Lapuťák a kapitán Adorabl
Dominik Landsman
Dobrodružná knížka plná humoru pro děti a jejich rodiče. Čeněk, obyčejný malý kluk, jede s rodiči k moři. Setká se tam s kapitánem Adorablem, lovcem odměn a zvláštních tvorů, který pluje ve své lodi po celém Sedmimoří, pohádkovém světě plném ostrovů. Je zrovna na stopě Lapuťáka, nejvzácnějšího tvora Sedmimoří. Kapitán vezme Čeňka s sebou, ale pravidelně se vracejí zpátky do našeho světa, aby rodiče nepojali podezření, kam se jim synek ztrácí. Čeněk zjistí, že nejedno moudro, které pochytil od mírně potrhlých rodičů, se dá překvapivě dobře aplikovat i na problémy, se kterými se setká v dobrodružném Sedmimoří. Také se ukáže, že Lapuťák má jistou zázračnou vlastnost, kvůli které ho nahání polovina kouzelné říše, a Čeněk s kapitánem musí zabránit tomu, aby padl do špatných rukou.... celý text
Přidat komentář
To byla příšerná slátanina. Bod dávám za nápad, který se ovšem nepovedlo zrealizovat, a za ilustrace. Fantazijní svět plný laciného bujarého veselí s primitivním nádechem, chyby v dějové linii. Prostě ještě horší varianta Deníčků moderního fotra, kde stačilo přečíst dvě kapitoly a už to bylo na jedno brdo. Tady je spousta predikovaných situací, postavy kromě Čeňka se pohybují na hranici mentální retardace, Čeněk naopak je takovéto geniální a plně schopné dítě, které v reálu člověka akorát štve. No, dcera tvrdí, že je to zajímavé, ale nevypadá, že by se nějak přehnaně bavila.
Vtipná a milá kniha. Četla jsem dceři a sama jsem se velmi dobře bavila. Moc se mi líbí, jak si pan Landsman hraje se slovy, názvy tvorů neměly chybu.
Srandovní (nejen) dětská dobrodružná knížka. Fantazií protknutá, humorem vcelku bohatě také a nakonec i rozuzlení není vůbec špatné. Čtená verze stojí možná ještě víc za to, párkrát jsme se s dětmi opravdu zasmáli.
Opravdu vtipné, i když u některých narážek děti nemají nárok pochopit a některé narážky si autor mohl tak trochu odpustit. Ovšem naše začínající puberťačka přečetla jedním dechem a dvakrát (jak je jejím zvykem) a já taky.
Někdo má čápa, někdo motýlky a někdo deskové hry - ale proč to autor musel tolikrát rozmazávat?
Dominika Landsmana jsem objevila už dávno, takže bylo jasné, že dřív nebo později se musím dostat i k pohádkám o Adorablovi, které čteme po večerech se synem. Někdy je zřejmé, kde autor bere inspirace k navržení příběhu a tvorů, i přesto, je to prostě Landsman, tak jak ho známe. Člověk se pobaví a starší dítě z toho bude mít taky krásný zážitek. Příběh rychle ubývá, má hlavu i patu a plusem jsou nádherné ilustrace. Ve výsledku je to krásná pohádka, ke které se se synem ráda zase vrátím až bude starší.
Knížka syna nezaujala, ale já bych se k ní jinak nedostala. Byla jsem nadšená, byl tam vliv moderního fotra a to mě moc bavilo.
Knížku jsem spolu s pětiletým synem poslouchala jako audioknihu, kterou namluvil Zbyšek Pantůček. A namluvil ji skvěle. Postavy hrál a bylo jasně poznat, která postava zrovna mluví, což je u dětské audioknihy opravdu důležité. I díky tomu zaujala knížka i syna. Sem tam se v audioknize objevily i doprovodné efekty, což audioknize opět přidalo body navíc.
Co se týče příběhu, zcela upřímně občas jsem pochybovala, že je knížka určena dětem a modlila se, aby některé narážky syn nerozváděl a nechtěl se dozvědět víc. :-D Zase na druhou stranu právě díky těmto vsuvkám jsem se skvěle bavila já.
Samotný příběh byl dobře vymyšlen, líbila se mi koncepce Sedmimoří i Soběsvěta. Ale není to žádná velká fantazy s velkolepým zamotaným příběhem. Hodně se toho dá odhadnout dopředu, ale to mi nijak nevadilo. Navíc se díky tomu i syn překvapivě dobře orientoval v ději.
Co se týče stylu psaní místy bylo hodně poznat, že autor míří na dětské publikum infantilním smyslem pro humor, jindy byl humor zas určen přímo dospělým. To se mi na knížce strašně moc líbilo, protože jsem se bavila, jak já tak syn, a to se nám u knížek moc často nestává. Zpravidla se bavím buď já, nebo častěji syn.
Pokud tedy hledáte knížku, kterou číst společně s dětmi rozhodně doporučuji.
Knížka mě celkem bavila i jako dospělou čtenářku a věřím, že pro rodiče, kteří čtou svým dětem, je to asi o trochu větší zážitek. Vsuvky pro dospělé tam byly hezkým zpestřením. Vůbec bych se nezlobila, kdyby tam bylo víc pasáží vykreslujících rodinnou dovolenou. To byla sranda a zlehka mi to připomínalo Mikulášovy patálie. Kdybych někdy hledala knížku, kterou bych chtěla číst dítěti, tak bych po téhle s klidným svědomím sáhla.
Příběh pro děti by byl vcelku krásný, ale ty rádoby vtipy a nemístné komentáře mě docela znechutily.
Tento prvni dil jsme bohuzelcetli az po druhem dilu. Druhy se nam asi libil vice, zde bylo vice bojovani a dcera se chvilemi bala. Ale zase jsme si srovnali a ucelili pribeh. Vtipna dobrodruzna a hlavne originalni kniha :-)
Je to hrozně rozvláčné, myšlenka je ale originální. Při čtení mi ale vadila spousta použitých nadávek, to by se podle mě v dětské knížce objevovat nemělo (a pokud ano, tak zvolit nějaké decentnější výrazy a rozhodně mnohem méně často).
Poměrně zábavná kniha, rozhodně neotřelý nápad. V některých místech vsuvky pro rodiče, kterým se při čtení dětem zasmějí jen rodiče. Některé kapitoly jsou rozvleklé a mladší děti nerozumějí narážkám na popkulturní témata.
Po předchozí dětské knížce mě jímaly obavy, že to nebude nic pro mě. Ale kde pak. Opravdu se povedlo. Bylo to vtipné, plné společenské i politické satiry, zároveň hezky napsané jak pro děti, tak i pro dospělé. I když samotné dobrodružství a hrdinové jsou docela tuctový, zpracování se tak hezky hraje s češtinou, satira je tak povedená, že celá knížka je super.
Jednou hvězdičku dávám dole za repetitivnost, která k pohádkám sice patří, ale zde mě už malinko štvala. Ale i tak super. :)
Knihu jsme si se synem zamilovali, je akorát dobrodružná, napsaná vtipným lehkým stylem. Moc nás bavila číst. Jen narážky pro dospělé mi moc neseděly v knize pro děti a některé vtípky bych i vynechala - třeba fekální humor, já vím, že to děti fascinuje, ale proč je v téhle hlouposti podporovat. Super je zpracování na kvalitním papíře a nádherné ilustrace, takové, jaké by v dětské knize měly být.
Lapuťák a kapitán Adorabl by mohla být skvělá kniha. Měla k tomu skvěle našlápnuto, protože:
1) Kostra příběhu je dobře vymyšlena. Již mnohokrát prověřené putování za "něčím", aby se pak ukázalo, že smysl je mnohem hlubší,
2) Obsahuje boj dobra se zlem, statečné hrdiny, legraci, drama, napětí.
3) Nádherné grafické zpracování a tím nemyslím jen ilustrace. Celá kniha je oprvdu velmi krásně udělaná.
ALE:
opravdu tam bylo nutné psát rádobyvtipné vysvětlující rámečky?
opravdu je nutné dětem vysvětlovat, že muži se dělí na horňáky a dolňáky?
opravdu je nutné cpát do textu pro děti dospělácké fórky?
opravdu se nelze obejít bez "fekálního" humoru?
Proč?
Mně to tu knihu zcela znechutilo. Nebýt těch krásných ilustrací a toho, že synovi se opravdu příběh líbil, tak bych jí 3 hvězdy nedala ani omylem.
Tak na tuhle knížku se pějí ódy nejen na databázi a i já už ji mám konečně přečtenou. Rozhodně moje očekávání nezklamala a to ani trochu.
Četla se krásně. Určitě bych ji neřadila jen do knih pro děti. I dospělí čtenáři, kteří mají rádi humor Dominika Landsmana, si v knize přijdou na své.
V knize se prolínají dva světy, ten náš a Sedmimoří. Příběh v první polovině knihy ubíhá jako jednotlivá dobrodružství a čtení se dá po kapitolách přerušit. Jakmile jsem se ale dostala za půlku, už jsem prostě potřebovala vědět, jako to dopadne a knihu dočetla jedním dechem. Bavily mne i poznámky/vysvětlivky v rámečcích, ale souhlasím s názorem, že ne všechny jsou pro děti vhodné. Případně taková "vysvětlivka" místo odpovědi na otázku vyvolá lavinu dalších o to všetečnějších :)
Nemám, ale co bych vytkla. Proto plný počet hvězd a za mě must have :)
KK
Štítky knihy
pro děti tajemství piráti dobrodružství námořníci dětská dobrodružství
Autorovy další knížky
2014 | Deníček moderního fotra aneb Proč by muži neměli mít děti |
2016 | Deníček moderního páru aneb Ženy jsou z Venuše a muži jsou debil |
2017 | Lapuťák a kapitán Adorabl |
2017 | Továrna na debilno |
2015 | Deníček moderního fotra 2 aneb Pánbůh mi to oplatil na dětech |
Líbil se mi Deníček moderního fotra, ale z téhle knihy jsem měla trochu obavy a dlouho jsem kolem ní v knihkupectví jen kroužila. Nakonec ji Junior nečekaně dostal jako dárek od kamarádů, a tak jsme se pustili do čtení. Byla jsem příjemně překvapená: je to vtipné (místy teda víc pro rodiče), je to napínavé a děj má hlavu i patu. Čtení bavilo jak nás rodiče, tak především syna (8 let). Ilustrace jsou parádní. Možná by to místy chtělo trochu jazykově učesat, ale to jsou spíš drobnosti. Za naši rodinu můžu doporučit.