Láska k vlasti
Jukio Mišima
Novela svérázného japonského autora, vypravující o rituální sebevraždě císařského důstojníka, je doplněna obsáhlým faktickým i ideovým komentářem.
Literatura světová Novely
Vydáno: 2018 , Délský potápěčOriginální název:
Júkoku / 憂國, 1961
více info...
Přidat komentář
Člověk by si po prvotním přečtení, takřka minimalistické "povídky" z pera japonského klasika Mišimi, ani neuvědomil toliko souvislostí a podnětů, které tento text váže na předmoderní císařské Japonsko. Karel Veliký, jak už je jeho dobrým standardem, svým perfekcionismem přidává vybroušený poznámkový aparát a řadu dalších textů, které čtenáří nabídnou více než slušný vled do fenoménu Mišima a cisařského Japonska.
Samotný text Lásky k vlasti je vynikající, ale oceňuji především již tradičně precizně odvedenou práci K. Velikého na zbytku knihy (poznámkový aparát a další texty).
Vidět krátký snímek Yûkoku je nezbytnost!
Štítky knihy
sebevražda Japonsko zfilmováno vlastenectví japonská literatura rituály a obřady důstojníci
Autorovy další knížky
1998 | Zlatý pavilon |
2019 | Zpověď masky |
2023 | Život na prodej |
2018 | Láska k vlasti |
1988 | Smäd po láske / Príboj |
Velice přínosná kniha. Samotné Mišimovo dílo zabralo pouze několik stránek, ale jako takové, bez vysvětlení, bylo pro mě téměř nicneříkající. Děj byl v podstatě velice krátký a jednoduchý, celý text spoléhá na kontext doby, ve které se příběh odehrává, a stojí na metaforách typických pro tradiční japonskou kulturu. Člověk, který se v tomto neorientuje, by v tomto díle nenalezl větší hodnotu. Bez poznámek bych tudíž hodnotila samotné dílo 3* - pěkně napsané, avšak pro mě ničím významné.
Pravá cena dle mě leží v rozsáhlém poznámkovém aparátu, který tvoří většinu této knihy, a je skutečně nezbytný pro porozumění a náležité docenění tohoto Mišimova díla. Jde o studii nejen Lásky k vlasti, ale Mišimi jako osobnosti celkově, i doby, ve které žil. Je to nejblíž k biografii tohoto velice zajímavého autora, jaké se nám v české literatuře zatím dostalo. Ač je tento spisovatel velice kontroverzní, studie si zachovala objektivitu a Mišimu nekreslí ani ve špatném, ani v dobrém světle. Pouze se občas objevila kritika některých zdrojů, které se jednoznačně snažili Mišimu očernit a zavrhnout. Oceňuji, že studie se snaží objasnit Mišimovu perspektivu a pochopit jeho záměry, co ho k tomu vedlo, jak se toho snažil dosáhnout a jak se to projevilo v jeho dílech. Názor si pak každý může udělat sám.