Vánoce po francouzsku
Fiona Valpy
Láska po francouzsku série
< 3. díl
Únik před minulostí, troška vánočního kouzla - a je tu láska ... Evie kdysi Vánoce milovala, ale teď se nemůže dočkat, aby se jich zbavila. Úplně sama odjede na francouzský venkov, aby zapomněla na nejhorší ztrátu, která může ženu potkat.Vyzbrojená jen sešitem receptů po babičce je Evie odhodlaná Vánoce ignorovat a nejradši nikoho nevidět. Ale stane se, co vůbec nečekala. Sladké pokušení vyvolá ty nejromantičtější představy a zasuté pocity, světlo svíček zahřeje duši – a Vánoce přece jen přijdou i pro Evii, ačkoliv je nechtěla a nečekala…A když se seznámí se svým sousedem – hezkým a charismatickým doktorem Didierem, který má za sebou podobně bolestné zážitky a ztráty jako ona, začnou se dít pravé vánoční zázraky. Padající sníh, skvělá štědrovečerní tabule a trocha vánočního kouzla – bude to ale stačit, aby zmizel přízrak předchozích Vánoc?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2016 , BaronetOriginální název:
The French For Christmas, 2014
více info...
Přidat komentář
Čím dál tím víc mám dojem, že já asi skutečně nejsem cílová skupina pro tento typ literatury. Nápad mi přišel celkem fajn, ale nesedlo mi zpracování a nakonec ani obsahově to nebylo kdovíjaká hitparáda. Dějově mi to přišlo hodně povrchní, skoro nic se tam neřešilo kromě niterního života hlavní hrdinky. Na můj vkus plytké, místy skoro až nudné. A bohužel vánoční atmosféra a spousta jídla v textu to moc nezachránila. Celkově to beru jako průměrnou oddechovku, která nenadchne a neurazí. Pokud nečekáte nic závratně intelektuálního a chcete si u něčeho odpočinout, tohle vám možná sedne, pokud vás tento typ literatury baví. Já asi nejsem ten správný čtenář.
původně jsem si chtěla knihu zařadit do výzvy jako knihu s vánoční tématikou - po přečtení však pro mě spadá do kategorie knih žánru, který běžně nečtu (a v budoucnu ani číst rozhodně nebudu); tolik přeslazeného sirupu na tak malém prostoru skutečně není mým šálkem kávy, i těch "pouhých" 190 stránek bylo na mě až příliš ;-)
Asi hodně záleží, v jakém rozpoložení se čtenář nachází. V mém případě nutnost vypnout,relaxovat,nepřemýšlel zapříčinila dočtení této červená knihovny,po které nezůstal žádný pocit. 2 hvězdičky pouze za lehkost čtení a za to,že jsem dostala chuť na francouzskou kuchyni.
Čím déle jsem knihu četla, tím menší hodnocení dostala. V zásadě je to strašná slaďárna a ač přes velké téma, tak je to ploché a plytké.
Čtivý, značně předvídatelný příběh. Nicméně je v něm velmi citlivě zpracováno bolestné téma ztráty blízkého člověka, s klasickým poselstvím, že je třeba myslet pozitivně a věřit v budoucnost .Opírat se přitom o základní morální hodnoty a o rodinu, což je ta hodnota největší, stejně jako přátelství.. Zní to jako kýčovité klišé, ale ono to tak je . Mezi řádky, ale i přímo v knížce lze najít zajímavá líčení, citáty a postřehy, která ji povyšují nad obyčejné Love story z červené knihovny.
"...jako rodiče musíme dát svým dětem hlavně dvě věci: silné kořeny, aby věděly, kam patří, a široká křídla, aby se mohly rozlétnout, až přijde čas." Hvězdu navíc dostává autorka za to, že část výtěžku z knihy věnuje na " lékaře bez hranic " ( jestli nevíte, co je to za instituci, pak neváhejte a ponořte se do knihy. Už jen proto stojí za to si ji přečíst)
Velmi čtivá kniha s trochu tězsím príběhem o ztrátách, která byla zasazená do vánočního období.
Moje první kniha od této autorky. Čekala jsem romantický příběh prodchnutý vánoční atmosférou, nakonec jsem dostala realistický a velice smutný příběh, zároveň ale plný naděje a odpuštění...
,,Napadlo mě, že recept na léčbu zármutku by mohl vypadat zřejmě nějak takhle: vezmi stejné množství smutku a bolesti, smíchej je dohromady se slovy útěchy, laskavosti od neznámých lidí a trochou vzpomínek na lepší časy, pak nějakou dobu peč při vysoké teplotě a nakonec nechej odpočívat, dokud ti nebude lépe a lehčeji u srdce než předtím."
Moc nesouhlasím s anotací, tady nečekejte romantiku a pobavení, jde o velmi bolestné téma a únik před minulostí, nakonec ale s dobrým koncem...
Život nám rozdává spoustu ran, ale je důležité to nevzdávat...
Příjemná kniha pro pár chvil klidu. Text je nenáročný, čtivý a poutavý. Strhne vás do děje a nevíte kdy skončit. Kniha sebou nese zamyšlení, že rodina je důležitá. Drží nás nad vodou a nese i naše strasti.
Jednoduchý romantický príbeh s typickou dejovou líniou - zranená žena si potrebuje dať dohromady svoj život. Podarí sa jej to, ako inak, v čarovnom prostredí Francúzska s množstvom jedla. Asi ako v každej knihe o Francúzsku :-)
Ale bolo to milé, príjemné a hoci sa tam skombinovali dve vážne veci (strata dieťaťa a lekárska pomoc v Afrike), neznelo to úplne pateticky - no dobre, možno trochu.
A záverečné posolstvo, že rodina je naj, už len zakončilo prehliadku typických čŕt podobného románu. Ale bolo to milé.
Starostem, smutku a všeobecnému předvánočnímu bláznění unikne Envie tím, že odjede na vypůjčený statek svých známých, usazený uprostřed francouzského venkova. Tady si, v tichu samoty, hodlá protřídit nejen myšlenky, ale celý svůj dosavadní život. Naštěstí se ukáže, že ta samota nebude až tak úplná, že soused není vůbec nudný a starý, a že oslava Vánoc v kruhu přátel může být vlastně docela příjemná záležitost. Pohodové, nenáročné čtení, které vám může zpříjemnit třeba hektické předvánoční dny. A pokud už jste četli od stejné autorky knihu Láska po francouzsku, bude pro vás milé setkání s některými starými známými z předchozího děje.
Taková milá, ne příliš komplikovaná romantika.
...souhlasně pokyvovala hlavou."To je pravda. Jako rodiče musíme dát svým dětem hlavně dvě věci: silné kořeny, aby věděly, kam patří, a široká křídla, aby se mohly rozlétnout, až přijde čas."
Po všech těch trillerech, které jsem poslední dobou četla, byla tato kniha pohlazením po duši. Milá, nenáročná a uklidňující.
Takové lehké čtení s letmým nádechem romantiky a uvědoměním si, že se vždy najde důvod, proč začít znova. Jen to chce čas.
Jo, tak to bylo fajn. Vzhledem k popisku jsem se bála, že knížka nebude vánoční (z jiného důvodu jsem jí ani nečetla...), ale byla! A moc hezky! Navíc bylo prima setkání (i když hodně krátké) s hlavními postavami "prvního dílu". Takže doporučuju :-).
Milá vánoční jednohubka na dva dny. Příběh předvídavý, ale to nevadí, i tak se mi to líbilo. Bavilo mě zakomponované vaření i to, že se tam objevila rodina z prvního dílu. A opět pochvala redakci za vysvětlivky.
Vánoce po francouzsku je příběh plný výborného jídla, dobrých přátel, francouzských slov a krásných, elegantních Francouzů, kterým prostě nelze odolat. Kniha přináší podle mého určité poselství, o čem jsou vlastně Vánoce. :) Moc se mi líbila, ostatně jako všechny od Fiony Valpy.
Moc pěkná kniha , hlavně ted před vánocemi. Pěkné počteníčko, pohodička, na večerní čtení jako dělané.
Autorovy další knížky
2016 | Láska po francouzsku |
2020 | Moře vzpomínek |
2017 | Navždy po francouzsku |
2020 | Kam včely chodí spát |
2016 | Vánoce po francouzsku |
U této knížky opravdu záleží na rozpoložení, v jakém ji čtete.
Na jednu stranu to je krásná oddechová knížka. Lehce se dalo odhadnout, jak se bude romantický příběh vyvíjet a jak skončí, ale to rozhodně knížce neubírá na kráse. Byla čtivá a ideální na relaxování po dlouhém dni.
Na druhou stranu, když se člověk odpojí od romantické linie, byla to za mě kniha, která vás donutí zamyslet se, zvlášť když se sami nacházíte na rozcestí a nevíte jak dál, co je správné. Knížka je o cestě k vlastnímu smíření se a vyrovnání se s těžkou životní událostí. Moc se mi líbily retrospektivní a úvahové pasáže, také barvité popisy okolí a jídel. Tato kombinace spolu s čtenářovou představivostí působila tím správným uklidňující dojmem. Člověk si prochází tou cestou uvědomění s hlavní hrdinkou.
Knížku s radostí doporučuji, zvlášť pokud potřebujete nějaký balzám na poraněnou duši.
(Nejspíš někdy podniknu cestu na francouzský venkov- knížka mě nalákala.) :)