Láska posledního magnáta
Francis Scott Fitzgerald
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/370538/bmid_laska-posledniho-magnata-FTy-370538.jpg
4
83
83
Po úspěchu předcházejících povídek a próz měla být Láska posledního magnáta pomyslným vyvrcholením autorova díla; jenže zůstala nedokončena. Děj tohoto fragmentu se odehrává ve 30. letech minulého století a Fitzgerald si vybral prostředí, které dobře znal – Hollywood. Jeho mladičký hrdina nastupuje na místo řadového scenáristy, aby se záhy propracoval až na hlavního producenta. Hvězdná kariéra však netrvá dlouho... Románové torzo Láska posledního magnáta vyšlo posmrtně v roce 1941 pod názvem Poslední magnát.... celý text
Přidat komentář
Dovolím si začít jednou kratičkou citací z Tolkienovy Ságy o Sigurdovi a Gudrún:
„Před věky v počátku
prázdnota zela
vln ni vrchů
vzdutých nebylo;…“
Právě taková prázdnota zeje i v této knize. V životě jsem nečetl něco, co by bylo tak okatě nedokončené. Přemýšlel jsem jaké přirovnání bych k tomu užil, tak nakonec asi toto: Kniha připomíná zpřetrhanou síť žil, ze kterých uniká krev. Vy víte, že kdyby žíly nebyly zpřetrhané a vedly tam, kam vést mají, vytvořily by dokonalý, krásný mechanismus, takto je na ně však pohled akorát tak tragický.
Jedná se o mou první Fitzgeraldovu knihu a musím říct, že jsem si to, ač text stěží můžeme nazývat knihou, užil. Fitzgerlad používal příjemný jazyk a psal velice zajímavé postavy. Všechno je v knize však dosti polovičaté. Ani jedna kapitola na mne nepůsobila dokončeně, některé pasáže by si jednoznačně zasloužily být dopilované, myšlenky dotažené. (Jako například banalizace krásy, kritika konzumu atd.) Ale stejně si myslím, že kniha za přečtení stojí. Je v ní cosi zvláštně poetického uprostřed toho všeho, jak by mnozí řekli, bezduchého kapitalismu.
Super byly popisy praktik a procesů ve filmařském průmyslu někým, kdo do toho měl nějaký vhled. Postavy začaly dobře, vesměs mi jejich chování bylo sympatické, děj se samozřejmě teprve rozvíjel, ale už na těch několika dopsaných stránkách bylo znát, že se zakládá na spousty drobných i velkých zápletek.
Nikdy si o knihách nehledám informace předem, když se jedná o známého autora, takže jsem knihu popadla, přečetla a pak jsem byla velmi překvapená, že to je nedopsané.
Podle poznámek je zřejmé, že by kniha měla co nabídnout, kdyby byla dopsána. Takhle je to spíš krátký vhled do filmařiny a krátké seznámení s několika postavami, které se během té krátké doby nestačily nijak vyvinout. Každopádně je to zajímavá zkušenost, podivný pocit... dočíst knihu jenom skrze pár poznámek. :)
Okouzlující torzo. Napůl dokuromán o praktikách v předválečném Hollywoodu, napůl romantická komedie. Producent Stahr, vypravěčka Cecílie, rozpolcená Kathleen, noční moře, klepy a intriky, vyráběné sny - a Fitzgeraldův podmanivý jazyk.
Nedokončený román o předválečném Hollywoodu. Hlavní postavou je překvapivě sympatický filmový producent. Pravděpodobně mělo jít o román o jeho pádu, v torzu zůstává pouze pohled za kulisy filmového průmyslu.
Řekl bych, že co se příběhového toku týče, je to snad i lepší než například Velký Gatsby a je velká škoda, že právě toto dílo je to nedokončené. Podle poznámek, které autor zanechal je zřetelné jak se měl příběh ubírat a je mi skutečně líto, že smrt je k umění někdy tak krutá a nedala Fitzgeraldovi dost času, aby dokončil co začal.
Další z děl Scotta Fitzgeralda. Tentorkát jde o nedokončené dílo, přesto ale poutavé a jsem ráda, že jsem se do něj mohla začíst. Daly by se zde najít jisté paralely s Velkým Gatsbym. Originální je prostředí filmového průmyslu v době "zlatých let". V kombinaci se stejnou čtivostí, jakou oplývá Gatsby jde o velice dobré čtení.
Poslední nedopsaný román od Fitzgeralda. Jeho Velkého Gatsbyho miluji. Proto jsem se s nadšením pustila i do této. Bohužel je na ní dost znát, že se jedná o nedopsaný román :-( Filmové prostředí přitom má silný potenciál.
Táto kniha mohla byť slávna, keby bola dokončená. Dej je pútavý, postavy plastické, hlavný hrdina príťažlivý. Veľmi sa mi páčil opis ,,bežného dňa v štúdiu". A zrazu BUM! nedopísané. Podľa poznámok na konci knihy usudzujem, že po dopísaní by bola minimálne dvakrát tak hrubá, ak nie viac. Teda nepoznáme ucelenú ani polovicu príbehu, čo je veľmi smutné. Ale aspoň mám poslednú knihu nežijúceho autora do čitateľskej výzvy.
Monroe Stahr byl pro mě charismatickou postavou. Do příchodu Kathleen Moorové jsem se však ve filmovém světě zoufale nudila.
Co do obsahu určitě zajímavější než Velký Gatsby, ovšem je otázka, jak by to vlastně celé dopadlo. Poslední magnát totiž zůstal nedokončený. V knize jsou uvedeny poznámky, které si Fitzgerald dělal, ale podle nich z toho vylezl šílený guláš. Nepředpokládám, že by to nakonec byla taková až fantasmagorie, kdyby to dokončil, ale pravda je, že jak se kniha blížila svému "nedokončenému konci", připadalo mi, jako by autor ztrácel dech a nevěděl kudy kam. Možná by to nakonec celé úplně předělal a nebylo by to vydáno v této podobě. Ale to se už neozvíme. Jinak po technické stránce je kniha napsaná velmi dobře, o to víc je škoda, že konec odešel s Fitzgeraldovým koncem.
Štítky knihy
zfilmováno americká literatura filmování Hollywood 30. léta 20. století film zfilmováno – TV seriálAutorovy další knížky
| 2019 |  Velký Gatsby |
| 2009 |  Podivuhodný případ Benjamina Buttona / The Curious Case of Benjamin Button (dvojjazyčná kniha) |
| 1979 | Velký Gatsby / Poslední magnát |
| 1992 | Krásní a prokletí |
| 1976 | Něžná je noc |
Čo bolo a čo mohlo byť. Mal som trochu zmätok v postavách. Oproti Hollywoodskej rovine (ktorá mala podľa dochovaných poznámok v príbehu prevažovať) u mňa jasne viedla love story. A oproti obom viedli Fitzgeraldove postrehy, hlavne tie o ženách. Najviac sa mi páčila scénka, kde Kathleen rozprávala Stahrovi, ako jej otec napísal knižku (u nich doma na dedine, pravdepodobne v miniatúrnom náklade, pre ešte menšie publikum) a on že by jej mohol spraviť hollywoodsku adaptáciu. Strašne fajn myšlienka. Idem kuknúť, čo z toho vymyslel Kazan.