Láska, smrt a všechno zlý
Martin Paytok
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/529927/bmid_laska-smrt-a-vsechno-zly-65aa79c2bbe01.jpg
4
150
150
PŘIJELI NA POHŘEB. NETUŠILI, ŽE NA SVŮJ VLASTNÍ... Pohřby obvykle bývají smuteční záležitostí. Pro rodinu Havranových ale smrt zatrpklého patriarchy Izajáše znamená spíš úlevu – hlavně v oblasti finančních problémů. Odtažitý stařec během života nastřádal majetek, pro který by byl kdekdo ochotný zabít, a jedinou podmínkou k jeho získání je nutnost strávit noc na odlehlém sídle vysoko v Krkonoších. Na zámek Rabenštejn se proto začnou sjíždět Izajášovi příbuzní z blízkých i dalekých koutů, a nejspíš si dovedete představit, jak hladce taková sešlost probíhá. A to ještě předtím, než padne tma a první z nich nevysvětlitelným (a nevysvětlitelně krvavým) způsobem zemře. A potom další. A další a další. Zatímco se všichni snaží zachránit si krk, adoptivní dcera Izajášovy neteře Agáta se pokouší vypátrat, kdo za vraždami stojí. Je to někdo z přítomných a mají všechny logické vysvětlení, nebo je s Havranovými na zámku ještě někdo anebo něco? ____ Deset malých černoušků optikou Guillerma del Tora. Noční můry vás budou pronásledovat ještě dlouho po dočtení!... celý text
Přidat komentář
Tak já jsem rozhodně zklamaná. Na knihu jsem se těšila, čekala jsem záhadné vraždy s nádechem tajemna… a dostala jsem ani nevím co. Nebyla jsem napjatá, nebála jsem se a dočetla jsem spíš ze setrvačnosti.
Byl to krvák a nic moc jiného.
Český spisovateľ Martin Paytok dokázal od prvej strany navodiť atmosféru tajomna. Obrovský dom, v ktorom steny majú uši. V skriniach sú kostlivci. A rodinní príslušníci sa navzájom vrúcne nenávidia. Alebo zdvorilo ignorujú. Aby toho nebolo málo, za oknami práve vyčíňa fujavica a rodinný sluha radšej niekam utiekol. Potom, ako sa správal nanajvýš podozrivo.
Najhoršie na tom všetkom je, že hoci si všetci začnú liezť na nervy, nemôžu odísť. Niekto im v tom zabránil pomerne dôrazným spôsobom. Očakávanie by sa teda dalo vyslovene krájať. Ak by sa na scéne objavil nejaký klasický britský (či snáď belgický) detektív, nikoho by to neprekvapilo. Pretože napriek istým výstrednejším okolnostiam by sa všetko dalo ešte logicky vysvetliť. Až kým sa neobjaví prvá mŕtvola.
Úvodná časť príbehu je v plnej miere zameraná na vytvorenie tých správnych kulís. Tempo je pomalšie a čitateľ dostáva príležitosť spoznať nielen prostredie a okolnosti, ale aj postavy. Havranovci nie sú práve harmonická família a navyše majú zložité vzťahy. Súčasťou knihy je aj krásne ilustrovaný rodokmeň a mapa sídla.
Hlavne prvé spomenuté bude hojne využívané, keďže autor sa veľmi neobťažuje s vysvetľovaním rodinných väzieb. Niektoré vzťahy ostávajú nepomenované, takže občas vzniká chaos v tom, kto je s kým ako spriaznený. Portréty z rodostromu sa neskôr objavujú aj v samotnom texte ako celostranové ilustrácie. Nejde len o príjemné spestrenie, ale aj praktickú pomôcku. Čitateľ potom nemusí tápať, kto je čí bratranec a čie izby navzájom susedia.
Námet i jeho spracovanie sú v mnohom až predvídateľne klasické. Postavy preberajú svoje vopred určené úlohy, takže tu máme horkokrvného svalovca, všetečnú pubertiačku, hysterickú matku, ale aj krvilačných oportunistov. Jednotlivé udalosti sú tiež pomerne ľahko predvídateľné. Niektoré odhalenia pôsobia preto trochu samoúčelne.
Napriek tomu sa nedá tvrdiť, že by sa kniha nečítala dobre. Paytok rozhodne nenapísal najinovatívnejšiu knihu. Tiež sa nesnažil nikoho šokovať alebo prekvapiť. Miesto toho sa sústredil na atmosféru, prácu s napätím a k tomu pridal kvapku čierneho humoru. No a táto stratégia mu jednoznačne vyšla.
S prvým uvedením umne pracuje už od úvodnej strany. Očakávanie z počiatočných strán sa mení na pochybnosti, neskôr na strach a napokon na boj o prežitie. Z pochmúrnosti teda prechádzame až ku krvavým podrobnostiam. Gradované napätie tomu všetkému len nahráva. Nejde však len o zvyšujúci sa počet mŕtvol a mocnejúcich nepriateľov.
Vyšší počet aktérov si vyžiadal aj časté zmeny uhlov pohľadov. Tie prichádzajú v tých najnemožnejších okamihoch, keď niekto bojuje o život alebo objaví niečo závažné. Čitateľ potom nemá veľmi na výber a skrátka zúrivo otáča stránky, aby sa dozvedel, čo sa stane. Samotné tempo je čoraz rýchlejšie a záver vyslovene veľkolepý. A správne krvavý.
Kniha Láska, smrt a všechno zlý neponúka inovatívny horor. Jej stránky predostrú skôr klasickú zápletku s tradičným zlosynom. Pri bližšom skúmaní by Paytokovi niekto mohol vytknúť aj samoúčelnosť. Napriek tomu ale všetko funguje. A to vďaka premenlivo živej atmosfére, vražednému tempu a neistote, kto nakoniec prežije. Kniha ale poteší skôr ako voľnočasovka.
Hodnocení 4,5
„Mám ráda lidi, jako mám ráda čaj. Nasekaný a pod vodou."
Tak tohle bylo opravdu skvělé :-) Jen mě celou dobu hrozně mrzelo, že mám „jen" E-Book, protože ty ilustrace, které nás knihou provází, včetně rodokmenu rodiny Havranů, jsou prostě bezchybné.
Upřímně, když jsem začala číst tuhle knihu, vůbec jsem netušila co mě čeká. O to víc jsem byla příjemně překvapená :-) Jako není to horor, určitě ne takový, že byste se ve tři ráno třásli strachy pod peřinou a modlili se ke svému močovému měchýři ať ještě chvíli vydrží :-D Ovšem strašidla se nám v příběhu objeví, to zase ano, ale víc neprozradím :-)
Jak už anotace napovídá, noc bude dlouhá a těžko říct, zda se Havranovi ráno sejdou ve stejném počtu :-) Prozradím jen to, že kniha je napínavá, místy lehce mrazivá a tím, že nás příběhem provází každou chvilku někdo jiný, se nemáte čas nudit.
Chvilku mi trvalo zorientovat se v tom kdo je kdo a kdo ke komu patří, ale velmi mi pomohl rodokmen na začátku knihy, na ten na konci raději nekoukejte, ať si něco zbytečně nevyzradíte, jako já :-D
Postavy dětí - Agáty a Ládi mi velmi přirostly k srdci a moc jsem jim fandila, aby se jim celou záhadu podařilo co nejdříve rozluštit. A že měli nad čím přemýšlet !
Řekla bych, že je kniha primárně pro mladší čtenáře, než jsem já, ale mně to určitě nevadilo a našla jsem si tam to své a moc jsem si ji užila. Opět další český autor, který mě dokázal velmi mile překvapit :-)
Starý dům, pochmurná minulost zakladatelů rodu Havranů, hromada příbuzných, kteří se zrovna dvakrát nemusí a sněhová vánice, která je odřízne od světa. Parádní atmosféra a příbuzní, které byste krouhli i kdyby se v domě nedělo něco divného…
Postav je tam jako na orloji a všechna čest, že se v nich autor neztratil a každé dal něco autentického. V rozlišení pomůže ilustrace na předsádce - v té přední i zadní se nachází rodokmen. Doporučuji dát bacha na tu zadní - z ní se i omylem dozvíte, kdo z rodiny Havranů to odnese. Stejně tak - ti, co mají rádi překvapení - Nelistujte v knize. Jsou tam sice pěkné ilustrace, ale taky spoilerové.
Příběh uvězněné rodiny, která má potíže zůstat u jednoho stolu, natož v jedné místnosti, mě bavil. Občas jsem se sice ztrácela a netušila v čí jsem hlavě, ale děj odsýpal a popoháněl vpřed. Postavy byly uvěřitelné - komorník nechutný (obzvláště v jedné chvíli), sedmnáctiletá Agáta na zabití, Láďa chytrý jak rádio, Laura s tchyní na nože, Matylda dobrák a stále hulící jeptiška Ráchel bavila. U jedné postavy mi je líto, že se nezdržela déle a její potenciál nebyl plně využit. Rozuzlení “problému" překvapilo - to tak čtenář přemýšlí čím teda asi… a kdo… a puf, mlčím.
Jediné, co mě u čtení brzdilo byl jakýsi blíže neurčený bezčas. Příběh se zřejmě odehrává v přítomnosti, ale absence mobilních telefonů, hlavně u dětí byla nezvyklá. Takže polovinu knihy jsem špekulovala, kdy se to sakra děje, že tam chybí dnešní vymoženosti.
A rozhodně nejde o čistou detektivku či krimi, ale horor.
Jako první musím neskutečně pochválit knihu po grafické stránce, jelikož za mě je toto asi nejhezčí česká kniha, která se mi dostala do rukou. Nádherné kresby, mapy a hlavně ten rodokmen všech členů rodiny?! Naprostá bomba, jelikož jsem hned měla přehled, kdo, co, s kým a proč. Bez této nápovědy bych byla vcelku ztracená, protože tam je opravdu hodně postav a hlavně hodně propojení mezi nimi. Co hned musím vytknout, je obrovský spoiler, když si prohlížíte celou knihu, nedívejte se na konec. Já tuto chybu udělala a hned jsem měla celkem jasno, kdo umře, či o co zhruba v knize půjde.
Co se týče postav, tak i když jich tam bylo hodně, tak autor v tomto neskutečně zaválel, jelikož jsem s každou sympatizovala a každá mě ohromně bavila jak svým humorem, tak myšlenkami, žádná nebyla hloupá ani nezaostávala za hlavními hrdiny, což jsem moc ocenila.
Atmosféra celého děje byla tajuplná, napínavá a i když kniha měla poměrně dost stránek, tak já se nenudila ani na jediné, celý příběh jsem si hrozně užívala.
Konec knihy byl celkem překvapující, nečekala jsem ho a moc mi sedl. Já určitě doporučuji knihu všem, kdo mají rádi staré zámky, rodinná tajemství, strašidla, záhady a tajemno.
Tak takovou rodinnou sešlost zažít nechcete. Za to číst o tom, to chcete. Už obálka vás naladí. Je hrůzostrašná, na omak drsná. Papír jako starodávný, pergamenový. A hned na deskách je nádherně vykreslen rodokmen rodiny Havranových. Ten je, alespoň z počátku příběhu, hodně potřebný. Jak děj pokračuje, záhadných úmrtí přibývá, člověk se již v rodině lépe orientuje. A sníh se sype a sype. A děj utíká a utíká, ačkoliv časové rozmezí je pouhý jeden den a pouhá dvě patra hradu Rabeštejna. Jedná se o velmi zdařilou detektivku s prvky hororu, případně o velmi zdařilý duchařský příběh s prvky krimi. Záleží na aktuálním rozpoložení čtenáře. I ten černý, pohřební (haha) humor tu je. Postavy jsou rozmanité, rozhodně je koho nesnášet, i koho mít rád. Škoda jen, že jsem asi nepochopila závěr. Nebo mi někdo vysvětlí, proč Johana?
(SPOILER)
Čtu Agathu Christie, čtu Agathu Christie a najednou čtu Marry Shelly...
Bylo to super, jen škoda toho konce. Vůbec nevím proč tam byl. Možná se za tím skrývala filozofická myšlenka, kterou jsem nepochopila, možná si jen autor jinak nedokázal poradit se smrtí poslední postavy?
A také by tam postavy nemusely pořád zatuhávat strachem, aby se vysvětlilo, proč se nebránily a nechaly se sežrat (nebo nechaly někoho jiného sežrat).
Hravé, zábavné, a až na drobná škobrtnutí, dobře napsané.
hodně mě bavila ta atmosféra klasické detektivky od Agathy, kde se to malinko zvrtne. dokonce je tu i mapa sídla plus rodokmen, do toho jsem se musela dívat na začátku, abych se v tom panteonu vyznala... morbidní a vtipné, tak akorát.
To byla skvělá kniha! Napětí, krev, humor a spletité rodinné vztahy. Co víš si přát.
Tahle kniha je prostě nádherná, různě velké stránky, kvalitní papír, prostě kráska, kterou je radost držet v ruce, klika, že radost je ji i číst. Postavy, příšerky, rodinka k pohledání, závěje sněhu, strašidelný zámek a atmosféra je na světě. Krásná próza, žádné pravopisné chyby, příjemný černý humor... Jsem více než spokojená, těším se na další počiny, Míša Merglová může být pyšná.
“Nechápu, proč je pro tebe tolik těžký akceptovat, že se tady děje něco nadpřirozenýho.“
„Protože je to šílený, Zdeňku. Proto. A neříkej mi -"
„Je pro tebe snad přijatelnější, že to udělal jeden z nás?
Základním předpokladem proto, užít si tuto knížku je mít mysl otevřenou nadpřirozeným věcem, aspoň trošičku. A potom být nalazen na černý humor, to už trošku víc.
Není problém? Tak směle do ní.
Vynikající, komplexní, nedržící se při zdi. Tahle slova mi zasadila do hlavy.
Ale nedržme se zpátky, to by nechtěla. Takže přidávám -přímočará, upřímná. Pojmenovává neúprosně bolavé věci ale zároveň s citem. Máš husí kůži. A chvilkama nevíš, jestli je to způsobeno strachem nebo krásnými slovními obraty ve vypjatých situacích.
Mám radost, že jsem natrefila na knížku, která ladí s mým humorem. Doslova s ním tančila ve stejném rytmu.
Celých bez mála 400 stran se odehraje během dne v blíže nespecifikovaném roce na sídle rodiny Havranových.
Jde o mix hororu, grotesky, detektivky a snad i rodinného dramatu.
Ještě přidám informaci, že se jedná o rodinnou sešlost s notářem a závětí, jednotliví členové se nemají v lásce a musí ti být jasné, že bude veselo.
Naprosto skvělá kniha s úžasnou atmosférou, propletenými rodinnými vztahy, které jsou všechno, jen ne idilycké, úžasná gotická atmosféra, příjemně dávkované napětí. Nemám, co bych vytkla, hltala jsem každou stránku a tohle bude jedna z knih, ke kterým se budu opakovaně vracet, protože mě neskutečně bavila. Opravdu klobouk dolů před autorem, bylo to skvělé počtení! A navíc ten krásný vizuál! Wau!
Je vůbec spravedlivé, že ačkoli autor na knize pracuje léta, vy ji přelouskáte během několika hodin?
Mysteriózní hororový příběh naladil atmošku Agátky Christie, kterou lehce okořenilo pálivé chilli z Dráculových skladů.
Miluji to prostředí. Obrovský dům, ba co dokonce zámek rodu Havranů, zasněžený kdesi v českých horách. Skryt před zraky ostatních, obestřen záhadami a hřbitovem, který sám o sobě vzbuzuje strach. Rodina, která je na ostří nože. Různorodé charaktery. Černý humor. Napínavý příběh. Tajuplná historie rodu a překvapivé rozuzlení, tohle všechno dělá z této horor-fantasy knihy fajn čtenářský zážitek. Vůbec nelituju, že jsem si knihu pořídila. Naopak, určitě se k ní jednou vrátím. Až déšť bude bubnovat na parapety a vítr bude lomcovat okny, až temné větve oškubaných stromů budou škrábat do rytmu po římsách. Svíčka. Horký čaj a Paytok. Jo, to by šlo. Listopad mám vyřešený.
Celkově hodnotím příběh na 3,5 hvězdy (protože jsem se mohla bát trošku víc, protože jsem se mohla trošku líp s nějakou postavou skamarádit), půl hvězdičky dávám za úžasný vizuál, který mne velmi potěšil.
Tenhle mystery hororový příběh s fantasy prvky mě mile překvapil. Byť jsem zprvu měla trochu problém se začíst, neboť tam bylo opravdu spoustu postav které se mi motaly dohromady, tak poté jsem se do toho dostala. Nutno vypíchnou ty skvělé ilustrace, které celý příběh doprovází. Nechybí ani rodokmen, či mapka sídla. Přiznám se, že mě občas štvalo chování postav, ale to je přesně to, proč na horory nekoukám, vždycky jsem nadávala, proč někdo někam chodí a udělá tohle.. a tak. :D Nicméně musím říct, že příběh jako celek mě opravdu bavil a posledních asi 150 stran byla jízda, kterou jsem si užila!
Příběh sleduje rodinu Havranových, kteří přijíždí do sídla zesnulého Izajáše, kde musí strávit noc, aby získali jeho dědictví. Bohužel nic není takové, jak si představovali. Kniha je plná zvratů, napětí, křivd a dramatu, kdy se musí všichni semknout a bojovat proti zlu, jež číhá v domě a zavraždilo jednoho z nich. Zvládnout to? Tak to si budete muset přečíst!
Obrovská pochvala za vizuální úpravu a ilustrace, to už se dneska úplně moc nevidí. Bohužel ale je to do očí bijící, protože tohle je grafikou dvouvaječný dvojče Života válečníka, což mi osobně vadilo. .. na knihu jsem se těšil, protože Prokletí pro všechny považuju za jednu z nejvydařenějších prvotin posledních let, takovou esenci zlodějský krimi a fantastiky, kde to šlapalo jako hodinky. A dopředu říkám, že Martina Paytoka obdivuju za to, že se rozhodl zkusit to tentokrát jinak a nezůstat v pohodlnosti jednich galoší. Žel než vypukne nočním dobrodružství v domě, musí to přejít přes seznamovák s rodinou a ten obnáší psychologii, vcítění se do postav a dialogy takříkajíc z běžného života a bohužel v tom jako čtenář vidím velký kámen úrazu, protože tohle Paytokova silná stránka není. Zatím. Všechno to prostě šustilo papírem... a ona tomu dost podtrhává nohy i ta vábnička slibující mix Del Tora a Agathy Christie... Del Toro by jaksi byl... ale ta Agatha asi někde zůstala spát. Christie stojí na psychologii postav a na práci s postavama... a to tady prostě není. Paytokovi to prostě nejde a přijde mi, že si tímhle ukousl moc velkej kus chleba. Knížka ve výsledku vyznívá jako něco jinýho, jako mix hororu Tima Burtona a jednoho z dílů Kladiva na čaroděje - v rámci téhle šablony je to pak OK. Druhá půlka knihy už pak je zábavná jízda se sem tam vtipem, která dobře odsýpá a sviští ke konci, jen by mohla být o něco kratší, aby to svištění bylo ještě svižnější.
Kvalitní fantastika se pozná podle toho, že i kdyby se z ní škrtlo veškeré nadpřirozeno, pořád by byla radost jí číst. Tohle byl majstrštyk. Nejen kvůli obsahu, ale i kvůli famóznímu zpracování, mám už v březnu jasného kandidáta na moji knihu roku. Jen houšť a větší kapky!
Kniha je dokonalým mixem detektivky, hororu, mysteriózna, a místy dokonce i komedie.
Na začátku vypadá vše poměrně hladce, klasický sjezd znepřátelené rodiny na odlehlém sídle. Už od této chvíle vám ale dá autor náhled do charakterů postav. A to je jeden z hlavních důvodů, proč se mi kniha tak líbila. Ačkoliv se tak mnohdy může zdát, autor nevytvořil žádnou z postav jen černobíle. Každá má propracovaný charakter, který se až do konce vyvíjí, a to byla radost sledovat.
Začátek je až poklidný, ale v jeden moment chytí rychlý spád, a od té chvíle je kniha nabytá nepřetržitou akcí. I když mám v tomto žánru taky už hodně načteno, neměl jsem sebemenší páru, kam se bude příběh posouvat. Autor vytvořil originální dílo, které zvládl skvěle zpracovat. Donutil mě místy všechny postavy milovat i nesnášet, díky čemuž nebylo nic jednotvárné.
Ke konci jsem se trochu bál, aby nebylo závěrečné rozuzlení překombinované, ale nestalo se tak. Vše bylo pro mě uzavřeno v přijatelných mezích, ale nebudu lhát, některé postavy jsem si oblíbil natolik, že bych si rád přečetl knihu o jejich dalším putování životem.
Ještě v závěru mohu knihu rozhodně doporučit i začátečníkům v tomto žánru, protože má i přes důkladné propracování náležitý nadhled a nepůsobila na mě tak těžce jako jiné.
Rozhodně doporučuju.
Jedna rodina, pohřeb, rodinné sídlo a vánice, která všechny odřízne od okolního světa. Možná si říkáte, že je to předvídatelné a svým způsobem trošku je, ale na zámku Rabenštejn se toho během jedné noci stane tolik, že všechno předvídat opravdu nemůžete.
Hned na začátku musím zmínit grafické zpracování, protože to je skvělé. V knize najdete rodokmen, mapu sídla a ilustrace napříč celou knihou.
Rodina Havranových je poměrně rozvětvená a právě díky rodokmenu budete přesně vědět kdo je kdo. Osobně mi to dost pomohlo, ze začátku jsem se na rodokmen dívala celkem často. Rodinné vztahy zde nejsou úplně ideální, jak už to tak u velkých komplikovaných rodin bývá. A nebýt podmínky v závěti, že kdo chce získat část majetku starého pána, musí na Rabenštejně strávit noc, nikdy by se v sídle všichni nesešli.
Postav je hodně a přesto je každá úplně jiná, což se Martinovi opravdu povedlo. Určitě si najdete tu svou, která vás bude bavit více než ostatní.
K výměně názorů dochází sotva vstoupíte do dveří a na první mrtvolu také nemusíte dlouho čekat. A že jich ještě bude (to není spoiler, to je i v anotaci). Krve je hodně, mrtvol je hodně, skvělá tajemná atmosféra vás bude provázet po celou dobu čtení.
Detektivka šmrncnutá hororem, ale bát se myslím nebudete. Počítejte s lehkým mrazením a nečekanými zvraty. Při čtení jsem měla neustále v hlavě myšlenku, že v takovém baráku bych přes noc opravdu být nechtěla. Stejně jako postavy, totiž Martin vystihl atmosféru domu a okolního prostředí perfektně.
Nutno říct, že se mi líbila už první Martinova kniha a těším se i na nějakou další v budoucnu.
Deset malých černoušků optikou Guillerma del Tora. Tohle přirovnání z anotace vlastně dost sedí - Láska, smrt a všechno zlý začínám sjezdem rodiny Havranových, lačných po kousku dědictví po zesnulé hlavě rodiny a promění se v boj s nadpřirozeným zlem uvnitř zámku. Asi jako když jste se v Resident Evil ukrývali před Lady Dimitrescu a jejími následovníky.
Postav je zkraje poměrně dost, pro lidi jako já, co si nezvládají pamatovat jména, trochu oříšek. Na druhou stranu přiložený rodokmen ulehčuje orientaci - budete mít oblíbence, někteří vám budou pít krev - taková klasika, když se sjede rodina na jedno místo. Znáte z vlastní zkušenosti, že?
Po seznamovací fázi však Martin Paytok přehodí výhybku a neservíruje příjemný horor s akčními momenty, krvavá vybíjená se střídá s mrazivými chvilkami a lehkou detektivní linkou. Vše tohle zvládá autor v závěru ukočírovat s přehledem a zásadní otázky zodpoví. Cestou k rozuzlení vás čeká dobře napsaný žánrový mix, včetně několika vtipných momentů - třeba úsměvných narážek na jednu z hrdinek - jeptišku, co si to rozdávala s knězem na oltáři.
A abych nezapomněl - pochvalu si zaslouží i výborné ilustrace
Štítky knihy
strašidla vraždy rodina duchové a přízraky strašidelné domy české detektivky a krimi české horory nadpřirozené jevy
Láska, smrt a všechno zlý
(SPOILER) Knihu mi doporučila kamarádka se slovy " má to výborné recenze". Patrně jsem měla náhlé pominutí smyslů, protože jsem si ty výborné recenze neověřila. Od začátku jsem nevěřila vlastním očím a bavila sebe sama hádáním,kterou knihu autor zrovna vykrádá. Kdyz jsem pochopila,ze čtu upíří jakože detektivku, vynadala jsem si do idiotů.... Dvě hvězdy dávám za slušný jazyk. Jinak hrozná slátanina.