Láska v Provenci
Julianna Baggott
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/216367/mid_laska-v-provenci-216367.jpg
3
239
239
Každý upřímně vyprávěný příběh o lásce v sobě skrývá ještě nějakou jinou lásku. Starý kamenný dům, láska, báječní lidé, blahodárné působení staletími vytříbené místní kuchyně, to je hojení nešťastných duší po provensálsku. Do Provence – do malého městečka Puyloubier – přijíždí z americké Floridy Heidi a s ní i její sedmiletý syn Abbot, oba se po svém snaží vyrovnat se ztrátou manžela a otce, s nimi přijíždí šestnáctiletá neteř Charlotta. V sousedství domu bydlí důvěrná přítelkyně Heidiny rodiny a ta jí odkrývá tajemství jednoho léta, kdy Heidina matka opustila svou rodinu a přijela si sem léčit svou poraněnou duši. Sousedka je navíc skvělá kuchařka. Heidi postupně nachází klid a novou lásku mezi vinicemi, levandulí, za vlahých večerů na úpatí magické hory. Tradiční delikátní provensálské recepty jsou součástí románu!... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2014
,
Fortuna Libri (ČR)
Originální název:
Provence Cure for t.Brokenhearted, 2011
více info...
Přidat komentář
Musím se přiznat, že jsem od knihy očekávala více. Po přečtení ve mně zůstávají rozporuplné pocity. Nejsem si jistá, jestli se mi kniha vlastně líbila.
Hodně je to o minulosti s prolínáním do současnosti. Hlavní hrdinka mi příliš sympatická nebyla.
Celé je to takové hodně rozvláčné...
(SPOILER) Tato knížka na mne v knihovničce čekala druhé léto. V Levných knihách mě celkem přilákala letní obálka. A co jiného zvolit na letní čtení. Trošku mě zarazilo hodnocení knihy a popravdě i smutné téma v anotaci. Nevím, jak správně začít. Nebo s čím. Líbila se mi celkově atmosféra počasí, prostředí, jídla, chutí, dobrosrdečnosti. Hlavně těmi smysly mi to trošilinku připomnělo novodobější tvorbu od Julie Caplinové - asi se budete divit, ale tato kniha mi přišla lepší, ne tak přímočaře naivní. Tady se snažily postavy vyrovnat s mnohem citelnějšími ztrátami. Byť je tomu tak, nemohla jsem hlavní hrdince Heidi přijít na chuť. Jako by to byly dvě postavy - jedna strachy pominutá v žalu se topící a druhá tvrdá, drsná a neústupná. Ano, celou knihou si procházíme jejím smutkem a snažíme se vyrovnat i pochopit její ztrátu a obavy o syna. Jen někdy mi přišel Abbot i Charlotta víc při smyslech. Celé to s tou vlaštovkou bylo takové - hm, mm, ne. Jako kouzlo to určitě mělo. Jen je pravda, že když sahám po romanťárnách, nechci mít depku z depky hlavních postav. Je to prostě jiné, když jdete do detektivek a thrillerů. Knížka mohla být trochu kratší a mezi současností a návraty do minulosti mohly být větší proluky v textu.
Oukej... Do té knížky bych se nikdy v životě nepustila, ale dárek je dárek... Tak jsem si řekla, že když je léto, proč si nedat oddechovku... Ha ha... První čtvrtina se mooooc táhla a čekala jsem, že ten příběh snad ani nezačne. Ale část druhá už nebyla tak špatná a vlastně nakonec docela fajn, jakmile se příběh rozjel (jen dost trpělivosti vydržet ).
Koneckonců to asi jen nebylo, co jsem čekala a hledala při lehčím čtení, ale to není problém knihy...
Obvykle čtu knihy cíleně, na základě dřívějšího vyhledání, doporučení zde nebo známých. Tuhle jsem vzala na slepo v knihovně. A pak koukám, hodnocení nic moc. Ale co, já čtu všechno, tak to slupnu a posunu se dál.
Dala jsem prvních 60 stránek. Prolínání časových linií, kdy mi chvíli trvalo, než jsem si uvědomila, kde jsem, mi vadí, ale ještě bych to zvládla. Co v knihách nemůžu, to jsou pravopisné chyby. A že tady jich bylo jako máku. Vrchol všeho je nerozlišení mě/mně.
Odkládám. Tohle nedám. V dobách, kdy je čeština na sociálních sítích przněna, chci vzít do ruky knížku a užít si četbu na úrovni. Nechápu, jakým způsobem se vybírají editoři. Jejich jediná zodpovědnost je, aby byla kniha podle všech pravopisných a gramatických pravidel. Ostuda nakladatelství.
Na knihu jsem se těšila a neměla jsem. Z první části, ještě americké, jsem málem dostala depresi. Druhá část, francouzská, byla o něco lepší, i když pozitivitou taky neplýtvala. Odstavce s Henrym jsem už potom natvrdo přeskakovala, někdy to bohužel byly celé stránky. Co ji vedlo k tomu, se pořád tak babrat v minulosti? Docela mi vadila i textová úroveň jako taková - některé věty mi vůbec nedávaly smysl, nevím jestli to bylo překladem?
Odpočinková volba a docela zafungovala. Příběh mě bavil, ale hlavní přínos pro mě byl ve vzpomínkách na Provence. Tuto část světa mám moc ráda, tak mi ani nevadilo rozvláčně popisované pohoří a měnící se barva hory. Za Provence hvězda navíc. Překlad místy zarážející - největší přešlap baby karotka, v češtině "mrkev pro batolata".
Kniha byla hodně rozvláčně napsaná a děje v ní bylo docela málo. Vše se pořád vracelo ke vzpomínkám a kouzelné prostředí Provence z ní dýchalo jen slabě. Pro mě zklamání.
(SPOILER) Od knihy jsem čekala něco úplně jiného. Těšila jsem se na vaření, pečení a lásku, ale myslím, že ani jedno z toho jsem vlastně nedostala. Heidi v knize nepeče a o jejím požitku z jídla je celkem tak 5 stránek. Neustále řeší svého mrtvého manžela a Julien je tu jen tak na okraj.
Kniha byla skvělým letním čtením, které jsem na venkovní čtění hledala a naprosto skvěle splnila mé požadavky.
Smutný, ale silný příběh plný romantiky a bolestivých vzpomínek na minulost, ale i na hezké i krušné dětství... Sama jsem díky téhle knize často na své dětství zavzpomínala...
Po této knize jsem sáhla v oddělení doporučených knih díky čtenářské výzvě, a to kniha s červeným nápisem. Román se mi moc nelíbil, příběh byl zajímavý, ale kniha byla na mě příliš rozvláčná.
Oddechovka. Smutné téma úmrtí milovaného partnera a zároveň tatínka malého synka. Jak to všechno může vdova zvládnout? Naštěstí má bezvadnou rodinu, která ji i se synem pošle do krásné Provence vyřešit přestavbu téměř vyhořelého rodinného domku... a tam se objeví princ na bílém koni. Je to opravdu pohodový, odpočinkový román na léto. Nechybí v něm romantika, humor, láska ani napětí. A jako bonus delikátní provensalské recepty.
První půlka nic moc, vzpomínky na manžela, dobrý a co dál? Ale druhá půlka se mi líbila, četla se mnohem lépe a byla i zajímavá. Líbil se mi konec.
Ako kniha na oddych bola dobrá. Hlavná hrdinka nevie zvládnuť smrť manžela. Ich vzťah bol naozaj pekný....ale po pár rokoch manželstva taký väčšinou býva. Či nájde odvahu zamilovať sa, asi už napovedá aj názov....dom zázrakov :-) tak pekné oddychové čítanie
Děj poutavý, vyústění závěru se mi líbilo, ale neustálé vzpomínání hrdinky na minulost a svého zemřelého manžela už mě nebavilo. Na druhou stranu kniha se mi četla rychle a až na zmiňované pasáže s manželem byla klidným čtením u kterého člověk vypne hlavu.
Kniha se mi moc líbila, ačkoli jsem u ní několikrát brečela, moc na mě zapůsobila.
Autorovy další knížky
| 2014 |  Čistý |
| 2013 | Láska v Provenci |
| 2012 | Krasojezdkyně/ Tichý muž/ Dům v Provenci |
| 2015 |  Splynutí |
| 2016 | Oheň |
Feel good , která je sondou do hloubek lásky. Té ztracené i ty vzrůstající. Nečekejte moc povídání o jídle nebo popisy provence. Ty dostanete po skrovnu. Autorka víc rozebírá dům a horu v okoli hlavní hrdinky.