Vesnice
Kristýna Trpková
Laura Linhartová a Adam Beneš série
< 2. díl >
V polích nedaleko obce Lipová jsou objeveny lidské ostatky. S největší pravděpodobností patří jednomu z pohřešovaných dětí, které zde během uplynulých let beze stopy zmizely. Nejenže vše nasvědčuje tomu, že chlapec byl dlouhé roky vězněn někde bez přístupu na denní světlo, dokonce se zdá, že se i navzdory rozsáhlému pátrání a nejrůznějším hypotézám policistů vesnici nikdy neopustil. Kriminální komisařka Laura Linhartová a její kolega Adam Beneš znovu otevírají dávno odložený případ a pouštějí se do dalšího napínavého vyšetřování. Je možné, že se pachatel ukrývá mezi zdejšími obyvateli? A existuje naděje, že jsou zbylé dvě děti ještě naživu?... celý text
Přidat komentář


Když se případ dotýká dětí, je to vždycky hrozné.
Jinak - Laura kdysi udělala osudovou chybu a bude za ní platit už napořád, to se nedá odestát. Měla tenkrát promluvit.


Jak tak čtu komentáře, docela dost se tu řeší, že v knize je až moc prostoru věnováno osobnímu životu detektivů. Že to do detektivek nepatří. Tak to mě naopak vůbec nevadí, je to pro mě fajn zpestření (třeba moje milovaná Kleviska dává ve svých knihách těmto "životním" dějovým linkám prostoru habaděj), ale faktem je, že neustálé bědování Linhartové nad tím, jak udělala životní chybu, nejhorší rozhodnutí v životě a jak musí nést následky už mi po pár stránkách taky lezlo na nervy. Jó, podělala jsi to, šla jsi na potrat, nemůžeš mít děti, chápeme to, je to k nas*ání, ale na každé 5té stránce to řešit nemusíš... Stejně jako to strojené, dětinské, umělé škádlení s Benešem (tatarka, kečup a jinej sajrajt neustále napatlanej někde na xichtu a mačkání papíru do kuliček a házení ho po kolegyni. Hm.)
Na druhou stranu, detektivní linka knihy, případ(y), který vyšetřovali se mi "líbil" moc. Byl originální, neotřelý, zamotaný a, alespoň pro mě, až do poslední chvíle nerozlousknutelný. Konec trochu kostrbatý, ale hezky načatý pro další díl...


(SPOILER) V první polovině knihy se dozvíme spoustu věcí z Lauřina života, dokonce i to, jaké nosí kalhotky.Knihu jsem chtěla několikrát odložit. Laura mi nebyla vůbec sympatická, její parťák Adam naopak moc. Vyšetřovali smrt dětí, velmi citlivé téma. Druhá půlka knihy byla lepší, ale konec zůstal otevřený.Zkusím asi i poslední díl.


Kniha se čte dobře ale co mě vadí je že je zde více probírané život jaký vede Laura než případ. První díl byl lepší měl takový náboj že jsem to přímo hltal tady jsem si říkal to si autorka dělá srandu jak popisuje jak Laura čeká menstruaci a ta nepřichází až přijde jaké má krajkové bílé kalhotky od krve tohle tam psát mě přišlo zbytečný.


Kniha se četla dobře a rozhodně byla lepší jak první díl, ale za mě až moc natahování a vlastně takové točení po spirále pořád dokolečka.


Autorku jsem neznala, vybráno pro čtenářskou výzvu. Musím říci, že jsem přečetla jedním dechem za sobotu. Trochu těžké téma - smrt dětí, ale citlivě napsané. Klobouk dolů, od tak mladé autorky.


Ano - kniha je to psaná velmi dobře, až detailně, (co se týče popisů všeho, co hlavní postavy pijí, jedí, co prožívají, tady bych doporučila mírně ubrat), ale celek působí dobře, logicky, uvěřitelně - s výjimkou dokonalých vlastností státního zástupce Richtera - a provázaně.
Ne - po přečtení mám nevyhnutelný pocit, že je všechno špatně. Prostě to nedopadlo dobře pro nikoho. Vzhledem k tomu, že jsem si knihu vzala s sebou na dovolenou, celkem mi to zkalilo prosluněnou náladu. Nevím, zda chci číst i první díl. Takže asi tak.


Je vesnice klidné místo?
Možná jiné vesnice jimi jsou, né však tahle v příběhu Kristýny Trpkové. V průběhu let tu zmizely už tři děti školního věku a policie tápe, kde mohou být a jestli jsou vůbec živé. Druhou variantu vyvrátí kosterní nález jednoho dítěte nalezeného nedaleko vesnice a detektivní dvojice Linhartová&Beneš se pustí do zdlouhavé a mravenčí práce hledání vraha. Líbí se mi autorčin styl vyjadřovaní, která se snaží vyvarovat opakování slov. Obohatila jsem si slovní zásobu o slovo autoptický. Celkově jsem se od knihy nemohla odtrhnout a líbila se mi víc než první díl.


Lepší než první díl nebo ne. Toť otázka. Řekla bych, že jsou na stejné úrovni. Opět jsem četla se zatajeným dechem. Autorka umí.
Únosy dětí, to je vždy nelehké téma, jak pro autora, tak i pro čtenáře. I tak knihu doporučuji.
(24. 7. 23 - 17 769 - 49)


Za mě o kousíček slabší než první díl, ale pořád naprosto dokonalá. Hlavní dvojku jsem si strašně oblíbila! Hlavní padouch? Detektivní linka? Neustálé jiskření mezi Laurou a Adamem? Prostě boží!


Druhá kniha ze série detektivek s kriminalisty Laurou Linhartovou a Adamem Benešem je opět kvalitní kousek, ne-li lepší než první díl. Opět se zde čtenář setká s bohatou slovní zásobou autorky. Kristýna Trpková umí opravdu velmi dobře popsat situace tak, aby udržela čtenáře v napětí a aby ho to bavilo. Oproti prvnímu dílu zde byly již více vykrystalizované charaktery hlavních postav, obecně soukromá linka vyšetřovatelů byla skvěle zasazena do děje a celého vyšetřování. Příběh jako takový o ztrátě tří malých kluků byl napínavý a vykreslen v autentickém prostředí.


Moje první knížka od autorky a teda musím říct, že na mě udělala velký dojem. Moc mě bavil styl vyjadřování. Případ byl opravdu zajímavý, pro mě hrozně tíživý a závěr mě šokoval, skoro jsem to nemohla strávit, přišlo mi to reálné a hrůzné, na konci vše dávalo perfektní smysl. A smysl dávalo i to, že člověk hledá zlo tam, kde by ho očekával a ano, ze zkušenosti je to většinou správný postup, ale ono je někdy i tam, kde by ho člověk vůbec nečekal a kde to ani není to prvoplánove zlo, tady to bylo zoufalství a pomatenost a dá se na to dívat z několika úhlů pohledu, to se autorce skutečně povedlo. Jsem matka a příběh ve mě bude ještě dlouho viset a pocit strachu taky. Osobní linka vyšetřovatelů na mě byla trošku moc, knížka je vlastně tíživá po všech stránkách, což není kritika, byla o tíživých věcech a vyvolala přesně ty pocity, které vyvolat měla. Takže já moc doporučuju k precteni, za mě napínavé, šokující, smutné, a jak už jsem psala, velice prevelice tíživé.


Ale tohle!
Pro mě jsou knihy Kristýny Trpkové, na stejné úrovni, jako díla mých oblíbených, světových spisovatelů detektivek.


Za mě lepší než první díl, i když i ten se mi líbil. Hodně těžké téma, bezútěšné vyšetřování se závěrem, který jsem nečekala... Tedy vůbec jsem nechtěla, aby takto příběh skončil, ale skončil... Dvojice vyšetřovatelů v tomto díle už působila důvěryhodněji než v díle prvním a tentokrát mi seděli oba. Možná byla první půlka trochu pomalejší, ale závěr a vyřešení případu byli natolik strhující, že i když jsem viníka odhadla, stejně mě kniha dostala. Povedená kniha. 5*
(7/23)


Další dobře napsaná detektivka :) Hezky odsýpala ani chvíli jsem se nenudila. I když chvilkama jsem měla chuť paní vyšetřovatelkou zatřást aby se vzpamatovala a to hlavně v osobní rovině. Jdu na další díl protože zvědavost :)


Další díl ze série Laura Linhartová. Detektivka má spád, vyšetřování pohrešovaných děti je napínavé a má překvapující rozuzleni. Vedle toho se rozkrývá I osobní příběh Laury.. Za mě hezké čtení.
Povedená práce mladé autorky. Musím ocenit, že se podařilo v druhé knize eliminovat věci, které mě v první knize série nudily/vadily. Velký posun. Velmi čtivé. Osobně mě baví i osobní rovina - příběh vyšetřovatelů. Zápletka, rozuzlení.... chválím. Oceňuji i velkou odvahu spisovatelky, co se volby tématu týče.