Lazaretní vlak
Adolf Branald
Román volně navazuje na "Severní nádraží", jsou zvěčněny horečné dny pražské květnové revoluce. Branald se sice opět omezil na úzké dějiště, za to však skvěle vystihl soudružnost kolektivu železničářů, působivě vyzdvihl jeho lásku k nádraží a obětavý zápal jak proti zrádné posádce lazaratního vlaku i ostatním německým vojákům, tak také v práci na obnově provozu. méně textu... celý text
Přidat komentář
Lazaretní vlaky jezdili z fronty za první i druhé světové války.
Podobně jako Hrabal, tak i Branald na nádraží je zažíval za II. světové války a přžemýšlel nad osudy vojáků, ale i nad lidským životem, takže měl potřebu taky o tom něco napsat a udělal to.
Autorovy další knížky
1955 | Dědeček automobil |
2006 | Vandrovali vandrovníci |
1968 | Stříbrná paruka |
1967 | Vizita |
1959 | Král železnic |
Zřejmě díky Branaldovým zkušenostem s železničářskou profesí, se mu povedlo velmi realisticky vylíčit děj na Severním nádraží během pražské revoluce. Kniha se mi líbila víc než "Severní nádraží". Boj kolektivu železničářů o každý centimetr nádraží je dojemný. Svou věc nakonec vyhráli, ale cena byla vysoká. Branald dokázal vystihnout psychiku a emoce českého člověka té doby takovým způsobem, že kniha ve mě opravdu zanechala hluboký zážitek.