Artefakt
Jamie Sawyer
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/288187/bmid_artefakt-OZ3-288187.jpg
4
78
78
Lazarova válka série
1. díl >
Lidstvo se vypravilo ke hvězdám, kde se ocitlo ve válečném konfliktu se zákeřnou mimozemskou rasou. Vše, co proti hrozbě vetřelců stojí, jsou vojáci z Programu duplikantích operací, elitní vojenský tým, který na dálku obsluhuje své kopie a provádí je těmi nejnebezpečnějšími zákoutími války. Kapitán Conrad Harris zemřel už stokrát – pokaždé při sebevražedné misi uvnitř duplikantího těla. Lidé ho znají jako Lazara, muže závislého na smrti. Když se zničehonic přestane hlásit utajená výzkumná stanice, skrytá hluboko uvnitř území mimozemského nepřítele, neexistuje nikdo lepší, kdo by se mohl postavit do čela záchranné mise. Ovšem na to, s čím se tam setká, nebyl Harris vycvičený. A tentokrát se vrátit nemusí… Protože nyní bude každá smrt definitivní!... celý text
Přidat komentář
Vcelku přímočará, ale dobře zpracovaná a zábavná military SF. Je to sice hromada vojenských klišé, ale kniha taky neaspiruje na žádné filozofické hloubání a čte se svižně a dobře, takže za mě spokojenost.
Než jsem začal psát tento komentář k Artefaktu, přečetl jsem si raději i Legii, abych měl jasno v nejasnostech. Takže: Kniha takřka vždy dokáže pohltit v akčních částech děje a člověk je zcela vtažen do bitvy až se mu rosí čelo. Na retrospektivě, kterou autor používá, by nebylo nic špatného. Ovšem jejím velkým nedostatkem je, že se rozvíjí strašlivě pomalu. Už, už to vypadá, že se dozvíme, za kým to Lazar fňuká... a - zase nic. A napodruhé to samé, což pak už zbytečně trhá děj a brzdí jeho vývoj. Celé se mně to rozpadá po příletu na Helios, kde by mělo vše vrcholit. Jakoby to už chtěl mít autor z krku, děj se řítí krkolomně vpřed bez jasnějších odpovědí na řadu otázek, třeba proč to v původní posádce vypadá, jak to vypadá a co všechno objevili. Navíc Harris je obyčejný alkoholik a člověk už pomalu ztrácí přehled, stejně jako jeho vypitý mozek, co je skutečnost, co bílé myši a co práce artefaktu. Prostě od Heliosu nic moc, ale pro akční scény dávám tři hvězdy a vrhám se na Legii.
Pozor, obsahuje spoilery: Tuhle knížku jsem četla už podruhé, protože jsem chtěla pokračovat s dalšími díly a potřebovala jsem si ji osvěžit. A bavila mě stejně jako poprvé. Nápad duplikantů a operátorů, kteří je řídí, mi přijde fascinujicí a Artefakt mi připomněl, proč miluji scifi. Artefakt vás nenechá vydechnout, stále se něco děje a zřejmě nic se neděje bez důvodu - věřím, že i teroristický útok nebyl jen tak. Smrt Blakea mě zarmoutila, protože z celé Harrisovy jednotky mi byl nejsympatičtější a zároveň i nejlépe popsaný - na rozdíl od ostatních jsem si k němu vytvořila pouto a nebylo mi jedno, co se s ním stane. Právě za plochost zbytku Harrisova týmu ubírám jednu hvězdičku.
Kniha se mi ze začátku četla celkem obtížně, ale to jenom do konce první kapitoly, pak jsem přivykla autorovu stylu a hlavně postavám a všechno bylo jednodušší. Příběh jako takový je chvílemi předvídatelný, hlavně pro osoby, které sci-fi štou, nicméně je stále velmi příjatelný a rychle vás vtáhne do děje. Po celou dobu jsem si pokládala některé doplňující otázky, a bohužel jsem na ně nedostala odpovědi ani později, ale i tak byla četba velmi potěšující. Dokonce až tak, že následující dva díly jsem každý přečetla jen za 24 hodin každý.
Po delší odmlce, osobním hledání a tak vůbec, jsem se znovu vrátil ke sci-fi, a to jak jako čtenář, tak pisálek. Pro návrat jsem zvolil překvapivě velmi povedenou knihu. Artefakt rozhodně nešetří akcí, velkými zbraněmi, mariňáckým popichováním i pořádně slizkými mimozemšťany. Samotný příběh je vypracovám dobře, i když toho v grandiózním finále moc neprozrazuje. O to více však, jak doufám, bude gradovat v dalším pokračování, které mám právě na stole.
V rámci akční military SF slušný průměr. Jamie Sawyer hodně čerpá z atraktivity filmových Vetřelců i Hvězdné pěchoty, a spíš než ze vzletné stylistiky těží z dobrých nápadů, takže broučí střílečka je to náramná. Naneštěstí mi chyběla stylizovaná nadsázka, přičemž občasné špičkováním mezi mariňáky fakt nepočítám. A právě proto, jak se to celé bere vážně, mi tam vadily maličkosti, které ve finále buď neměly využití, nebo mají smysl až pro příště. Třeba motiv duplikantů je parádní, jenže k čemu vlastně je? Vojáci bojují v zastoupení, pročež o ně čtenář nemá strach, a když pak zase o tu schopnost přijdou, je jasné, že jen proto, aby mohl autor někoho nechat umřít. Nebo třeba artefakt, který ničivé emzáky záhadně přitahuje a který tu nechala jakási neznámá civilizace - jenže místo toho, abychom se dozvěděli podrobnosti, tak si o kus šrotu akorát zabojujeme a pokračování příště. To nicméně slibuje vývoj trochu jiným směrem, než by člověk očekával, takže ještě není nutné házet flintu do žita.
Ze zacatku to nebylo spatne, ale mela jsem velky problem cemukoliv aspon trochu verit. Za me 50%
Po přečtení knihy jsem chtěl hned víc. Takovýto efekt by měla u člověka vyvolat správná kniha :)
Já jsem spokojen. Příběh je sice jednoduší, ale zajímavý nápad ho dělá velmi čtivým. Hlavní hrdina je podobného ražení, jako spousta jiných jemu podobných ve spoustě dalších knih, ale to bych k tíži nepřidával.
Odlehlá planeta, hrdina a záporak, kolem toho všeho víří spousta havěti, která má jediný cíl, a tím je Vaše smrt. Už jsem několikrát psal, že něco podobného už tu bylo a nesčetněkrát dozajista opět bude. Ale je to jako s jídlem, které Vám chutná. I když jste ho už měli, chutnat Vám bude znovu.
Vadou na kráse je fakt, že autor si s příběhem více nevyhrál, někde mohl ubrat, aby jinde mohl přidat. Nemohu se zbavit dojmu, že z příběhu mohl vytěžit vice. Myslím si, že potenciál nápadu se k tomu nabízel.
Úvodní díl nové série má asi nejblíže k military sci-fi. Nápad s využitím duplikovaných těl není určitě nový, viz např. sérii Takeshi Kovacs. Kniha je celkem čtivá, zároveň ale nijak nápaditá, hl. hrdina je jedno chodící klišé takových těch macho drsných chlápků, co jsou uvnitř citliví, mají psychické problémy a zapíjí je alkoholem. Ostatní postavy jsou stejně ploché či podle šablony klasických vojenských typů. Další věci jsou pak brané hodně kratkovité a tím i nelogické (pohon, pohyb vesmírných lodí?).
První díl zajímavé SF série, balancující na pomezí SF military a Space opery. Základem je nápad, kdy vojáci bojují s emzáky ve vylepšených duplikantech. Čtivé, zábavné a akční, k tomu sympatický hrdina a šikovné čtení je na světě...
Vzduch byl cítit kouřem, paradoxně ale teplota prudce klesala.
Panika se vznášela ve vzduchu jako mor,
kvůli ní byl vzduch dýchatelný skoro stejně špatně jako vakuum venku.....
Ano, další sci-fi, které opět přichází s něčím novým. Velmi lehce čtivé, bez zbytečných technických připomínek, dobrodružné a hlavně vám „základní“ hrdina padne do oka.
Místy vám to sice může připomínat sérii o Heechee, ale je to jen okrajové. Dobrodružství je tu o něčem jiném.
A ještě něco, hlavní hrdina ví, co to je pivo a pozná, když stojí za prd.
Malá ochutnávka:
Seděl jsem s hlavou skloněnou nad poloprázdným džbánkem levného piva, na stole bylo už dost prázdných sklenic. Cítil jsem se příjemně opilý.........
CITÁT – Naser si!
Bál jsem se těch 320 stran a říkal jsem si, zda to nebude mít nudné pasáže. Nemá a dokonce bych uvítal pokračování. Nějak mi ten příběh sedl.
Jedna věc mě však v příběhu zarazila a překvapila. Zde lidé již dávno expandovali do Vesmíru a to dost hluboko, ale přesto v tomto příběhu existuje povolení na dítě a to jen na jedno dítě. Tomu jsem nerozuměl. Tohle dělá například Čína a asi se brzy připojí i jiné státy. Jedná se však o princip, aby nebyla naše planeta Země přelidněná. Proč to však funguje ve světě, kde se cestuje do dalekého Vesmíru a obydlují se další a další planety, to jsem nepochopil.
Z Artefaktu v hlubokém Vesmíru jsem vybral osm citátů a vložil je do profilu mistra Jamie Sawyera.
CITÁT - Víš, že čím dál jsi od Země, tím hůř pivo chutná?
…..a byla válka na nebesích. Bylo to před staletími, možná tisíciletími.
Tak dávno, že na tom už vůbec nezáleží.
V lidských zlomcích se čas vyjadřuje tak složitě, když hvězdy září věčně.......
Jedno z těch lepších sci-fi, které se poslední dobou objevili v regálech. Z posledního půl roku, když prominu Graga Beara, tak asi to lepší sci-fi, které jsem četl a které vyšlo. Ale pořád tomu něco chybí. Zajímavý nápad(i když ne úplně tak originální, myslím, že jsem někde už na podobný způsob něco četl), ale celkově mi prostě něco nehraje. Ani mi nevadí návraty do minulosti, ukážou aspoň hlavního hrdinu trochu více jako člověka. 3,5, ale tím divným pocitem(vlastně ani pořádně nevím, jestli ve mě po konci nějaký pocit z knihy zůstal) dávám 3*. Odpočinková četba na pár odpoledních hodin...
Určitě jde o nejlepší knížku, kterou jsem v poslední době četla. Sci-fi není zrovna žánr, který čtu, ale táhle kniha za to stála.
Má propracovaný děj, příběh i postavy. Nemohu se dočkat až budu číst další díl. V níže se nedá předvídat děj a jak budou jednat postavy.
Vřele doporučuji k přečtení.
Ani nevím, kde začít.
Je to jedna z nejlepší sci-fi knih, kterou jsem četla.
Nadchla mě po prvním řádku.
Příběh je plný napětí, akce, emocí, zkušeností a také není ochuzena a milostný románek hlavního hrdiny.
Tato kniha by neměla chybět v žádné knihovničce fanouška tohoto žánru. Za mě je to 5 hvězdiček, a už se nemohu dočkat dalšího pokračování, které vyjde koncem července 2017!
Musím hodně souhlasit s předchozím komentářem, i když vatu jsem nepřeskakoval ale vytrpěl. Váhal jsem zda dát 3 nebo 4 nakonec jsem dal 4. Přeci jen je to jeho prvotina a nedalo se mu nic zásadního vytknout a nápad s řízením duplikátu není špatnej. Pravda už se to objevilo dříve ale to se jednalo o roboty, nejblíže k tomu je asi Avatar, zde se autor nejspíše inspiroval. Knihu bych si určitě nekoupil, ale vzhledem k tomu že ji mám z knihovny tak nelituju že jsem si ji půjčil a přečetl. Určitě jsem už četl lepší military sci-fi ale i horší. Tak do příštích dílů by to chtělo Lazare méně kecat a myslet na kraviny a více střílet :-).
Příběh zajímavý, ale zamilované vsuvky jsou k posrání. Kdo má rád, když se mu do akčňáku nadprůměrně zamotá nějaká romance nebo je ženská, asi se mu to bude líbit více. Já jsem musel asi tak 5 krát X stránkových vsuvek ohledně vzpomínek na společné chvíle s ženou hlavního hrdiny přeskočit. Druhý díl si rozhodně nekoupím, protože se mi nechce platit za vatovou výplň. Nebo možná si jej koupím doufajíce, že autor s kravinami přestal.
Artefakt
Tuto knihu jsem vyzkoušel, protože mám rád sci-fi a zároveň jsem ještě nevyzkoušel odnož military sci-fi. Lákalo mě na ni tajemno okolo Artefaktu. Bohužel jsem nedostal ani jedno. Miluji knihy od Clarka, kde hrdinové zkoumají různé artefakty, planety a další. Tady se mi toho dostalo velice málo. Military část mě bohužel moc nebavila. Takže se asi budu držet od tohoto subžánru dále.
Kniha se nečetla úplně špatně, ale skoro vůbec mě nenutila číst dál.
Jsem z klamán. Hodnotím průměr 55 %. A další dvě si nechám ujít.