Led pod kůží
Vilma Kadlečková
Velkolepá audio adaptace pokračování nejlepšího českého sci-fi románu roku 2013 v podání osmi pečlivě vybraných interpretů, které zprostředkuje literární zážitek lépe než dalekozření i osvícení dohromady. Věci, které zůstávají utajeny naší mysli, nad námi získávají moc. Tak dlouho Lodě čekaly – a konečně ho našly. Jejich sdílené vědomí se obrací ke Studni planetárního ticha, kde je Aš~šád z Fomalhiwy i Lucas Hildebrandt, a vybírají si svou oběť. Össeanka Kamëlë cítí Jejich záměr a zoufale se snaží odvrátit neodvratné; ale všechny okolnosti jsou proti ní. Dělá, co může, aby se vyhnula církevnímu Vykonavateli, záměrům velekněží i vlastní minulosti. Od Lucase Hildebrandta se nesmí nechat poznat, od ostatních se nesmí nechat zabít – a Fomalhiwanovi nesmí uvěřit.... celý text
Romány Literatura česká Sci-fi
Vydáno: 2015 , OneHotBookInterpreti: Marek Holý , Jan Meduna , Jana Stryková , Valerie Zawadská , Klára Issová , Jaroslav Plesl , Kristýna Frejová , Jitka Škápíková
více info...
Přidat komentář
První díl jsem četla dvakrát a sem tam jsem se ztrácela, u druhého dílu nevyjímaje. Když autor vymyslí takhle složitý svět, měl by na konec knihy dát slovníček, aby to čtenáři trochu usnadnil, to je takové jedno větší minus téhle série.
Jinak jsem byla docela spokojená. Bylo tam méně otravné Pinky, více Lodí, Aššáda...
Göaerghüelürr! Teď mám celkem výčitky, že jsem s výjimkou Algoru českou fantastiku trestuhodně zanedbával. Je to tak, jsem chycen - asi nějaká myceliální vlákna, či co...
"Legenda stejně nikdy není důležitá sama o sobě; pokaždé záleží hlavně na tom, jakou váhu jí přikládá společnost."
Nejspíš mám trochu štěstí, že se ke mě Mycelium dostalo v audioknize, takže jsem "ochuzen" o často kritizované přehlásky, ale i tak se mi zdál děj druhého dílu o něco lepší a bohatší, měl hlavně větší spád.
Mě tento díl bavil o něco méně než předchozí, ale je pravda, že se už orientuji v postavách :) a dokonce i na čtení přehlásek jsem si zvykla :D
O něco lépe, jsem vnímala děj, než u předešlého dílu. Pořád rušivý element v podobě přehláskovaných samohlásek. Autorka mohla přidat, jak se vlastně cizí slova čtou a co znamenají "Re Akkütlix"
Už jsem byla do příběhu začtená, takže jsem se do čtení nutit nemusela. Reálie už jsou ujasněné, postavy nepřibývají.
Jedlé, velmi dobré. (Jde přece o houby… tedy, ne, že by šlo o h…, samozřejmě o říši Fungi). Ale teď vážně. Vážně je to dobré. Řekl bych össenciální :-) Tajemný Fomalhiwan se stal jedním z hlavních aktérů a konečně se o něm dozvídáme víc. Po několika dějových zvratech postupně vyplouvají na povrch motivy různých frakcí ve hře o návštěvníka z Hiwaiw. A do hry se dostává další strana… Nechci spoilovat, byla pro mne trochu nečekaná, ale perfektně do všeho zapadá a já se jen tetelím blahem nad propracovaností světa a co z toho ještě vznikne. Zamotává se to pěkně... A ta šprťouchlata, která si autorka tropí z esoterických pavěd, jsou taky k popukání.
Co se týče děje, významné části knihy popisují psychologii postav a to poměrně rozsáhle. Kdybych si takovouto charakteristiku přečetl někde předtím, pravděpodobně by mě to mírně odradilo. Nicméně jsem pochopil, že psychické pohnutky jsou nezbytné, pro tuto knihu zcela organické. Četlo se mi báječně, krásný jazyk a přirovnání. A občas se opět vyskytnou perfektní moudra ze skutečného světa, např.:
Lucas se zatvrdil a spolkl veškeré jízlivé poznámky. Ženská iracionalita je zkrátka druh přírodní katastrofy; moudrý muž snáší takovou pohromu se stoickým klidem, protože ví, že s ní nic nesvede.
„Že Fomajzla nevede zištnost, to jsou jen blbý pindy. Na světě neexistujou žádný jiný motivy než zištnost.“ Ëltaühl teatrálně rozhodila rukama, až široké rukávy zavlály. „Život je kšeftování! Celá ta naše banální a truchlivá vezdejší existence… celý to naše ubohý pinoživý potácení ve výhni Akkütlixovy nevole… dyť to je akorát hromada smluv a příkazů k úhradě!“ hřímala pateticky. „Lidi můžeš házet do škatulek podle toho, v jaký měně chtěj tu svou mrzkou proklatou mzdu: jestli berou radši city a ideály, slávu, pořádnej šuk nebo smysl života… anebo třeba fakt akorát prachy; ale nikdo není mimo, nikdo nemá patent na božskou netečnost! Mocnej mág z Fomalhiwy má taky svoji cenu. Je úplně jedno, že není vyčíslená penězma.“
Takže za mě plný počet a jdu na další díl, Pád do temnot.
Vyborne, ctive, navic od ceske autorky. Jsem nadsena. Nekdy mi trochu vadi vsechna ta slova s prehlaskami, ale zas to dela vetsi dojem cizosti.
Nechápu to, ale vždy když čtu Mycelium, tak se mi po 10 minutách začnou zavírat oči. Ať v metru ve stoje, v tramvaji, nebo doma. Asi mě ovládá nějaký Össean a nechce mi umožnit dočíst knihu. Ale s tímto problémem nehodlám bojovat a když jsem vzala do ruky jinou knihu, tak za chvíli jsem byla na 80 stránce a ani jednou nezývla. Tak snaha byla, příběh je zajímavý, ale asi dle mého podvědomí, jde pomalu kupředu a můj mozek nepřijímá tyto informace. Omlouvám se knížce i autorce, možná někdy, až budu v důchodu tak to přečtu.
Pokud se váš mozek podobá cedníku a informace jej opouštějí s ochotou krys prchajících z potápějící se lodi, neudělejte stejnou chybu jako já a čtěte jednotlivé díly v rozumných rozestupech. Po roce od "Jantarových očí" jsem namáhavě šmátrala v zaprášených koutech své paměti po uhynulých detailech v různých stádiích rozkladu.
„Led pod kůží“ je vycpávková část, děj "Mycelia" posouvá jen minimálně. Převážně se vrtá v psychice postav, poodhaluje více z jejich motivace, zároveň však čtenář často ztrácí představu, kdo je padouch, kdo hrdina a jestli vůbec někdo… charaktery padají do šedé zóny. To není výtka, naopak, jsem zvědavější na další díl, když nemám představu, co se v něm může odehrávat.
Tato série každopádně není určena příznivcům akce, jedná se o pomalejší knihy s pěkně propracovaným pozadím (emzáci a jejich znepokojivá kultura), zatím zaměřené na mapování mysli Lucase Hildebrandta a několika osob kolem něj. Autorka občas poškádlí čtenáře ne právě uspokojivými reakcemi aktérů, část dodaných informací je matoucí (záměrně?) a většina záhad zůstává, ať máme co objevovat v příštích dílech.
"Jantarové oči" pro mne byly atraktivnější, ale dvojka je pořád obstojně čtivá. Až na tu Pí... ehm, nenechám prchlivost cloumat svým majestátem: až na tu Pinkertýnku. Honem na pokračování, než mi vzpomínky zase pochcípají a budou vyžadovat namáhavou, ne-li přímo nemožnou exhumaci ze hřbitova mé paměti.
Ruku na srdce, české autory až na pár vyjímek trochu ignoruji, ale pí.Kadlečková to je prostě jiná liga. ALE má to jeden háček....
....A to ten, že jsem knihu musel poslouchat jako mluvené slovo, protože jsem ji parkrát zkoušel číst a díky těm dlouhým názvům apod jsem to vzdal.
Naštěstí se mi do rukou dostala v podobě mluveného slova a díky tomu jsem odhalil krásu této série! Tohle je podle mě klenot v naší literatuře, který je bohužel poměrně neznámý!
Všem doporučuji!
Led pod kůží úzce navazuje na Jantarové oči. Děj je o poznání více akční, na scénu vstupují další strany o jejichž úmyslech lze úspěšně pochybovat a vše je opět okořeněné flashbacky do minulosti hlavních postav. Zkrátka všechno to dohromady pěkne klape. Jenom kdyby nebylo té zatracené osenské hatlamatilky. Ta mi zkrátka nejde přes jazyk.
Avšak zatímco u prvního dílu jsem ještě přemýšlel, zda dát 3 nebo 4 hvězdy, tak u pokračování to bylo celkem jasné. Tady je to za čtyři hvězdy, protože pokračování se mi líbilo mnohem víc.
tak za me porad dobry. Chapu, ze kdyby to nekdo cetl bez navaznosti na prvni dil, byl by hodne zmateny, ale kdyz to ctu jednim dechem, tak je to chytlave a napinave. Uz se vrham na dalsi dil :)
Tohle se těžko popisuje. V příběhu se vyskytuje neuvěřitelná spousta postav s jejich vlastní minulostí, záměry i pohnutkami. Díky tomu není snadné sledovat děj, ale o to lepší je, jak se vše postupně prolíná a propojuje. Spousta náznaků a jen málo skutečných odpovědí. Hlavička se pěkně zapotí. Žádná oddechovka! Doporučuju mít po ruce všechny díly, protože tvoří jednotlivý celek, na konci prvního dílu žádný konec není, děj běží dál! Buď musíte zvládnout všechno nebo nic!
V zásadě stejný dojem jako z předchozího dílu, jen s mírnými obměnami:
Pozadí příběhu, které mě v minulém díle zaujalo nejvíce, zůstává prakticky beze změny a nic moc nového se nedozvídáme.
Příběh samotný by se dal opět shrnout ve dvou větách. Mezi tím je ale nemožné množství vaty ve formě pro děj zcela irelevantních postav (např. Fiony) a duševních pochodů úplně každého, kdo jde náhodou kolem. Malé plus za to, že to tentokrát (většinou) není Pinky.
Celkový závěr je ten, že ten pomalý a notně natahovaný děj mě silně odrazuje od dalších pokračování, ale zase mě na druhou stranu celkem zajímá, kam to celé směřuje. Tak uvidíme...
Össeané, církev, Lodě ani strašlivé hmyzí božstvo již pro čtenáře nejsou nějakou novinkou. Mimosmyslové vnímaní je stejně samozřejmé jako Lucasova chladnokrevnost. Zkrátka zde není nic, co by odvedlo čtenářovu pozornost od naprosto hrozného příběhu.
Skutečně, poté, co Lucas celou knihu pobíhal s Aš~šádem nebo za Aš~šádem od ničeho k ničemu jsem si říkal, jestli mi něco neuniká. Načež jsem objevil, že skutečně existuje i Myceliu předcházející série Fomalhiwa. Jelikož tato série je poměrně dlouhá a nevalně hodnocená, rozhodně ji číst nehodlám. Stejně jako zbytek série Mycelium. Velké zklamání.
Začínám tomu přicházet na chuť. Jestli to takhle bude pokračovat dál, nemohu být zklamán. Dost dobře promyšlený svět.
Tak nevím, jestli je to tou knížkou, nebo se mi össeanské houby zažraly do mozku, ale asi jsem se zamilovala! Úžasné! Naprosto nadpozemsky úžasné!
Známé i zcela nové postavy nám odhalují svá tajemství a plány, svět, se kterým se v prvním díle 'oťukáváme', nás hned s první stranou chytí za krk a nemilosrdně vtáhne do sebe!
Třetí díl mi už leží na poličce a netrpělivě vyčkává, až po něm sáhnu... tak schválně, co s ním přijde dalšího!
Jop, bavilo mě to stále a možná ještě víc než první díl. Stále zůstává spousta otázek bez odpovědí a nitky intrik se proplétají ještě pevněji. Těším se na další díl.
Štítky knihy
vesmír mimozemské civilizace náboženský fanatismus Země (planeta) psychotronika, parapsychologie kosmické lodě české sci-fi argenitový vesmír (fiktivní vesmír)
Autorovy další knížky
2013 | Jantarové oči |
2016 | Hlasy a hvězdy |
2013 | Led pod kůží |
2014 | Pád do temnot |
2014 | Vidění |
Další díli už číst nebudu tenhle žánr pro mě není