Jantarové oči
Vilma Kadlečková
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/162124/bmid_jantarove-oci-S20-162124.jpeg
4
755
755
Lidstvo navázalo styky s planetou Össe a začalo využívat tamní myceliální technologie. Zatím se úspěšně daří ignorovat nepříjemnosti, které s sebou kontakt s teokratickou civilizací Össeanů přináší: kult vesmírných Lodí, krvavé lidské oběti ve jménu Hmyzího boha, spóry nitrožilních hub a rituální drogy, rozkládající lidskou vůli. Lucas Hildebrandt, který jako vyslanec důvěrně poznal tamní svět, si ale dobře uvědomuje, že Země začíná být na Össe závislá. Proto hledá sílu, která by se mohla stát protiváhou össenské moci. Skutečně ji nachází – jenže je jiná, než předpokládal; a cena, kterou za to on sám musí zaplatit, je krutá. Mycelium je románová sága odehrávající se ve 26. století na Zemi.... celý text
Přidat komentář
Kniha mě vůbec nebavila. I když v ní byl hezky popsaný sci-fi svět (mimozemšťané, lodě, meziplanetární přesuny, atd.) tak všechno ostatní tohle překrylo. Proč se autorka tak moc zaměřila na osobní vztahy hlavních postav? Nevím jak vy, ale poslouchat na 5 stranách hrdinku, jak se přemlouvá, aby něco předala jiné postavě. To je nad mé nervy... Celkově mi postavy vůbec nesedly. Jejich vlastnosti mi přišly někdy až tak moc vyvedené do extrémů, že spolu neladily. Děj se díky tomu táhl a já jsem se ani netěšila na další strany knihy. Docela mě to mrzí. Byla to po dlouhé době sci-fi kniha, kterou jsem četla a teda velký zklamání.
(SPOILER)
Prosím, tohle už víckrát ne..... :-/
Jestli mě bude chtít někdy někdo mučit, ať mi dá znovu číst něco takového.....
Autorka má svět sice promyšlený a vystavěný, ale čtenáře s ničím neseznámí a vy se pak snažíte z rozhovorů pochytit souvislosti a pravidla, což není zrovna jednoduché.
Postavy jsou nesympatické, i když některé trochu zajímavější. Pinkertina je úplně na kopačku... Jediný úkol, co dostala, nesplnila, tak mi vysvětlete, co tam dělá? Kromě toho, že řve, kudy chodí, a vytáčí mě do běla...
Dalším velkým problémem pro mě je to zoufale póóómááálééé tempo děje... Nejzajímavější část je na posledních asi 30 stranách, ale bohužel to už nezachránilo můj dojem z knihy a pokračování rozhodně neplánuju, protože tohle mě neskutečně ubíjí.
Pokud nemáte problém s hoooodně pomalým rozjezdem série, možná vydržíte déle, ale já na tohle bohužel nemám....
konečne mám kompletnú sériu ako audio a keďže je to už skoro 10 rokov, musím dať refresh. Úprimne moc som sa už nechytal ...
Přečteno jako audiokniha. Smekám nad zpracováním. Výběr herců pro načtení byl za mě naprosto dokonalý. Ze začátku jsem trochu bojoval s názvy/světem, ale postupně si mě paní Kadlečková spolu s interprety dokonale zaháčkovala a ačkoliv se v prvním díle nic zásadního nestane, spíš se seznámíte s postavami, tak jsem celkem dychtivě vždy ráno sedal do auta a těšil se z každé červené na semaforu, že mohu číst (poslouchat) dále. Jsem velmi zvědav, kam se bude další děj ubírat. Držím lidem palce v souboji s myceálními technologiemi, gleevari a hmyzím bohem... Rë Akkütlix
Být trpělivý při četbě prvního dílu stačilo a ani jsem nepotřeboval žádnou z pěti Össenských drog. První dávka, Jantarové oči, mě občas potrápily linkou Lucase a jeho otce, ale ostatní text, i když někdy zdlouhavý, jako úvod do nevšedního universa Mycelia mě nutily číst dál. Nezbývá než se pustit do dalších dílů, figurky jsou rozestavěny, střet civilizací na spadnutí. Druhá dávka snad bude ještě o něco větší jízda. Zatím tedy 4 hvězdy.
Parádní audiokniha. První díl je hodně seznamovací, je potřeba vysvětlit prapodivnost Össeanů a představit hlavní postavy. A autorka rozhodně nikam nespěchá. V knižní podobě by mi tempo asi vadilo, ale v podobě audioknihy, poslouchané v autě, naprosto ideální. Navíc Lucas Hildebrandt je archetyp člověka, který je mi často sympatický. Prostě tohle mě fakt bavilo, i když se toho vlastně zas tak moc nestalo. Závěr pak dává příslib věcí příštích, na další díl se těším.
Kniha a celá série mi byla doporučená, jako kvalitní a promyšlená četba odehrávající se ve sci-fi světě. Což mě nalákalo. Ale přišlo zklamání.
Autorka si rozhodně vytvořila dost promyšlený svět plný pravidel, rituálů a složitých názvů točící se okolo mimozemské rasy. Ale taky je to vcelku komplikované, nezáživné a nevysvětlené. Čtenáře hodí do děje a ten se musí sám postupně zorientovat. A bohužel to není vůbec poutavě napsané.
Nijak tomu neupírám vyzrálost a promyšlenost, ale hrozně mě to nebavilo a přemýšlela jsem, jestli jsem divná já nebo se tam vážně nic neděje. Zhruba u strany sto mi došlo, že se prd stalo a že vlastně moc nevím, o co postavám jde a o čem to má pořádně být. Ty zdlouhavé vnitřní monology mne taky pomalu začaly ubíjet.
Nepřišlo mi ani, že bych četla první díl, ale třeba už třetí, protože mi to vůbec nepřipadalo jako úvod série. Dočíst tu knihu byl pro mě docela boj.
A představa dalších sedmi knih mě rozhodně nenavnadila, spíš naopak. Zhruba od půlky jsem se pekelně nudila, postavy mi nepřišly vůbec sympatické, ale spíš ploché a arogantní (až na Pinky, která byla pro změnu spíš neurotická a otravná) a jejich osud mě přestával čím dál víc zajímat.
Přitom kdyby autorka využila svou schopnost pracovat s jazykem trošku jinak, mohlo z toho být skvělé a akční sci-fi. Ale já málem usnula. Další díly určitě číst nebudu.
Netradiční sci-fi, do kterého jsem měl potíže se začíst. Hodně se tu řeší mimozemské náboženství, které evidentně bude hlavním kamenem celé série. A to mi moc nesedlo.
Hlavní lidské postavy mi pak přijdou dost jednostranné. Lucas se neustále chová hodně arogantně a povýšeně, Pinky je nesmělý roztřesený uzlíček nervů, až se divím, že se dožila tak vysokého věku a nespáchala sebevraždu, Fiona je pak sobecká fanatička myslící jen na své vlastní cíle. Žádná postava mi tak nepřirostla k srdci a důraz na jejich negativní vlastnosti mi po nějaké době začal vadit. Je něco divného na tom, když více pochopení mám pro jednání některých mimozemských postav, než pro jednání lidí.
Po přečtení jsem nabyl dojmu, že celá tahle kniha je jen zdlouhavým úvodem do celé série, kdy to nejdůležitější se odehrává až na posledních 50 stranách. Na jednu stranu jsem zvědav, kam bude dál tenhle příběh směřovat, ale na druhou stranu si nejsem jistý, zda jednání hlavních postav snesu v tomhle duchu v dalších pokračováních, když už teď mě štvou.
První díl této oktalogie čtenáře mrští rovnou do víru postav a děje. Postupně se s těmito hlavními postavami čtenář seznamuje, stejně tak s reáliemi a záhadami poměrně hodně mystického (na sci-fi) světa / vesmíru, který autorka vymyslela. Celá kniha je v zásadě jen úvod, většinou něco jen naťukne a nevysvětlí. To mi ale nevadí, dlouhé ságy mám rád a počkám si to bude dál. I onen vesmír se mi líbí, z náznaků cítím, že to bude ještě hodně zajímavé. Co mě už přišlo horší, tak jsou (pro mě) moc dlouhé pasáže věnující se vnitřním monologům postav, na tuto část si budu muset zvyknout. Osobně bych některé tyto monology oželel, aby mohla být kniha kratší. Jinak ale jako celek je knížka fajn, jako úvod slibuje hodně.
Hodnocení 3,5 hvězdy
Tuhle knihu jsem měla na seznamu opravdu hodně dlouho a letos si ji konečně mohu odškrtnout. Nakonec jsem četla jako audioknihu.
V audio podobě se potkáme hned s devíti interprety, jsou to např. Jaroslav Plesl, Klára Issová, Jana Stryková, Jan Vlasák a další. Načtené je to skvěle, pro mě trochu těžší na pozornost už kvůli komplikovanému ději a když se vám ještě střídají hlasy Ale ke konci jsem si myslím zvykla a už mi to přišlo přirozené.
Byla jsem opravdu hodně zvědavá a pořád nějak nevím, zda se mi kniha ve výsledku líbila nebo ne. Navíc první díl je spíš jen takové nakouknutí do bravurně promyšleného a dost komplikovaného světa, který autorka stvořila. Aby to čtenáři/posluchači vůbec dávalo smysl, bylo by zřejmě potřeba znát více dílů, neli celou ságu.
Jsme doslova hozeni do 26. století a bez jakékoliv předehry je potřeba se velmi rychle zorientovat v místech, jménech a politické situaci.
Lidstvo navázalo kontakt s jinou civilizací a až přehnaně využívá její technologii. Össeané jsou navíc silně náboženská, až fanatická, civilizace, provádějí krvavé oběti a pro svého boha obětují kohokoliv. Oběť vykrvácením je to nejmenší, ale vy pro jejich boha musíte trpět, mučení je tedy na denním pořádku.
Hlavní postavou je trochu arogantně či namyšleně působící Lucas Hildebrandt, který Össeany a jejich kulturu dobře zná. Občas se v příběhu vracíme i do minulosti, do Lucasova dospívání s despotickým otcem. Tyto skoky dávají příběhu další kontext a vlastně mě bavily asi více než aktuální dění. Koho jsem naopak nesnesla byla Lucasova kamarádka z mládí - Pinky, panebože. Každá kapitola s ní byla utrpení.
Autorka umí vystavět nejen propracovaný svět, ale také charaktery postav. Lucas, jeho otec, Pinky a další, každý z nich je jiný a osobitý.
Je to tedy komplikovaný svět, v podstatě bez vysvětlení, buď se chytíte nebo ne. Fanatičtí mimozemšťané, tajemní telepati, houby co mají zvláštní schopnosti Vlastně ano, je to skvělé, ale rozhodně ne oddechovka.
Dala by som štyri hviezdy, no dojem z hlavnej knihy trochu zráža prvá z poviedok v jej dodatku.
Autorka hodí čitateľa do svojho sveta a ten musí od prvej strany úporne plávať v nových pojmoch, na ktorých vysvetlenie dôjde až oveľa neskôr. Našťastie je však pomedzi hromadu nových slov ovenčených znakmi, ktoré neviem ani nájsť na klávesnici, popísaného dosť na to, aby sa to nielen dalo čítať, ale aby sa to čítalo dokonca dobre! Kadlečková má vycibrený, profesionálny štýl písania. Text vie vzbudzovať záujem čítať ďalej a tiež emócie. Z riadkov presakuje inteligencia aj humor. Aj keď je nad slnko jasnejšie, že hlavné dianie je vážne a pochmúrne, odľahčuje ho vtipná irónia niekoľkých postáv.
Román je zjavne soft sci-fi so všetkými plusmi aj mínusmi, ktoré tento podžáner prináša. Ponúka hlbšie pohľady dovnútra postáv, vyznačuje sa prepracovanosťou ich vzťahov a kvalitnými dialógmi i sprievodnými myšlienkovými pochodmi. Össeanská kultúra a náboženstvo sú dobre premyslené a pôsobia živo. Žiaľ, už menej živo pôsobí uveriteľnosť budúcnosti ako celku. Opisy technológií sú veľmi stručné alebo úplne chýbajú – doteraz napríklad netuším, ako si predstaviť tie organické vesmírne Lode. Niečo z tých neuveriteľností možno ešte bude vysvetlené, ale veľká nádeje tomu nedávam.
Dve poviedky pred koncom sa mi páčili menej. Prvá má dialógy postáv o poznanie jednoduchšie, dianie podivnejšie, svet je príliš uletený, neuveriteľný, étericko-netechnický. Druhá poviedka je so štýlom na tom lepšie, ale na hlavný dej nemá.
Poslouchala jsem jako audioknihu a jsem na rozpacích. Na jednu stranu chápu chválu. Svět 26.století, spolupráce mezi národy i závislost lidstva je popsáno opravdu výstižně. Pokud někdy dojde k navázání kontaktu s jinými planeťany, pozemšťané budou určitě ti méně vyspělí. Ale pokud je tohle úvod do dalších dílů, tak mě nenalákal, dost se to vleklo. Dobrovolně přiznávám, že jsem začínala CD poslouchat 3x než můj mozek byl vůbec schopen zaregistrovat a hlavně udržet text a myšlenku. Politikaření v takovém rozsahu nepobírám. Ale dobře, vždyť jde o meziplanetární zápletku, takže politika u toho holt být musí a je jen můj problém, že k ní mám odpor. Naštěstí příběh zachraňují postavy. Už dlouho mě nikdo neštval (OK, při hovoru použiju peprnější výraz) tak jako Pinkertina. Klára Issová ji kvičí a kňourá úplně úžasně. Už jen kvůli tomu dopisu a kvůli tomu, zda Pinky někdo zahluší, budu poslouchat další díly. A taky kvůli Lukasovi. Potřebuji vědět všechny detaily jeho života, protože vyrůstat s takovým otcem jako měl on, to vás vytvaruje. Je otázka, zda z Lukase bude další zrůda v řadě. Jenže má smrt na jazyku a já mám před sebou ještě 7 dílů. Stane se zázrak? Pokud ne a hlavní hrdina zemře, ještě mi zbývá jako důvod k poslechu Jan Vlasák. Sice tu neměl mnoho prostoru, ale každá chvilka jeho hlasu se počítá.
Na knihu, resp. Audioknihu jsem narazila náhodou v členství zdarma. Velmi mile mne to překvapilo a zřejmě se vrhnu i na další díly. Netušila jsem, že i u nás máme tak dobré sci-fi. Zajímavá zápletka, hlavní postava, jen to politikaření šlo lehce mimo mne. Možná kdybych to četla a neposlouchala, pobrala bych to lépe.
Je to neskutečně čtivé.. Bohužel, děj se dopředu příliš nežene, a to mi přijde jako strašná škoda.. Vlastně tenhle díl připomíná začátek šachové partie- rozmístíte strategické figury po šachovnici a připravíte si tak hru..Samozřejmě chápu, že u takové série není třeba kam spěchat, ale přece jen, první díl vás buď vtáhne, nebo odradí.. Já sám jsem někde uprostřed, nevím jestli se pustím do dalších dílů.. P.S. Pinky na facku,postavu, která by mě štvala při každé zmínce snad nepamatuju!
Zatím jsem u 6. dílu, takže těžce posuzovat jako celek, ale píšu to sem k dílu prvnímu , abyste věděli, zda se pro tuto sérii rozhodnout nebo ne. URČITĚ ANO!!! Sci fi čtu převážně zahraniční, i když jsem v mládí začínal českými autory (ono toho v 80. letech minulého století moc dostupného nebylo), takže jsem po letech zkusil něco z naší produkce a jsem naprosto nadšený!!! Je to fakt výborné a jsem překvapený z naprosto originální zápletky, tedy posuzováno na základě knížek tohoto žánru, které jsem zatím přečetl. Neváhejte a jděte do toho!!! ;-)
Každé léto trávím s nějakou fantasy nebo sci-fi ságou a letos mi pohled padl na Mycelium, které má jednu nespornou výhodu: Je už dopsané, protože, abych se přiznala, ne vždy mám náladu čekat tři roky na další díl pentalogie. Nemohla jsem udělat lépe! Jantarové oči rozestaví zajímavé postavy, svět, který není natolik vzdálený od toho našeho, pár záhad a také skoro detektivní pátrání a nějaké to trauma z dětství, navíc je velmi sofistikovaně napsané. Rozhodně doporučuji.
Zpětně nechápu, proč jsem tak dlouho otálela s přečtením. Výborné. Chytré, čtivé, spletité. Sci-fi šmrncnuté fantasy. Konečně mi zase něco připomnělo Dunu.
Štítky knihy
space opera politika náboženský fanatismus Země (planeta) mimozemšťané psychotronika, parapsychologie kosmické lodě české sci-fi argenitový vesmír (fiktivní vesmír)Autorovy další knížky
| 2013 |  Jantarové oči |
| 2016 | Hlasy a hvězdy |
| 2013 | Led pod kůží |
| 2014 | Pád do temnot |
| 2014 | Vidění |
Upřímně po přečtení prvního dílu Mycelia cítím mírné zklamání. Ne, že by se mi kniha vyloženě nelíbila, ale očekávání asi bylo příliš vysoké.
Tím pozitivním je tady jednoznačně technologie a kultura Össeanů. Jen škoda, že o náboženství a kultuře jsem se dozvěděl daleko víc, než o technologiích, které by mě zajímaly trochu víc. Nicméně jejich houby, drogy i bůh v podobě vesmírného hmyzáka mě dost bavili. Příjemným zpestřením byla občasná humorná vsuvka.
Za slabší považuji celkové tempo děje, které hodně kolísá, potažmo i děj samotný, který často odbíhá do zbytečných odboček. Flashbacků, které měly nejspíš přiblížit Lucasova traumata a konflikty bylo příliš mnoho. Na to, kolik v knize bylo introspekce a psychologických náhledů bylo spousta postav překvapivě plochých, nezajímavých a chovajících se dost podivně.
Chápu, že jde o úvod do série, ale i tak bych čekal důmyslnější zakončení se silnějším vyvrcholením. Další díl si přečtu, ale už nejsem tak natěšený jako jsem byl na začátku této série. Jantarové oči mají hodně potenciálu, který se nepovedlo naplno využít. Za přidané dvě povídky jsem rád, hezky doplnily svět, nicméně celkový dojem nevylepšily.