Legenda o kejklířích se slzami
László Darvasi
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/14025/bmid_legenda-o-kejklirich-se-slzami-EOE-14025.jpg
4
13
13
Román odehrávající se během šestnáctého a sedmnáctého století vypráví podivný a neuchopitelný příběh těch nejobyčejnějších z obyčejných, které provází pět podivných kejklířů, objevujících se hned tu a pak zase jinde... Na pozadí reálných historických událostí vypráví autor jednotlivé příběhy, jejichž vyústění je často tragické. Například pogromy na židovské obyvatelstvo, mrzačení a mučení lidí, kteří nechtějí přestoupit na tu pravou víru, která se zrovna spolu s panovníkem ocitá u moci. U mnoha jednotlivých příběhů se náhle objevuje pětice těch nejpodivnějších mužů, kteří každý po svém reagují na viděná bezpráví a útlak.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2008 , DauphinOriginální název:
A könnymutatványosok legendája, 1999
více info...
Přidat komentář
Kniha, na kterou se nedá zapomenout, byť poprvé přečtena před více než deseti lety, pořád se k ní vracím...
Čtu kejklíře už leta stále dokola a teď tuším, že po nich zase brzy sáhnu, připomenout si, co vše má světozvěd Josef Bezdán ukryté ve svých vlasech, jestli se Velemír Pep podívá do Benátek. Jak píše bondula, těžko hodnotit děj, když ten je o vykreslení času člověka v čase světa, že nejdřív je čas člověka a pak teprve nějaký objektivní čas světa, dějiny, dějepis. Je tu popsán čas těch, kteří jsou na okraji (geografickém i sociálním) ať už z jakéhokoliv důvodu, ale nejedná se o nějaké "konkrétní příběhy (bezpráví)".
"Při rozkvětu slov však cítíme na jazyku hořký med lidské zádumčivosti a tento afekt se velmi podobá nespoutané povaze počasí... Proč přichází smutek, nevíme. Cestujeme pustinou slov a vět a toto naše cestování neukončí ani cesta, ba ani naše nálada. Snad to bude jen nepatrná slza."
Priehrštie tragických postáv, ktorých osudy tečú ako slzy po uhorskej rovine a priľahlých oblastiach a stekajú sa pod obliehaným Budínom v roku 1686. Osudy, ktoré spájajú a prepletajú tajomní kejklíři se slzami.
Čítať knihu pre príbeh samotný nemá význam. Dej je ťažko pochopiteľný a neuchopiteľný, hoci akýsi spád a smerovanie sa tu sledovať dá. Čo čakať od príbehu, kam nevstupuje deus et machina, ale kde deus et machina je samou kostrou a hýbateľom deja?
Oplatí sa však čítať pre text samotný. Začiatok, ako zbierka nesúvisiacich krátkych rozprávaní. Kým sa čitateľ zoznámi so všetkými tajomstvami kuriózneho Darvasiho sveta a nájde medzi nimi spojivá, už je tu koniec.
Oplatí sa čítať pre tie najkurióznejšie postavy, aké si len dokážete predstaviť. Teda nedokážete, kým si to neprečítate. Nenájdete nikoho, koho by ste si v tejto knižke obľúbili. Preto ani tak nevadí, že občas niekoho umučia, alebo rozštvrtia. Alebo že na niekoho pršia sračky. Autor vôbec neberie do úvahy nejaké spoločenské tabu, zabíjanie detí, detaily mučenia a znásilňovania či podrobný popis telesných pochodov sú bežnou súčasťou jeho textu.
Oplatí sa čítať v skoré ráno, križujúc vlakom jednotvárnu maďarskú pustu ponorenú v hmle.
Možno keď kejklířov trochu strávim, ešte jednu hviezdičku pridám. Na mňa to bolo predsa len trochu ťažké sústo.
Legenda o kejklířích se slzami
Asi nejsem vhodná cílovka knihy, protože nedokážu ocenit její genialitu. Popsal bych jí jako takovou encyklopedii Evropy 17. století, kdy vidíme do dobové kultury, míst i postav a sledujeme několik protagonistů, kteří zažívají různé více či méně tragické epizody. Možná mě to nezaujalo právě oním způsobem vyprávění, kdy kniha skáče z postavy na postavu a z času do času, než se všechno propojí.