Legendární příšery a skutečná zvířata
Milan Kundera
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/369561/bmid_majitele-klicu-hDv-369561.jpeg
4
90
90
Tato kniha představuje přehled současného stavu bádání kryptozoologie, disciplíny zoologie, zajímající se o zvířata, která jsou dosud před vědou jaksi skryta („kryptos“ znamená řecky „skrytý“), o nichž nemáme nezvratný důkaz, ale jejichž existenci naznačují zprávy domorodců, pozorování cestovatelů, historické záznamy a legendy, případně jejich stopy či některé nalezené části těl. Kryptozoologie se také zajímá o možný výskyt těchto zvířat, která jsou sice vědě známá, ale jsou obecně považována za vyhynulá.... celý text
Přidat komentář
Neřešitelná dilemata. Skvostné dialogy ("Tak si žiješ sám ... v takových krásných prázdných domech...") využívající svou souběžnost. Mladý a už tak dokonalý autor. Výborné dílo!
Mladý a už tak sebestředný autor. V edici Hry (ta edice mi přijde také dokonalá - nejen hra, ale také její ohlasy, studie, fotografie ...) si adorující montáž z ohlasů sestavil sám.
V době, kdy byla hra uváděna, to byla aktuální a měla co říci k nedávno prožité okupaci a stručně, výstižně a jednoduše byly charakterizovány všechny tři hlavní skupiny lidí v Protektorátu: lidé zapojení do odboje, kolaboranti a maloměšťáci. Autor ukázal, že ne vždy pasivní a izolovaný postoj musí vést k přežití!
na tohle krátké drama jsem narazila prakticky náhodou … jednoaktové drama se 4 vizemi …podle mého názoru začátek dramatu byl zajímavý … ale v těch vizích jsem se opravdu slušně ztrácela … ale zase plus, že to bylo posazené do doby válečné …
Prostě neumím být ke Kunderovi kritická, všechna jeho díla hodnotím plným počtem hvězd. I tuto jeho dramatickou prvotinu.
Za mě skvělé: absurdní, kritické a snové. Nutí mě přemýšlet, jestli (už) jsem taky majitel klíčů nebo... Až Covid povolí, vyrážím do Brna na představení!!!
Všímám si na sobě, že hrdinů a bojovníků mám už mírně po krk. Taky si říkám, kdy se odehrával - že ti, kdo se chovali apoliticky, ta zvěrstva WWII znali... Drama na mě působilo jako mýtus, sen autora, který jednou rukou potěšil další režim, druhou alespoň jemně mýty o bojovnících podvracel (tím, že ukázal, že existují i Ti Druzí). Umělost příběhu kontrastovala s uvěřitelností postav a dialogů. Ale celkem to byl koktejl, který mi tento večer drhnul v ústech.
Opravdu mě mrzí, že tuhle hru nemůžu vidět na jevišti!
Velmi propracované drama, absurdita konce mi přišla komická, radovat se nad něčím, co už je vlastně ztraceno... Působivé!
Tak toto bych chtěla vidět v reálu - ano, je to utopické, ale je hezké si to představovat. Přesto mi nic nebrání pobrukovat si trhlou písničku o "svlečně", která se mi zahnízdila v hlavě s vymyšlenou melodií.
EDIT 2020: Ono to bude! V Brně!
Velmi působivá hra, která umí rozpoutat slušnou diskusi. Majitelé klíčů upozorňují na "stádovitost" lidí. Nehezký obraz naší společnosti, ale nutný. Jedná se o nadčasové téma a je opravdu škoda, že se hra nehraje.
Psychologické drama z období války řeší dvě témata: rodiče ztrátu klíčů, hlavní hrdina morální dilema. Navzájem se proplétají, mistrně rozehrané.
Kundera již řadu let nepovoluje, aby se jeho hra Majitelé klíčů hrála.
Cituji:
Moje kapitální chyba tkvěla v tom, že jsem příběh zasadil do historicky konkrétní situace německé okupace.
Tato situace, která byla tisíckrát ztvárněna, obsahuje v sobě tak silné morálně politické stereotypy, že jim originalita hry nemohla odolat, i když jsem se o to sebevíc snažil. Už sedmnáct let nepovoluji nikde na světě provedení Majitelů klíčů."
Měla jsem to štěstí ji vidět, ale už se mi to asi nepovede znovu.
Tak to byla úžasná hra. Ty dvě rozehrané partie, kdy jedna polovina rodiny řeší problém klíčů, zatímco druhá odboj, to je rafinované. Také psychologie postav je moc dobrá. Tohle se tedy Kunderovi fakt povedlo.
U hry sice byly scénické poznámky, takže jsem si uměla představit, jak se v jednom pokoji zhasne a v druhém nasvíceném probíhá děj, ale třeba tu chvíli , kdy se má hrdina rozhodnout mezi dvěma alternativami, bych raději viděla na jevišti.
Mé druhé dílo od Kundery. Na pouhých 100 stran to nebylo špatné, takové průměrné mi příjde. Dílo je krátké a za těch "pár stran" navodil Kundera atmosféru jen z části, ale postavy byly víc než dobré.
Autorovy další knížky
| 2006 |  Nesnesitelná lehkost bytí |
| 1969 | Žert |
| 1970 | Směšné lásky |
| 1979 | Život je jinde |
| 1993 | Nesmrtelnost |
Druhé vydání z roku 1964 obsahuje mimo hru samotnou mnoho dalšího materiálu - recenze, kritiky, rozbory, fotky, komentáře a hra samotná tak zabírá sotva polovinu knihy. Hra mě vůbec neoslovila a to další tomu nepomohlo. Příliš intelektuálské. Ještěže jsem na to nešel do divadla, to by bylo ještě horší než četba. 40%, 6. 11. 2023.