Lekce smrti
Jeffery Deaver
Detektiv Bill Corde nikdy v ničem nevynikal. Jako průměrný policista v zapadlém městečku neusiluje o nic vyššího než vést poklidný život. Jeho plán zhatí člověk, který jedné jarní noci znásilní a zavraždí studentku místní univerzity. Když Corde pohlíží do tváře mrtvé dívky, vidí tam zmařené naděje, šok z náhlé smrti – a taky předznamenání toho, že jeho vlastní život se ocitl na pokraji pekla. Že v nejbližších dnech se mu před očima sesype vše, na čem mu až do té doby záleželo. Že jeho rodina a kariéra zažijí zatím nepoznaný rozměr strachu. Pro Billa i obyvatele městečka je bestiální vrah nejobávanějším ze všech lidí, zatímco jeho devítiletá dcera Sára, lapená ve světě frustrace z duševního postižení, považuje vyšinutého zabijáka za zosobnění všech svých snů. Ten člověk je pro Sáru jakýmsi princem na bílém koni, se kterým by ráda utekla z nenáviděné každodennosti, i když ho vlastně vůbec nezná ...... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2004 , DominoOriginální název:
The lesson of her death, 1993
více info...
Přidat komentář
Tohle bylo super pocteni. Rekl bych az remeslna prace, jak to bylo napsano. Zapletka v zapletce, zvraty, napeti... moc dobre!
Možná kdyby autor knihu trochu zkrátil, dala bych plný počet, ale takhle bylo tempo přece jen trochu pomalejší. I když se četla stejně jako všechny Deaverovy knihy velmi dobře.
Zajímavý příběh, mě to bavilo od začátku do konce. Fajň dějové zvraty. Vždy se najdou nějaké nedostatky, nebudu spoilerovat, ale neva.
Každý den nemůže být svátek! Autor, jehož knihy mám tak rád, mne moc nepotěšil. Napjaté osudy dětí hlavního hrdiny se mi jeví příliš vyumělkované a navíc knihu považuji za přemrštěně natahovanou. Tedy průměr!
Jefferyho čtu s nadšením, ale tohle bylo velmi slabé. "Figur jak na orloji", dějových linií taktéž, ale nějak se nepodařilo je poskládat a venkoncem ani vypointovat. Přitom témata velmi zajímavá, např. realita policejní práce "chudších" amerických okresů zní velmi lidsky a postavy jsou živé, ale vše vyznívá jaksi do ztracena. Nejsilnější je téma "postižení" devítileté Sáry, vydalo by na samostatnou knihu a přestože kniha byla rozvleklá, Sára by si zasloužila více prostoru.
Jak píše JiříM, stačila by klidně půlka. Tady mě asi nejvíc bavila postava malé Sáry, taky mám dojem, že něco vyznělo úplně do ztracena a tak nějak vůbec že se autor zamotal tak, že byl nakonec rád, že někomu vložil do úst pomluvu, kterou v závěru zúročil.
Další zvláštní příběh, nemám moc ráda, když do vražd jsou zapleteny děti. Tím spíše, že rozmazlená Sára, co si myslí, že tento vrah ji chápe a pomůže je nesmyslné.
Asi neslabší kniha kterou jsem od Deavera četl. Vyšetřování nemá ty grády jako v případech s Rhymem. Děj je roztříštěn do epizodních příběhů, což dost odvádí pozornost od hlavního tématu. Zbytečně velká část je věnovaná Cordově rozmazlené dceři. Navíc identita pachatele také není žádné překvapení. Zavražděná studentka na univerzitě...tak kdo to asi mohl udělat...? Mnoho možností není...
Zkrátka kniha která mi nic nepřinesla, a kterou brzy vypustím z hlavy.
Deavera mám moc ráda a už mi chybí od něj přečíst jen tři knihy. Je ale pravda,že jeho samostatné romány nejsou zas taková pecka jako série. Ale opět napínavý příběh,kde bylo plno zvratů a když už jsem si myslela,že tentokrát jsem už to odhalila,tak mě opět dostal.
Skvělá kniha, jednu hvězdičku ubírám jen za ne přesně daný konec, můžete si domýšlet, jestli to tak opravdu dopadlo či ne.
Jinak skvělé vylíčení rodiny, kde je jedno z dětí nějakým způsobem jiné, duševně zaostalé, ostatní členové rodiny se musejí přizpůsobit, přiznat si leckdy tvrdou a nelítostnou pravdu. Rovněž to může (a nemusí) rozdělit i rodiče dítěte. A je tu nadnesena i otázka druhého dítěte. Musí to vše pochopit, nebo má také právo na tu samou pozornost rodičů.
A když navíc je otec detektiv vyšetřující vraždu a jeho protivník velmi inteligentní člověk, plno problémů je na světě. Kdo komu uvěří a kdo má šanci vyhrát?
Když si knihu přečtete, dozvíte se to.
Jen pro silné nervy.
Deavera mám ráda, ale tady mi přišlo, jako by se teprve učil psát: zvraty přitažené za vlasy, nastavování příběhu. A ještě jedna věc: v této knize si snad Deaver vyřizoval účty s povrchními a hloupými lidmi, podle kterých napsal některé postavy - Billův šéf, někteří kolegové, ale především Billova manželka; její tupost především ve vztahu k dceři mě až dráždila.
Ve srovnání s ostatní autorovou tvorbou slabší kniha.
Tak jak už tu někdo psal Linkoln je nedostižný.Zkusila jsem i tuto sérii,ale kniha mě vůbec nenadchla ,přijde mi hrozně nezáživná.Možná je to tím srovnáním s Linkolnem.
No rozhodně další knihy z této série číst nebudu.
Jedině dalšího L.Rhyma.
Autorovy další knížky
2014 | Sběratel kůží |
1999 | Tanečník |
2016 | Sběratel kostí |
2019 | Hra na nikdy |
2000 | Prázdné křeslo |
Pro mně byla trochu slabší než jiné "deaverovky", ale přesto trvám na 5 hvězdičkách.
Když ho miluješ (Deavera), není co řešit...