Léky smutných
Pavel Gotthard
Také je občas vídáte. Nosí těžké boty na vysokých podrážkách, černé kabáty nebo šaty připomínající předminulé století. Žijí ve zvláštních fantazijních světech, které chrání před svým okolím a jimž rozumí jen oni sami. Davidovi, mladému studentu žurnalistiky, se rozpadá vztah s jeho přítelkyní Pavlou. Ta tráví čas se skupinou lidí, kteří prostřednictvím prášků na spaní odcházejí do snového světa, kde jako rytíři bojují ve středověkých bitvách. Davidovi jsou tyto halucinační sny cizí, ale protože pro něj představují jedinou možnost, jak být s Pavlou, začne se také účastnit. Tak se vydává na cestu do komunity lidí, kteří žijí ve fantazii víc než v reálném světě. A není vůbec jisté, jestli se zpátky vrátí sám, se svou přítelkyní — anebo vůbec.... celý text
Přidat komentář
Zajímavý příběh o úniku do fantasy světa. Rozhodně čtivé a vedoucí k otázkám.
Četlo se dobře, nápad vlastně taky dobrý.. ale asi to vázlo v tom zpracování?
Měla jsem spoustu otázek, na které se mi nedostalo odpovědí. Postavy mi nebyly ani trochu sympatické.. aspoň ten David, trochu. Ale většina postav tedy ne..
No, jsem docela ráda, že mám tu knihu za sebou. Jak říkám, přečteno za pár hodin, vypadalo to opravdu zajímavě, ale nebylo to asi úplně ono. :)
Kniha byla čtivá, ale moc mě nebavila. Ze začátku jsem přeskakovala pasáže z království (což vůbec nikdy nedělám). Dokud jsem nevěděla, o co přesně jde, tak jsem tyto pasáže do příběhu vůbec nepotřebovala.
Chyběl mi hlubší pohled do psychologie postav. Co bylo jádrem problémů postav, proč doopravdy potřebovali takový únik, proč dva lidi absolutně selhali ve dříve fungujících vztazích. Bez tohoto mi kniha nedává moc smysl, jako by byla nedokončená...
Z knížky mám zvláštní pocity. Bavila me, přečetla jsem ji za dva večery. Ano, je fajn mit svuj svět, mit kam se schovat, utéct na chvíli od reality, od starosti a zbytečných problémů. Někdy vás lidé kolem štvou blbostmi, zbytecnostmi. Jsme neustále obklopeni negativními zpravami, reklamou... Někdy je dobre od toho všeho utéct, odreagovat se. Ale nic by se nemělo přehánět, a hlavně nezapomínat na to, že jsou kolem nás taky lide, kvůli kterým stoji za to žít i v reálném světe :-)
Kniha se mi pěkně četla, jak jsem se dostala do děje, šlo to samo. Děj je zajímavý, pro ty co neznají. Takový jiný svět, co se prolíná s tím naším. Pěkné a pro mě nové. Děkuji.
Bohužel jsem nedočetla. Hlavní postavy mě štvaly svým chováním. Takové "chodíme spolu" jak na základce.... Druhá strana - Království mě nebavila už vůbec, neuvěřila jsem způsobu, jak se dostat na druhou stranu a už vůbec ne prožití společného děje. Za mě teda ne, pardon....
Útěk z reality do jiného světa, kdo by to nechtěl. Ovšem za všechno se platí. Hlavně pokud před něčím utíkáte. A nejvíce potom zaplatí ten, kdo se vám snaží vysvětlit, že je to pitomost, že se tomu máte postavit čelem a vyřešit to, i když vás to k smrti děsí, protože tak rychlí, abyste tomu utekli, vážně nejste.
Realita i samotné Království a děj byly úžasné. Vážně jsem z knihy nadšená a stále z ní vstřebávám dojmy.
Dobře se četlo, rozhodně doporučuji všem fantasy fandům a ctitelům LARPu. Ale i pokud vás tento žánr neláká, není od věci si knížku vzít do ruky. Koneckonců, každý máme svůj svět, kam utíkáme, ne? Protože ono je někdy opravdu snadnější vzít si ty boty... (víc neprozradím kvůli spoileru).
A přiznám se, že mě to nutilo přemýšlet, jak by asi vypadalo Království pro mě. :-)
Druhý svět
Dá se tato kniha charakterizovat pár slovy? Pár slovy možná, ale určitě si zaslouží vaši pozornost. Jedná se o dramatický fantasy román od Pavla Gottharda. Ústřední postavou děje je student žurnalistiky David, který postupem času získá podezření, že ho jeho přítelkyně Pavlína podvádí. Nakonec však zjistí, že mu Pavla utíká do svého světa fantasy. No a právě do tohoto světa se vydá i David. Jak tohle vše nakonec dopadne?
Po přečtení knihy mohu mít jen samá slova chvály. Kniha vám nezabere moc času na čtení, jelikož je opravdu čtivá a má jen 200 stran. Velmi se mi líbilo i to propojení reálného a fantasy světa. Rozhodně musím uznat, že i já jsem získal po přečtení pocit, že mladí lidé utíkají z reálného světa do toho svého vysněného či nevysněného fantasy světa. Mnohdy dokonce jakoby se v tom fantasy světě zasekli a v tom reálném se neposouvali dále, jako v tomto díle. Musím také pochválit autorův jazyk. V knize není jen spisovný jazyk, ale i hovorové výrazy a vulgarismy. Díky tomu máte pocit, jako by vám tento příběh vyprávěl nějaký váš kamarád. I kvůli tomu se děj čtenáři jeví jako velmi reálný. Reálně dokonce vyznívá i onen fantasy svět. Tudíž tu máme obrovskou sílu autora vyjádřit reálně nereálné.
Knihu bych doporučil všem vyznavačům fantasy literatury, ale i ostatním. Snad každý máme nějaký ten svůj druhý svět a možná, že po přečtení této knihy se do něj snově zatouláme a nebo ho teprve začneme objevovat. Rozhodně si ale předtím přečtěte tuto knihu. Může vám posloužit jako taková startovací čára do vašich snů o jiném světě.
Každý si hľadá nejaký spôsob, ako uniknúť každodenným starostiam. Niekto si cestuje, iný si ide zahrať futbal, počítačové hry, RPG či larpy. Uteká do Kráľovstva. Číta knižky. Alebo ich píše.
Fajn debut z pera autora, ktorý vie o čom hovorí. Možno pomalší rozbeh, ale postupne príbeh začal naberať grády. Pod tým vrstva odkazov pre tých, ktorých sa týkajú, ktorí vedia, čo autor hovorí práve im. Alebo sa im aspoň zdá, že hovorí práve k nim.
Realita alebo fikcia - čo z toho je dôležitejšie?
„Je snazší si koupit čtyřkilové boty s okovanou špičkou, než si najít pořádnou práci. Je snazší skuhrat, že jsi tlustá holka, než najít něco, pro co tě budou mít kluci rádi. Ty těžké boty vlastně zakrývají fakt, že máš v životě nějaký problém, ale neudělals vůbec, ale vůbec nic proto, abys ho
vyřešil."
Bylo to docela fajn i hnus zároveň. První dvě kapitoly jsem měla chuť knihu někam zahodit (ale já se takhle ke knihám naštěstí nechovám). To bylo úplně mimo furt číst o té ubohé holce, co neví co chce...To mě dožíralo... a pak i ten její slavný přítel, který se jí neustále ptal, co chce a nehleděl na to, co chce on - já být jím, vrazím ji jednu vychovnou a odejdu od ní... Takové chování prostě mezi partnery nesnesu. Po přečtení mám stále o knize smíšené pocity. Jako Davida jsem si automaticky představila samotného autora. A na otázku, čím se dají vyléčit lidské smutky jsem jasnou odpověď nenašla...
Knihu bych nedoporučila. Spíše se řadí k těm horším, co jsem měla možnost přečíst.
Dalo by se vypíchnout a zkritizovat některé drobnosti, jež ale s sebou prvotiny většinou nesou. Budu spíše ale chválit, téma možnosti/nemožnosti žít v reálném světě, radovat se z každodenních maličkostí a nepodléhat smutku, je hodně aktuální a možná v následujících letech na aktuálnosti ještě více nabude. Léky smutných jsou zdařilým románem, avšak jako někteří ostatní čtenáři se přikláním k těm, jimž více učarovala právě ta reálná linie, než hrdinská. Doufejme, že Pavel Gotthard na svůj povedený debut naváže a přinese Hostu minimálně stejně zdařilý kousek.
Léky smutných je kniha, kterou jsem si chtěl přečíst již dlouho a konečně jsem se k ní dostal. Když jsem si četl popisek, představil jsem si, že kniha bude trochu o něčem jiném, ale ani tak to není špatné. Autor vytvořil zajímavý fantasy příběh, u kterého bych se vůbec nedivil, kdyby byl skutečný. Příběh, který se odehrával mimo království, se mi líbil o něco více, protože asi nejsem ten správný fantasta a nevím, zda by nebyl lepší závěr knihy bez epilogu. Každopádně mě kniha bavila a můžu jí doporučit.
Dobrá kniha zvláště pro ty, kteří žijí také ve svém světě a holdují fantastice, ať už ve formě knih, larpu anebo RPG. Nicméně je z toho cítit jistá šablonovitá kostra příběhu, což si vysvětluji hlavně tím, že Gotthard je převážně scénárista, ale vlastně na druhou stranu to špatné není, protože tím autor dobře udržuje napětí až do konce. Ale už drahno let si ani nepamatuji, že bych četl tak dobrý debut českého autora.
Nápad a prostředí velmi zajímavé, ale nechápu, proč se hrdinové ve světě, který se může jakkoliv přízpůsobit jejich přáním a fantazii, pořád chovají jako na tom nejklišoidnějším larpu.
Útěk do fantaaas a hraní počítačových her mě moc nebere, proto jsem měla obavy, že knížku ani nedočtu, ale zaujal mě ten silný příběh lásky a to, že člověk má fakt někdy hodně slabou vůli vrátit se do reality, která není nic moc a opustit ten svůj svět. Radši umřít, než žít v realitě... Na prvotinu ale fakt dost dobré :)
Poté, co jsem začala číst, jsem vůbec nevěděla, jestli tuto knížku vůbec dočtu. Podle obálky jsem alespoň trošku tušila, o čem by kniha měla být. Když jsem ale začala číst, tak jsem si říkala, že je mi asi tahle problematika (fantasy, larpové hry atd.), tak cizí, že to asi ezvládnu dočíst. Vůbec jsem nechápala, co se v knize děje.. Asi po 30 stránkách jsem už však nemohla přestat číst a kniha začala konečně dávat smysl. Vůbec netuším, jak hodnotit, protože "Léky smutných" je kniha opravdu "zvláštní" ale podle mého názoru jedinečná.
Zajímavé téma, první román , který se věnuje milovníkům fantasy a larpům. Líbila se myšlenka existence světa mimo náš svět a portálů - průchodů. Vadilo mi jen, že autor popisuje všechny fantazáky jako chudáky, kteří mají nevyřešené problémy se svým okolím nebo mají mindráky a únik před nimi hledají v různých fantasy, sci-fi nebo hráčských komunitách.
Léky smutných
Zajímavá knížka ze světa larpů, ke kterému mám blízko. I když mi ze začátku scény z království nedávaly moc smysl, ve skutečnosti tam patří a jsou pro vyznění příběhu důležité. Líbilo se mi také velmi uvěřitelné vykreslení postav, nad kterými by se nejeden psychiatr zaradoval, jen konec byl na mě trochu moc zrychlený.