Říkali mi Leni
Zdeňka Bezděková
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/425123/bmid_rikali-mi-leni-OeY-425123.jpeg
4
1397
1397
Skutečný příběh českého děvčátka, jež bylo za války dáno na převýchovu do německé rodiny a po válce se za pomoci přátel vrátilo do Čech ke své matce.
Přidat komentář
Krásná kniha, kterou jsem prvně četla jako povinnou četbu na ZŠ, a ke které jsem se musela vrátit a připomenout si ji.
Asi nejsmutnější kniha mého dětství. Ale tak krásná! I když jsem ji četla později svým dětem, brečela jsem na konci jak želva.
Nevšední, dojemný a smutný příběh o křehké dětské duši, o bolestném poznání, o touze někam patřit, o lásce a prostém lidském pohlazení...
Četla jsem mnohokrát, ať už jako dítě, dospívající či jako dospělý. Svět malé Leni byl všechno, jen ne dokonalý - a přesto, přesto jsem se do něj čas od času ráda vracela.
Opustit jeden svět a vkročit do jiného, neznámého - to chce obrovskou odvahu.
Je to hořké, to vybírání mezi Němcem a člověkem.
Můj Raul nevybíral. On to spojoval.
...to by bylo nejkrásnější...
Lenin svět je všechno, jen ne šťastný. A přece, přece se nevzdává. Bojuje. Ptá se. Naslouchá.
...protože to je nejhorší hoře, když jsi dítě a nejsi ničí...
Teď, s odstupem let, jako matka, i jako dítě, jímž jsem bývala, mě to zlomilo nějak víc. A přesto vím, že jsem se k Leni nevrátila naposledy. Protože -
...až se mi bude chtít plakat a umřít - musím tomu utéci!
A o tom to je. Naděje schovaná v neskutečně živém, nestárnoucím příběhu jednoho malého děvčátka. Naděje pro nás pro všechny...
Na tuto knihu jsem si vzpomněla, (jsem hrdá na svou paměť), četli jsem ji ve škole, před mnoha lety jako povinnou četbu. A na mysl mi přišla při čtení knihy Hitlerovy ukradené děti.
Je to stejné téma, dítě zavlečené za války do Německa, zde popisované malou dívkou Leni. prožíváme teď nelehkou dobu, ale s tímto to nejde srovnat.
Věnovala mi ji maminka a je to kniha, ke které se moc ráda vracím, a kterou čtu opakovaně. Zcela pokaždé ji přečtu na jedno posezení. Víc netřeba dodat...
Měla jsem jako audioknihu, kterou čte Tereza Marečková, a bylo to naprosto výborné, její procítěný projev, mladistvý hlas, prostě bomba.
Knížku dostala dcera jako povinnou četbu,tak jsem si jí také přečetla a byla půvabná-dojemný příběh děvčátka,která to neměla vždy jednoduché...Byla to těžká doba,ale tento příběh dopadl dobře,bohužel ne každý měl to štěstí.
Knížka se mi moc líbila,byla slova a úryvky,které mi vysvětlovala mamka..příběh dopadl dobře a takové konce jsou nejlepší:o)
Nakonec dobrý konec holčičky poslané na převýchovu do Německa za 2. světové války.
Přečteno jedním dechem... Krátký příběh, který byl tuším i na seznamu doporučené četby, ale dostala jsem se k němu až v dospělosti. Formou i ideálním koncem je určen možná spíš pro školní čtenáře, ale určitě nezklame ani dospělé.
Moc krásná kniha o životě dívky jenž žila nevědomky s cizí německou rodinou kde jí má opravdu ráda pouze babička. prostě skvělá klasická knížka
DOPORUČUJI
Kniha se mi moc líbila ale je to těžké čtení držel jsem Leni palce ať to dobře dopadne doporučuji všem.
Velice dojemné, ale moc smutné vyprávění o životě 11.-leté Leni, která byla dána na převýchovu do německé rodiny. Pro děti si myslím, že je to náročnější čtení.
Dojemný příběh dětskýma očima. 2. Světová ale ne z koncentračního tábora.
Asi nutnost tohle si přečíst.
Velmi dojemný a poutavý příběh z válečného období...
Knížka poukazuje na hrůzy, jež byly dopuštěny na mnoha rodinách a zejména jejich dětech.
V knížce se seznamujeme právě s takovou dívkou, která byla nechtěně vyňata ze svého domova v Čechách a převzata do nové rodiny v Německu. Na konci se dívka vrací zpět do rodné země...
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) nacismus děti Německo rodina rasismus osamělost uloupené děti rodinná tajemství dějiny pro děti a mládežAutorovy další knížky
| 2001 |  Říkali mi Leni |
| 1979 |  Štěstí přijde zítra |
| 1986 | Bludný kámen |
| 1979 | Bílá paní - Obnovený obraz |
| 1974 | Marta věří na zázrak |
Nooo... knížku jsem měl jako společnou četbu ve škole a na přečtení jsme měli měsíc a dalo se to stihnout a teď už k hodnocení:
Knížka je dojemná a hezky se čte.
Příběhy jsou taky krásné ale nemám moc rád takové smutné knížky.
Ale každému se líbí něco jiného :)
Knížku doporučuji spíše těm co mají rádi dojemné knížky a dávám jí 3 hvězdičky.