Les
Jan Hlubek
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/533487/bmid_les-65e4915076714.jpg
3
108
108
Během parného léta roku 1994 parta teenagerů míří do srdce Šumavy vstříc divokému dobrodružství. Nechávají strasti školy a velkoměsta za koly svého auťáku a na zřeteli mají pouze nezřízené povyražení. Jenže znají se dost dobře? Vždyť občas kdekdo z nás tají hrůznou pravdu, aniž by bylo cokoli zřejmé. Navíc nemají tušení, že lesy, do nichž jedou, skrývají odvěké tajemství, příšernější a starší než sama smrt. Na světě existuje nespočet záhadných koutů. Někdo je nazývá geopatogenní zóny. Zóny, kde se dějí jevy překračující chápání lidského mozku. Ovšem co když je za tím něco víc? Mizení beze stopy. Nevyřešená úmrtí. Nemusíte věřit v taková místa a jejich moc. Tahle místa věří ve vás... A možná mají hlad a žízeň! Nelidsky chtíč!... celý text
Přidat komentář
Jan Hlubek - Les
Počet strán: 168
Vydavateľstvo: @vydavatelstvohydra
Žáner: #horor
Veľmi zaujimava kniha obľúbeného českého autora hororu.
Zombie apokalypsa v 94 mala niečo do seba. Už len tým, že to nebola moderna doba ale skutočný boj o život, kde záchrana a pomoc sa hladala veľmi ťažko.
Dej bol výborný rýchly a krvavý!
Horory zo Šumavských lesov mam velmi rada je to záruka výborného záhadna a skvelých knih. Raz sa tam musím vydať a prešmejdiť jeho zákoutí.
Ďakujem za knihu poskytnutú v ramci #spoluprace @vydavatelstvohydra a za skvelu knihu @janhlubek_official
Kniha č. 178/2024
#recenzieTerka #kniznarecenzia #podporujemeceskeautory #skbookstagram #milujemeknihy2 #vydavatelstvohydra #janhlubek #janhlubekles
Obsah:
#hrôza #hororovépoviedky #horor #Šumava #nevyriešenévraždy
Nejvýraznější autor české hororové scény Jan Hlubek Vám servíruje svůj první slasher.
Během parného léta roku 1994 parta teenagerů míří do srdce Šumavy vstříc divokému dobrodružství. Nechávají strasti školy a velkoměsta za koly svého auťáku a na zřeteli mají pouze nezřízené povyražení. Jenže znají se dost dobře? Vždyť občas kdekdo z nás tají hrůznou pravdu, aniž by bylo cokoli zřejmé. Navíc nemají tušení, že lesy, do nichž jedou, skrývají odvěké tajemství, příšernější a starší než sama smrt.
Na světě existuje nespočet záhadných koutů. Někdo je nazývá geopatogenní zóny. Zóny, kde se dějí jevy překračující chápání lidského mozku. Ovšem co když je za tím něco víc? Mizení beze stopy. Nevyřešená úmrtí. Nemusíte věřit v taková místa a v jejich moc. Tahle místa věří ve Vás… a možná mají hlad a žízeň! Nelidský chtíč!
Podobne jakou Tenkrat v texasu jsem mel pocit, ze autor nevi jaky zanr pise. Styl mluvy postav a nektere popisy pusobi az absurdnim dojmem. Jeste ze je to tak kratke, ze nez se clovek rozhodne prestat cist, ma vlastne hotovo.
Tak tohle mě neskutečně bavilo. Sice při poslechu zní celý děj až moc prvoplánově, nikterak mu to však neubírá na napětí. Když bych měl knihu připodobnit k již čteným knihám, nebo viděným filmům, rozhodně by tam byly střípky Tmy od Kariky, Řbitova zvířátek a z filmů Pátek třináctého...celý koncept byl vyvážený a bylo to pro mě mile překvapeni. Musím si sehnat pokračování. Dnes 85%
Četla se sama. Během odpoledne. I když to je příběh smyšlený, stejně z toho mám celkem špatný pocit a v lese si dám pozor :-).
Moje druhá kniha od autora tentokrát s vlastním věnováním z knižního veletrhu v Ostravě. Díky
Povedená obálka dýchá tajemnem a láká k přečtení strašidelného příběhu, který možná není nic nového, co se týče obsahu a rozuzlení, avšak velmi dobře se čte, dějová linka odsýpá, a i když je sem tam předvídatelná, tak mi místy naskakovala husina a chvílemi jsem se docela bála. Až zase pojedu na Šumavu na výlet, určitě si budu hlídat záda.
Už obálka dává najevo že se nebude jednat o pohádku pro růžové Barbie ale pěkně hutný slasher. Honza udeřil hřebíček na hlavičku mého žánru. Po kratším seznámení s postavami vás zavede do Šumavských lesů, do hájenky ale nebude to romantika... Bude to řádný Slasher, kterých je v českých krajinách málo. Ten popis brutalit mě bavil, krev,sex, krev, sex a krev a tak to má u slasheru být
Z celé knihy mě nejvíc zaujal autorův doslov. S tím co v něm bylo řečeno bezezbytku souhlasím. O to je pro mě podivnější, že se těchto slov příliš nedržel. Nejvíc se lekáme stínů a tajemných zvuků. Vrzající branka někde v dálce, nebo vřískot při mrouskání, sykot a prskání obyčejných koček domácích, může někdy opravdu vyděsit, až téměř k smrti. Ale nic z toho nenajdeme v této knize. Vlastně jo, jsou zde drobné náznaky, ale je toho strašně málo. V jedné situaci se v bezvětrném počasí, klátí větve stromů. Jinde je zase absolutní ticho a je slyšet pouze zvuky vlastních kroků. To jsou situace, které měl autor mnohem více rozvíjet. Místo toho, se nám hned na začátku ukáže jisté zombie, které mě nejvíc pobavilo tím, jak se vydalo na návštěvu domů. Ona to měla být pointa příběhu, která měla čtenáře šokovat, ale mně to přišlo tak hloupé a nevěrohodné i v rámci tohoto žánru, že nemohu dát víc než průměrné tři hvězdičky a to přesto, že mě v podstatě jinak příběh docela bavil. Audiokniha je načtena slušně a načetl ji pan Gustav Hašek.
(SPOILER)
Do háje, slyšeli jste ten hlas audioknihy? Potkat teď Gustava Haška, tak se dobrovolně nadopuju Endiaronem. Jenže, k hororu? Nemohl být zvolený lepší interpret! A jo, musela jsem si do autora rýpnout a pustit si pak knihu už jen za bílého dne, protože já se bála i poctivě odchovaného komára domácího.
Píše se rok 1994 a parta přátel se vydává na výlet. Tady se nám prolíná i děj o měsíc dříve, kdy se dva lovci záhad také vydávají na po českých krajích. A aby to nebylo málo, přidáme ještě strýce Karla. Tito tři tuší, že se v tomto lese odehrává něco víc.
Kniha má docela dost postav, takže se na ten strašidelný hlas musíte sakra soustředit...
Parta výletníků je vtažena do hororu ve chvíli, kdy se jim na čelním skle rozplácne člověk.
Jo, pro někoho to může být béčkový příběh, ale autor má velmi poutavý styl a v audioverzi nabírá pořádný grády.
V knize nechybí napětí, drama, pohledy postav tak, aby čtenář pochopil jejich myšlení. Samozřejmě i spousty, fakt hodně krve a tajemného zla.
Plíživý, hororový strach byl samozřejmostí.
Upřímně, jsem asi hodně ráda, že jsem měla v rukách audioknihu, protože pak celkový zážitek byl mnohem intenzivnější. Nechyběly dost peprné popisy a temné síly, které... si užijte už sami :-)
Na tuto knihu, resp. audioknihu, jsem zcela náhodou narazila na Audiolibrixu, a protože mne zaujala anotace, rozhodla jsem se, že to vyzkouším. Dobrých hororů není nikdy dost, tak proč tomu nedat šanci. A nakonec se z toho vyklubalo vcelku příjemné překvapení.
Audiokniha je to vcelku krátká, takže předpokládám, že ani tištěná předloha nebude oplývat příliš mnoho stranami. A nutno říct, že na tak malém prostoru autor rozehrává docela dost napínavý a tajemný příběh, který začíná možná trochu nenápadně, ale dostává se postupně do slušných obrátek.
Českému čtenáři může být blízké to, že se to odehrává v českém, a tudíž známém prostředí, což dodává na určité autentičnosti - může to lépe vyvolat představu, že by se snad něco podobného mohlo stát i u nás. Což je docela děsivé.
Musím říct, že autor se s tím nemaže. Pointa sama o sobě je docela strašidelná, a když dochází k dějovému vyvrcholení, autor to neokecává, jde přímo na věc bez nějakých okolků a přikrášlování. Je to vcelku syrové a v určitých momentech pěkně mrazivé čtení. Musím říct, že se mi při poslechu občas svíral žaludek. Za což do určité míry může i skvělá narace Gustava Haška.
Nakonec hodnotím 4 hvězdami. Pravda, z žánru hororů toho mám už načteno víc a mezi svými TOP příběhy mám už jiné favority. Ale tohle vůbec nebylo špatné. Mohu určitě doporučit.
Asi takhle. Můžeme se bavit o tom, že je to celkem tuctová záležitost, pro někoho možná brak a kýč. Ale v rámci žánru a jeho dalšího řazení je to parádní věc, která bezezbytku splňuje požadavky, který jako čtenáři můžeme na takovou knížku. Je to dobře a poutavě napsaný, akční od začátku do konce, čtenář je neustále ve střehu a zároveň je v něm aktivně budován takový ten tichý strach z neznámého a nepoznaného. A ruku na srdce, kdo z vás by chtěl tohle zažít? Navíc...nikdo vám nikdy nezaručí, že se to děje nebo hůř, že se to stane zrovna vám.
S Honzou jsme měli právě o Lese a jeho další tvorbě stream a vydala jsem i rozhovor na blogu, tak pokud máte chuť, koukněte.
(SPOILER)
Příběh nepřináší nic moc nového a je poměrně snadno předvídatelný, je ale celkem hezky vystavěný. Líbilo se mi postupné odkrývání a skoky v čase, to fungovalo pěkně. Poslední dvě kapitoly ale byly z mého pohledu nadbytečné. Pokud by se to cosi předávalo vždy jen z jednoho na jednoho a nešířilo by se to úplně bez omezení, pak by tam měly své opodstatnění. Byl by to hezký otevřený konec (i když by bývala stačila jen jedna z těch dvou kapitol). Takhle bylo už v kapitole 20 jasno, že les si dál bude brát, co bude chtít a netřeba to omílat dál. Škoda.
V předmluvě autor hovoří o důležitosti opravdového přátelství a o příbězích o něm. V tomhle konkrétním příběhu ale vlastně žádní přátelé nebyli. Ne nečekala bych kýčovité projevy hrdinství ve jménu přátelství. Ale taky by bylo fajn, kdyby se ti údajní kamarádi (jejichž rodiče na sebe mají od začátku jejich společného studia telefonní čísla) k sobě nechovali jako cizí. A jen tak na okraj, necítím z předmluvy inspiraci samotným mistrem hororu? Pseudonym a datace inu, dobrá.
Co musím rozhodně zmínit - dojem mi kazil použitý jazyk. Je vidět, že autor má slušnou slovní zásobu a umí ji využít. Pro tenhle žánr je ale jeho jazyk příliš vzletný. Nehodí se. Nevyvolává kýženou atmosféru, spíš naopak. Když čtu o tom, že stolek byl poctěný přítomností novin, na gauči dlela deka, počal se snášet déšť, počalo se smrákat, bylo lze zaslechnout a kdosi se snažil upokojit ničemný svár, fakt se nebojím a nemám husí kůži. Spíš mám chuť se smát. Tohle by bylo fajn, u nějakého výpravného historického fantasy, u pokusu o napodobení dobové literatury anebo v poezii. Tam bych zajásala, fakt. Sem se to podle mě ani trochu nehodí.
Krom toho mi taky přišlo, že autor nadužívá příslovce. Mnoho vět by mělo větší švih bez nich (spontánně vyplivl trochu krve, krev odporně stékala, strašně velké množství, zuřivě popadl). Závorek tam na můj vkus bylo taky zbytečně mnoho. Text v závorkách byl většinou bez valného významu, spíš jen autorovy/vypravěčovy komentáře a často jen odvedl pozornost od původní myšlenky.
V příběhu jsem zaznamenala drobné logické a věcné nesrovnalosti (kuskus na benzince v devadesátkách; doktor, co pozvracel místo činu; policajt, co jen tak někomu po telefonu vykládá závěry pitvy apod.). Taky jsem zaznamenala místy podivný slovosled a ne úplně uvěřitelné dialogy (třeba loučení Veroniky s otcem po příjezdu ke strýci, ne to dojetí tam opravdu nebylo). Speciální zmínění by asi zasloužily přirovnání, popisy a metafory. Tam jsem zaznamenala buď nudné a stokrát ohrané varianty (výskala jako malé dítě) nebo naprosté bizáry směřované skoro vždy k sexu. Obsahově by mi to ani nevadilo, ale tady mi to přišlo prvoplánové. Hodně taky byla do očí příjmení postav. Opravdu jsme je všechna potřebovali znát? Proč? A nemohla být zakomponována nějak citlivěji? Fakt nás jima musel autor profackovat hned v úvodu?
A psychologie postav? Nula. Což je velká škoda, zvlášť u podobných žánrů.
A tohle všechno dohromady kazí dojem.
Sečteno a podtrženo, tahle kniha podle mě neměla vyjít. Minimálně ne v této podobě.
Parta mladých lidí míří do hustých Šumavských lesů na pořádný voraz. Bude se pít, kouřit a sexuálně experimentovat. Tak to alespoň bylo původně v plánu. V hustém hvozdu se však probouzí něco staršího, než samotný les. Něco, co má neukojitelnou žízeň a vetřelce uvítá otevřenou náručí Tahle párty se hodně nepovedla
Knihu Les od Jana Hlubka jsem měl vyhlédnutou už delší dobu, a konečně jsem měl možnost si ji přečíst. Na 176 stranách se odehrává velmi originální příběh, který má rozhodně co nabídnout.
Postavy jsou dobře napsané a jejich rozhovory zábavné. Děj knihy se odehrává v devadesátkách a z textu je to cítit což pro nás, vyrůstající v tomto období, jsou plusové body. Jedna z věcí, která mě velmi zaujala je autorova vytříbená rétorika, která z popisů prostředí udělá opravdovou baladu. Začíst se, je pak už tak jednoduché. Plnými doušky dostaneme brutální scény, sexuální akty, ale i mnou tak moc vyhledávané pocity mrazení. Pár pasáží v knize na mě působilo vyloženě nepříjemně. A to miluju.
Jak jsem již psal, kniha je útlá a přečíst se dá za jeden večer. Pokud mátě rádi slashery, určitě nesáhnete vedle. V tomto hororovém sub žánru se jedná o skvěle řemeslně odvedenou práci a podle mě, dostanete i něco navíc. Příjemná oddechovka, kterou si určitě přečtu ještě jednou při nějakém tom stanování v lese.
Já odpad obvykle nedávám, ale tady se vážně nedá jinak. Brala jsem to jako béčkovou knihu, oddychovku, ale tady by i déčkař zaplakal. Dávám aspoň jednu za vraha.
Kniha je malinká a má jen pár stránek, ale příběhu nic nechybí. Klasické strasti puberťáků vystřídá strach o život. Místy jsem se bála. Tyhle entity, různé nepochopitelné jevy atd. mě dost děsí, takže účel splněn! Zároveň tu máme pár nečekaných a vtipných scén, kdy jsem se upřímně zasmála. Opravdu spokojenost a krásný úvod do žánru, který jsem si nyní hodně oblíbila. Doporučuji.
(SPOILER)
Akorát jsem knihu dočetla, a přemýšlím, co na to napsat. Horory čtu a sleduju v podstatě odjakživa, takže se mnou už jen tak něco nepohne. Tak mě ani tahle knížka ničím nepřekvapila, neohromila. Klasickej béčkovej horor, úplně živě jsem viděla pobíhat nahou ječící Lucii s padouchem v zádech. Jen škoda, že nebyla blond. Námět se mi ale líbil. Knížka je čtivě napsaná, děj hezky odsejpá, postavy padají jedna za druhou a happy end se nekoná. Taková skvělá oddechovka na jedno odpoledne. V rámci žánru bych řekla, že patří mezi to lepší.
No a obálka. Podle té sympatické slečny bych soudila, že se děj bude ubírat trochu jiným směrem, ale jinak to k žánru celkem sedí.
U téhle knihy mi chvíli trvalo, než sem ji chytla do ruky a začala číst. Když už, ale byla v ruce, tak prostě nešla odložit. Děj se mi líbil, u někoho jsem byla naštvaná co si tam dovoluje a když ten dotyčný umřel, konečně jsem byla spokojená. Strachy jsem neumřela a bylo fajn to vidět i z jiných pohledů. Slupla jsem to za jedno odpoledne jako jednohubku. Co se mi akorát nelíbí je obálka. Nesedí mi k tomu a dost mě odradila, jinak super čtení.
Já jsem v oblasti hororu nepoužitelná, protože se prostě nebojím. Ale když se kniha vezme z pohledu zombie slasheru jako oddechové čtení do vlaku, tak super!
Co bych vytkla je střídání pohledů. To je sice pro autora typické, ale vidět příběh z pohledu mamky, taťky, pumpaře a dalších x lidí je nadbytečné. Lepší by bylo, kdyby se autor zaměřil na hlavní pětici protagonistů. Na druhou stranu to bylo napsané tak, že se čtenář mohl s každou postavou sblížit a pak ji litovat, když zaklepe bačkorama, resp. se těšit na její krutou smrt.
Dále bych vytkla sazbu. Sirotci a vdovy snad na každé straně a text je skoro až na dolní spadávce, div nezakrývá číslo strany. A pak odpornost textu na titulce. Ten obrázek je fajn, ale ten font a barva, uááá! Jestli mě něco vyděsilo, pak tohle :D.
Knížku ale jinak hodnotím kladně, protože perfektně zapadá do žánru a splnila přesně to, co jsem od ní očekávala.
Štítky knihy
Šumava erotika česká literatura lesy strach horory
Doporučuju přečíst si Úvod, aby nedošlo k mýlce, jaký že typ literatury držíte v ruce. Kdo to zvládne a přijme, dostane příběh, který má v sobě bezútěšnost, zoufalství, krutost, neslitovnost... Nejvíc oceňuji, že byť jde o mysteriózní masakr, má v sobě příběh i přesah, myšlenku a jistou hloubku i vypovídací hodnotu ohledně pojetí a prožívání vztahů i lehkovážných postojů k magii.