Les v domě
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532042/bmid_les-v-dome-65c9dafa7c2c6.png
4
4630
4630
Dětská hrdinka nového románu Aleny Mornštajnové se zdá být všem na obtíž. Otec se vypařil během povodní, matka raději tráví čas se svými amanty a dědeček s babičkou, kterým zůstala viset na krku, pro ni nemají jediné vlídné slovo. Mlčenlivá cácora, jak jí nedůtklivá babička přezdívá, tak vede hodně osamělou existenci, jen s nástupem do školy vymění svou imaginární kamarádku Moniku za přátelství s živelnou a upovídanou spolužačkou Ester, v jejímž stínu pak tráví nelehká léta dospívání. Stále se však nemůže zbavit hluboce zakořeněného strachu z lesa, který v ní probouzí děsivé vzpomínky. Ale o takových věcech se v jejich domě nikdy nemluví Dosud nejtemnější příběh z pera oblíbené české autorky, o jehož protagonistku se až do poslední stránky nepřestanete strachovat.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
OBSAHUJE SPOILER!!!!
Za čerstva jsem Vám chtěla napsat, jak na mě tahle kniha působila. Dočetla jsem ji už včera, ale musela jsem si alespoň den nechat uležet všechno to, co jsem si v ní přečetla. A vstřebat to, protože žádnou jinou knihu s podobnou tématikou jsem nečetla. A číst záměrně ani nebudu. Jenže tady to na Vás vypluje během čtení. Najednou se TO zjeví a už to nejde vzít zpátky, knihu odložit. Ne. Nutí Vás TO číst dál, myslet na to, jak je to všechno možné, kolik toho osud na jednoho člověka naloží a jak lhostejná a krutá dokáže rodina být. Víc už Vám říct nemůžu, ikdyž bych chtěla. Chtěla bych to vykřičet, všechny ty emoce co jsem vpila. Všechnu tu krutost, tu křivdu, to nepochopení, ty chyby, kterých se dopustí úmyslně rodina, máma. Máma!
Paní Mornštajnová napsala neuvěřitelný příběh. Fakt těžko uvěřitelný. Minimálně v mém růžovém světě. Hlavní hrdinka je od raného dětství vystavována velkému pesimismu ze strany nejen prarodičů, ale i vlastní matky. Nikdy nezažila mateřskou lásku a naopak se na světě díky neustálým rodinným sporům cítila zbytečná ( když už příběh vygradoval, doufala jsem, modlila jsem se, aby byla silná, aby neodešla ze světa dobrovolně..). Tak moc jsem jí přála dobrý konec, lepší život. Ale ono holt člověk si tu temnotu nese životem sebou, a když se všechna ta bolest nashromáždí a začne přetíkat, pak je už to jen těžko zastavit s ohledem na celou tu minulost, na všechna ta tajemství, která stejně vyplují na povrch a ukážou pravou tvář těch, kteří oficiálně mají být Vaše krev.
A ten les! Ten tu hraje velkou roli. Ze začátku knihy mě neděsil, ale postupně mě začal obklopovat taky. Celej příběh jsem četla se zvláštním pocitem těžkosti na prsou, s bolestí u srdce, a když to už už vypadalo nadějně, sice trochu předvídatelně, přišla rána..
A ten konec?
Tohle je kniha, kterou už si asi nikdy nepřečtu, ale vím, že ve mě bude až do smrti. Zažraná do morku kostí, stejně jako hniloba v baráku po velký vodě Wow. Jedno velký wow a klobouk dolů paní autorce.
Wow, nemohla jsem se od knihy vůbec odtrhnout a přečetla ji za jeden den. Skvělé dílo. Alena Mornštajnová opět brilantně zvládla vykreslit pocity a prožívání hlavních postav v knize.
Příběh holčiny, která se narodila ve stejném roce jako já. V šílené rodině. Pokroucení dětské duše v přímém přenosu. Rodina, okolí, systém, všechno špatně. Příběh o tom, jak přemýšlí dítě, co vše se mu může stát a jaké to má následky. Je to těžký čtení, ale paní spisovatelka opět nezklamala.
Včera koupeno dnes přečteno. Krásně napsán hrozný příběh. Paní Mornštajnová, opět před Vami smekám.
Další silný příběh od PANÍ spisovatelky. Jak začnete číst nebudete moc přestat až do úplného konce.
(SPOILER) Les v domě jsem přečetla během jednoho večera, kniha je velice čtivě napsána, že se člověk nemůže odtrhnout a musí projít temným lesem až na samý konec příběhu. Dle anotace jsem netušila, co se skrývá pod pojmem tmavého lesu a autorce se to podařilo naprosto bravurně vykreslit již na začátku, očima vypravěčky devítileté cácory. Bylo to temné, bolavé, smutné a mě, jako mámu, takové téma vždy zasáhne. Své nejzranitelnější máme chránit a opatrovat jako prioritu číslo jedna v našem životě a hlavně doma se má člověk cítit v bezpečí. Další tajemství na konci mě pak už jen rozbilo úplně. Bravo, ale znovu si již nepřečtu.
Les v domě, je silná, temná, bolavá kniha. Chceš vědět ale zároveň nechceš vědět tajemství, která opřádají cácořin života. Bohužel tyhle témata jsou stále aktuální a brutálnější v dnešní době, než by si člověk přál...
Neuvěřitelné. Jedním slovem neuvěřitelné. Mornštajnová je Paní Vypravěčka a Les/ž v domě to jenom dokládá. Chytí vás na začátku a pustí až na konci. Je to temné, syrové a brutální, v tomto směru to jistým směrem vybočuje z autorčiny tvorby. Je to jiné a přitom stejné. Dýchne na vás celá škála emocí. Já na konci zůstala naprosto rozložená. Je to takový....životní příběh ve své nejsyrovější formě. Alespoň pro mě. A já před autorkou smekám, že něco tak silného a temného dokázala napsat s takovou grácií. Je to brutální knížka, ale zároveň naprosto úchvatná, byť to zní docela zvláštně. Tuhle knížku prostě musíte zažít, jinak to nejde.
Kolik emocí dokáže dostat Alena Mornštajnová na 256 stran je neskutečné! Další kniha, další velká pecka...
No pane jo!!! Přečetla jsem na jeden zátah, až je mi to trochu líto. Nejdřív mi to nedocházelo, jakou roli hrál les a proč byly vztahy v rodině takové a konec? Neskutečné překvapení. Budu věřit, že odteď bude hlavní hrdince už jen dobře, i když se musí vyrovnat s následky svého rozhodnutí. A teď zase čekat na další knihu od paní Mornštajnové.