Lešanské jesličky
František Hrubín
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/317839/mid_lesanske-jeslicky-Uhv-317839.jpg
4
36
36
Vánoční balada Lešanské jesličky o věčné povinnosti ochrany nového života, vystaveného ohrožení, je připomínkou Hrubínovy jímavé lyriky a krásy jazyka, jež tvoří neodmyslitelnou součást pokladnice české literatury. František Hrubín (1910–1971) je bezesporu nejvýznamnějším básníkem pro děti 20. století. Narodil se jako nejstarší ze tří dětí a poté co jeho otec narukoval do první světové války, přestěhovala se jeho matka s dětmi k otci do rodných Lešan. Tam chodil Hrubín do obecné školy, prožil šťastné dětství a okolní krajina se stala jeho celoživotní inspirací.... celý text
Přidat komentář
Tuhle maličkou útlou knížečku mi darovala kamarádka a tak jsem po ní sáhla, že si přečtu nějakou klasiku.. Ale ouha. Já byla vyděšená, jako bych četla nějaký horor..
Knížka psaná krásným českým jazykem, přečtená během chvilky. Sama bych si ji asi nevybrala, v knihovně jsem po ní sáhla v rámci výzvy, protože poezii čtu jen velmi málo. A bylo to zpestření, v jedné chvíli smutek a tíseň, v druhé chvíli naděje a víra v nový život.
Příběh hororově laděný, poeticky zjemnělý, plný symboliky. Nebo horečnatý sen. V každém případě nevšední dílko se zajímavými pasážemi. "Josef vzal Mariinu hlavu za drdůlek a lehce ji pozvedl: Marie spí tvrdě. Něžně ji pustil, zase padla čelem na stůl."
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1966 |  Romance pro křídlovku |
| 1978 |  Špalíček veršů a pohádek |
| 1958 | Pohádky z tisíce a jedné noci |
| 1965 | Dvakrát sedm pohádek |
| 1990 | Dětem |
Možná horor, ale čož samotná válka není hororem? Balada se v podtextu zamýšlí nad osudem člověka, rodícího se pro hrůzy války. Hrubínův otec byl v 1. světové, stejně jako můj dědeček a má matka byla stejně stará jako Hrubín. Na konci války dostal můj děda dovolenou a vrátil se domů právě 28/10/1918, aby pohřbil svou prvorozenou dceru, oběť španělské chřipky. „Výročí vzniku republiky tak bylo pro nás vždycky smutné datum,“ vzpomínala máma. Lešanské jesličky jsou zimní baladou o ochraně nového života. Hrubín ho napsal jako svou poslední báseň pro poetickou vinárnu Viola (1969). Byla zfilmována a uvedena na divadle, a to i v taneční podobě. Sám František Hrubín k Lešanským jesličkám napsal: „Prostý příběh, který je záminkou k básni, se u nás ve vsi opravdu udál. Když jsem se k němu letos vrátil, vešla do něho postava, která ho vzala na ramena a přenesla nad propastí. Mne samotného překvapilo, že je to moje první zimní báseň.“