Lešanské jesličky přehled
František Hrubín
Vánoční balada Lešanské jesličky o věčné povinnosti ochrany nového života, vystaveného ohrožení, je připomínkou Hrubínovy jímavé lyriky a krásy jazyka, jež tvoří neodmyslitelnou součást pokladnice české literatury. František Hrubín (1910–1971) je bezesporu nejvýznamnějším básníkem pro děti 20. století. Narodil se jako nejstarší ze tří dětí a poté co jeho otec narukoval do první světové války, přestěhovala se jeho matka s dětmi k otci do rodných Lešan. Tam chodil Hrubín do obecné školy, prožil šťastné dětství a okolní krajina se stala jeho celoživotní inspirací.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Lešanské jesličky. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)
Tuhle maličkou útlou knížečku mi darovala kamarádka a tak jsem po ní sáhla, že si přečtu nějakou klasiku.. Ale ouha. Já byla vyděšená, jako bych četla nějaký horor..
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Lešanské jesličky v seznamech
v Přečtených | 49x |
ve Čtenářské výzvě | 3x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 14x |
v Chystám se číst | 5x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1966 | Romance pro křídlovku |
1978 | Špalíček veršů a pohádek |
1958 | Pohádky z tisíce a jedné noci |
1965 | Dvakrát sedm pohádek |
1990 | Dětem |
Možná horor, ale čož samotná válka není hororem? Balada se v podtextu zamýšlí nad osudem člověka, rodícího se pro hrůzy války. Hrubínův otec byl v 1. světové, stejně jako můj dědeček a má matka byla stejně stará jako Hrubín. Na konci války dostal můj děda dovolenou a vrátil se domů právě 28/10/1918, aby pohřbil svou prvorozenou dceru, oběť španělské chřipky. „Výročí vzniku republiky tak bylo pro nás vždycky smutné datum,“ vzpomínala máma. Lešanské jesličky jsou zimní baladou o ochraně nového života. Hrubín ho napsal jako svou poslední báseň pro poetickou vinárnu Viola (1969). Byla zfilmována a uvedena na divadle, a to i v taneční podobě. Sám František Hrubín k Lešanským jesličkám napsal: „Prostý příběh, který je záminkou k básni, se u nás ve vsi opravdu udál. Když jsem se k němu letos vrátil, vešla do něho postava, která ho vzala na ramena a přenesla nad propastí. Mne samotného překvapilo, že je to moje první zimní báseň.“