Lesk a bída kurtisan I. a II.
Honoré de Balzac
2 díly v jednom svazku.
Literatura světová Romány
Vydáno: 1926 , Josef R. VilímekOriginální název:
Splendeurs et misères des courtisanes, 1847
více info...
Přidat komentář
Tohle bude negativní hodnocení:-) Snažím se teď ve 42 letech dohánět resty z tzv. Povinných četeb (četb?:-) a slavný Lesk a bídu po necelých 20 stránkách odkládám na neurčito. Tahle dáma z papíru a tvrdých deskách mou milou nebude... škoda. Snad později.
Konečně!
Prokousat se tímto dílem mi dalo spustu práce. Napínavý a občas i odsýpající děj se na můj vkus mísil až příliš často s odbočkami popisujícími architekturu, oblečení a hlavně společensko-politické poměry a příběhy jednotlivých rodin.
Časté přestrojování se, změna jmen a využívání cizích titulů mě mátlo a mírnilo požitek ze čtení.
Kdyby nebylo všude tolik padouchů, tak by se padouchům padoušilo mnohem snadněji.
To by pak byl teprve Padouchov !-)
Tato knížka mi přinesla zcela zásadní informaci: Muž vás nepřestane milovat pokud se vdáte za/zvolíte si někoho jiného. Láska nezná hranic a vše je pouze otázkou času :) Snad i vám časem dojde, kdo že je ten pravý :)
Zvláštny pocit ostane po Lesku a biede kurtizán. Čitateľ sa neubráni otázkam v hlave víriacim: Aké poučenie z toho plynie? Že človek sa nakoniec spojí s tým, proti čomu celý život tak urputne bojuje? Že kriváka nemožno napraviť? Že prehnitosť nie je len "výsadou" bahna spoločnosti, ale že je temer všadeprítomná, od rodiny až po súdnictvo? Že aj rozhodnutia veľkých mužov ovplyvňujú ženy?
Príhodne nazval Balzac svoje 90 kusové dielo. Je to vskutku Ľudská komédia.
Akosi mi to však pripadalo ťažkopádne, nemôžem si pomôcť. Nehovoriac o rozvetvených zápletkách a občas prekombinovaniach, v ktorých sa akoby aj autor strácal. Zrejme si v tom rochnilo jeho spisovateľsko-grafomanské ego, no, žiaľ, na úkor pozornosti čitateľa. Vyzdvihujem však bravúrny preklad, ktorého virtuozita je najviac badateľná v reči baróna de Nucingen a v jednotlivých argotoch. Zručne je tiež učinená deľba knihy na 4 časti s priliehavými názvami, 4 časti, ktoré na seba krásne nadväzujú, majú spád a pekne gradujú. Pričom dejová linka medzi Lucienom a Ester (ktorá sa na môj vkus dosť pomaly rozbiehala) akoby bola iba kulisou pre kritiku spoločnosti, ktorej najväčšou hodnotou sú peniaze, majetok a kde vládne lož a pokrytectvo. Zmenilo sa odvtedy niečo? Na to nech si každý odpovie sám...
Ve srovnání se Ztracenými iluzemi mnohem akčnější, snad kromě třetí části bez "hluchých míst" v podobě rozvláčných popisů, závěr je však trochu uspěchaný, zbytek Vautrinova příběhu je zřejmě jinde.
Literární skvost. Tuhle knihu je radost číst. Všimněte si, jaký jazyk spisovatel užívá. Málokdo to takhle umí. Snad jenom ruští spisovatelé jako Dostojevskij a spol. Děj je poutavý, některé postavy jsou strašidelné už jenom ve své podstatě - Evropa, Asie nebo pan abbé Herrera. Ester jsem si nemohla oblíbit, nechápala jsem ji. Stala se z ní pouze taková figurka na šachovnici, stejně jako Lucien. Jeho charakter byl svým způsobem ještě horší než u našeho falešného kněze, protože se skrýval za maskou hezoučkou mladíka, vlezdoprdelky. Zakončení knihy bylo tím pádem vcelku pochopitelné...
Kniha je čtivá a ačkoliv hlavní postava (ze ztracených iluzí) z knihy cca ve 3/4 knihy mizí, i tak je děj poutavý až do konce. Jen úplný závěr mi přišel takový nijaký.
Lesk a bída, aneb jak si dobře nahrabat, stát se z galejníka policajtem a dostat svého kamarádíčka z lochu.. Nebylo to tak špatné, zprvu jsem si ale musel zvyknout na styl, kterým je kniha napsaná. Přece jenom po přečtení desetidílné série s Harrym Há v jednom kuse je čtenář naladěn na jinou vlnu. Samotná zápletka je velmi dobrá, pro mě překvapivě dost mrtvých, nudilo mě popisování architektury a Conciergerie.
Jeden z mojich najobľúbenejších románov spolu so stratenými ilúziami, na ktoré nadväzuje. Bol to pre mňa zážitok čítať, ale človek by mal mať už niečo odžité a prejsť viacerými sklamaniami, aby ocenil tento príbeh. Balzac vedel fenomenálne vykresliť ľudské charaktery a to hlavne jej temné stránky a slabosti ako máloktorý iný spisovateľ.
Největší chyba tohoto románu je, že jsem neměla ráda ani jednu postavu. Buď byli moc slabošské (asi všechny postavy tam, ty vévodkyně bych nejraději profackovala, aby se z nich každý nepoto…:P) a ta jediná silná, abbé Herrera byl moc chladný, sice geniální, takže jsem byla nakonec ráda, jak to s ním dopadlo a jak to všechno zařídil, ale že měl slabost pro toho blbečka Luciena mu neodpustím. Už jenom to jméno, Lucien! Slaboch největší a jen kvůli jeho tvářičce (no mě by se nelíbil – neduživý blonďák, ještě mladý) bez Collina by si ani neuprdl a ještě spáchá sebevraždu, protože neumí čelit následkům. Jedna z mých nejméně oblíbených postav ever. Z Ester něco mohlo být, ale pro tu její lásku k němu, se úplně znemožnila, dobře jí tak, taky poslouchá na slovo. A jako kurva se mi nelíbila už vůbec, ty jejich mluvy, fuj:P. Za to hrabě Nucigen:D, škoda, že se na ni nevyprdl a nevypekl je, njn, prý se tomu říká láska:P.
Jako těsně odrostlý puberťák, intelektuálně vyprahlý, vědom si kolik toho nevím a co všechno mě minulo, jsem našel v domácí knihovničce tuto knihu a vrhl jsem se na ni. Až později jsem zjistil, že je to třetí díl trilogie (kterou jsem si briskně v antikvariátu dokoupil). A četba tohoto Balzaca mě zase dostala zpátky ke čtení, na které jsem se při tom lítání po hospodách a "užívání života" díval zpatra a hlavně na něj neměl čas. První "klasik", jehož knihu jsem skutečně dočetl a byla to hlavně dobrá trefa. Balzacova vyčerpávající popisnost, krásná čeština a strhující příběh. Dokonalé.
Úžasná kniha! Doporučuji starší vydání - ať si pořádně užijete tu nádheru květnaté češtiny. :-)
Knihu som prvý krát čítala v takom veku, že som ju ani z ďaleka nedokázala pochopiť a dokonca som ani nevedela, čo slovo kurtizána znamená. Neskoršie som sa k nej vrátila a čo to už pochopila. Rozsiahli, ale v celku zaujímavý román s pútavým dejom, v ktorom vystupuje mnoho postáv.
Štítky knihy
19. století Francie francouzská literatura realismus (literatura)
Autorovy další knížky
2006 | Otec Goriot |
1985 | Lesk a bída kurtizán |
1953 | Evženie Grandetová |
1955 | Ztracené iluse |
1974 | Sestřenice Běta |
Byť se příběh odehrává v dobách pro nás dávných, myslím, že něco bude poplatné každé době. Mě se kniha líbila a myslím, že si jí rád přečtu po čase zase.