Less
Andrew Sean Greer
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/393338/bmid_less-y2e-393338.jpg
4
132
132
Žít dlouhou dobu v nesouladu sám se sebou se trestá i z medicínského hlediska. Ve dvaceti je to sice burcující a inspirující, jenže Arthur Less – druhořadý spisovatel a průměrný kalifornský gay – neochvějně míří k padesátce, kterou úkorně vnímá jako pomstu osudu. Nebude lepší, když se přibývajícím létům poddá a přestane marně brzdit nohama o koberec? Zrada dlouholetého partnera ho přiměje zařídit si dočasný odklad a zahrát si na světoběžníka, přestože do toho má taky daleko. Přes Mexiko a Itálii cestuje do Německa, následuje Francie a pak Maroko, Indie a nakonec jídelna starodávného japonského hostince. Poletuje při tom po letištích jako poděs, přednáší studentům v jazyce, který neovládá, flirtuje na pařížském balkonu, brázdí Saharu na velbloudovi a chystá si žaludek na kulinářskou reportáž…Nabarvené závoje i papírové masky postupně odpadají, směšně váhavý hrdina se zklidňuje a už si nestýská. Že by se konečně smířil s možností, že tu nebude napořád? A svět ho odmění: co bylo dosud pouťovým sklíčkem, nečekaně zkrásní.Kniha obdržela Pulitzerovu cenu za rok 2018.... celý text
Přidat komentář
"Tvůj hrdina je bílý Američan středního věku, co bloumá městem se svým bělošským žalem středního věku? Je dost těžký soucítit s takovým chlapem. I když je gay." Ledaže... by to nebyla tragédie, ale komedie. Není to hrdina, je to pošetilec! Je to vtipné. Často velmi, velmi trefné. Vysloveně labužnicky napsané, ale nebudí dojem samoúčelu (paradoxně mi ale styl souzněl víc s protagonistou, než s vypravěčem). And in the end, every story is a love story. Ocenění navzdory jsem nečekala nic zásadního, anotace mě zvlášť neoslovila (krize středního věku po cestě "kolem světa"), ale nakonec mi to dost sedlo. V hodnocení pořád lavíruju mezi **** a ***** (možná to bude občas skákat sem a tam), ale ve výsledku vždycky doporučeníhodný román, který dokonce potěší (přitom obvykle doporučuji spíš romány, které rozhodí). A jo, uchechtávala jsem se nahlas (ale to já dělávám, jsem taková šťastná to povaha).
Podivuji se nad tím, že takto srdíčko zahřívající a zábavná knížka dostala Pulitzerovku. Ne nadarmo se o Less říká (...aneb Napsal to jeden pán z Washington postu): "As a novel, it’s delightful. As a Pulitzer winner, it’s a unicorn."
Možná to je tím, že jsem předčasně zapšklá a utápím se v sebelítosti a marnosti, ale přestože je Less 49-50letý gay, docela jsem se s ním dokázala ztotožnit. Co však, z mého pohledu, dělá knihu naprosto skvělou je vypravěč.
Vypravěč má totiž na Lesse (miluju skloňování cizích jmen, jupíjej) střízlivější pohled než on sám, takže celé jeho zapšknutí nepůsobí jako nudná demence a bude vás bavit. Taktéž miluju, že vypravěč nechá Lesse žít svůj život a nechá ho nám věšet bulíky na nos, načež nás o pár stránek později nečekaně nahodí zpět do reality. Ještě jsem se asi nesetkala s tím, aby vyprávění v třetí osobě tak zajímavě souznělo s hlavní postavou.
Je tam spousta nenuceně zábavných situací, nejednou jsem se zasmála nahlas a i když ne každému (říkali v podcastu) to přijde jako klasická lol knížka, pro mě takovou byla.
PS: poprvé jsme použila lol jako užitečnou zkratku!
Do Lesse jsem se nezamiloval. Jeho příběh, život, bys se mi sám o sobě líbil víc jako román. Jenže Less podstupuje úmornou cestu kolem světa protkanou “laskavým” humorem a to je hlavní výplň knihy.
Netradiční milostný příběh. Pobavilo mě to, trošku mám výhrady k překladu, ale jinak celkem vtipná kniha.
Hezka knizka. Hlavni hrdina mi byl hodne sympaticky a bavilo me to. Doporucuji k precteni.
Štítky knihy
americká literatura cestování hledání smyslu života spisovatelé psychologické romány Pulitzerova cena stárnutí gayovéAutorovy další knížky
| 2018 |  Less |
| 2006 |  Zpověď Maxe Tivoliho |
| 2010 |  Příběh jednoho manželství |
Kniha mě velmi zaujala svou obálkou a poté oceněním Pulitzerovy ceny. Anotaci jsem četla jen zběžně.
O této knize bych klidně řekla, že je o sobě samé. Že kniha Less je už upravená verze Swifta. Kniha se mi četla dobře, jen jsem místy měla problém na soustředění, jak mi u jiných knih zaplá tv nevadí, zde jsem se musela přesunout s knihou na tišší místo. Celou dobu na mě pak Arthur působil jako mladík lehce po třicítce, velmk mladě. Kniha mě jinak velmi bavila, líbilo se mi jak Artur cestoval, jaký měl pohled na svět a jak se sám vypořádával s osamělostí. Jen ten konec se mi moc nelíbil, kdyby se vypořádal sám se sebou a zůstal dejme tomu sám, bylo by to víc lessovské. I přesto si to však zaslouží plný počet.