Let 305
A.G. Riddle
Harper Laneová má potíže a za pár hodin bude muset udělat rozhodnutí, které navždy změní její život. Naštěstí si po havárii letadla uvědomí, že je mnohem silnější, než si kdy myslela… Na cestě z New Yorku do Londýna dojde v letu 305 k náhlému výpadku napájení a letadlo je nuceno nouzově přistát na anglickém venkově. Tak začíná tajemné dobrodružství, které bude mít dopad na celé lidstvo. Ti, kteří přežili, brzy zjistí, že svět, v němž stroj havaroval, je značně odlišný od toho, který před několika hodinami opustili. Kde jsou? Proč jsou tady? A jak se dostanou zpátky domů? Současnost je minulostí a budoucnost spočívá v rukou pěti lidí, kteří se navzájem ani neznají, ale jejichž životy jsou navzájem propleteny. Mezi nimi jsou spisovatelka Harper Laneová, Nick Stone, lékařka Sabrina Schröderová, počítačový vědec Yul Tan a miliardářský syn Grayson Shaw. Postupně vyjde najevo, že někteří z této skupiny přeživších vědí víc, než dosud prozradili. Harper a Nick navíc brzy odhalí spiknutí, které zahrnuje jejich vlastní životy. Jak začnou dávat dohromady fakta, zjistí, že mají v rukách moc změnit budoucnost a minulost – zachránit náš svět… nebo ho ukončit. Vynalézavý sci-fi thriller od autora světově úspěšné bestsellerové trilogie Atlantský gen je dobrodužný příběh plný ostrých zvratů, v němž se prolíná síla moci, ambice, osud, paměť i láska.... celý text
Přidat komentář
Začátek mi hned vtáhl, byl to forf... musím přiznat, že mi to připomnělo Ztracené a tak jsem pak očekávala víc....takže krapet zklamání v Titánech a trochu zmatek.. a konec trochu moc sladký.. ale jinak musím říct, že se mi docela kniha líbila a zkusím od autora trilogii..
Začátek knihy bych přirovnala ke Ztraceným. Když do děje vstoupili Titáni, tak jsem se nějak v příběhu přestala orientovat a přestal mě i bavit. Konec vypadal nadějně. Bohužel sklouzl do červené knihovny.
Knížka byla skvělá, byla jsem překvapená, jak moc se mi líbí. Zajímavá zápletka, dějové zvraty, čekání, kdo je dobrý a kdo zlý. A najednou ke konci knihy nuda. Autor se to snažil zachránit na posledních pár stránkách, ale to už jsem měla celkový dojem pokažený.
Může obsahovat spoiler. :-) Knížka se mi líbila, ale posledních 100 stran to bylo dost nudné. Tam už to mělo skončit. Část s titány mi nevadila. Ale to přemítání a hloubání o ničem. To bylo moc. To se sem nehodilo. Knížka měla svižné tempo a pak narazila a už se nerozjela. Navíc to začalo silně připomínat červenou knihovnu. Ale i tak pěkné čtyři hvězdy.
Začátek knihy byl super, pád letadla a postupné řešení problému spojené s pádem letadla byli dosti k zamyšlení "co bych dělal já" ale od půlky knihy mě moc nebavila (spoiler: cestování časem to celé zničilo - podle mého názoru) ale dala se dočíst
Začátek byl velmi poutavý, pak už to bylo průměrné, ale moc hezky napsané. A konec dopadl přesně tak jak sem čekala :)
Začátek mi sice hodně připomínal seriál Ztraceni, ale moc jsem si ho užívala, děj plynul, napjatě jsem čekala, co bude dál... a pak přišli Titáni. A začala nuda.
A. G. Riddle opäť vytvoril vedecko-fantastický román, ktorý nám predkladá už známe skutočnosti. Približuje ich však prirodzene, dávkuje postupne, nesnaží sa nič prikrášľovať a ak sa mu nepodaj podarí skĺznuť k jemnému gýču, i ten zapadne do konceptu viac ako len dobre.
Zatiaľ čo v Záhade pôvodu koketoval Riddle s prvkami literárneho humanizmu, v Odlete sa pohráva s myšlienkou rôznych perspektív nového spoločenského systému zrodeného v revolúcii. Varuje pred možnosťou zneužitia technického vývoja i pred spoločensky unaveným jedincom, ktorý si je vedomý neobmedzených možností nového prístupu k skutočnosti formujúcej obraz budúceho sveta. Hoci Riddle neopúšťa dôverne známe miesta, ani krajinu, ktorá mu stojí pri jeho tvorbe predlohou, a i naďalej ostáva verný tzv. soft science fiction v typickom americkom megalomanskom šate, vie dôverne udrieť na vašu citlivú strunu.
Nostalgicky vás nechá zaspomínať si na počiatky americkej vedeckej fantastiky, ktorá svoje veľdiela vystavala nielen na priestorovom rozrastaní obrazu sveta v blízkej budúcnosti, ale aj na zapálenom vývine organických foriem života, ktorých neodlúčiteľnou súčasťou je aj pohrávanie sa s rôznymi formami mutácií. Práve genetika dovolila autorom vedeckej fantastiky dotvárať si skutočnosť. A práve genetika odštartovala Riddlovu kariéru.
Naprosto souhlasím s většinou komentů níže. Začátek slibný, čtivý a pohlcující. Technické vysvětlení jak a proč se mi také dost líbilo, dokonce tak, že jsem nad tím celkem dlouho uvažovala. Poté se ale kniha přehoupla do takové dost chaotické a méně zajímavé části a ten konec? Pro mě byl naprosto navíc. Opět kniha od které jsem dost očekávala - začátek perfektně rozjetý a konec bohužel zklamání. PS: jinak obálka se opravdu povedla :-)
Panebože, to byla ale hovadina. Ostatní komentáře mají pravdu, první třetina knihy od ztroskotání letadla (i když samotné havárii se autor fikaně fihnul, nejspíš si na ní netroufl) po uvědomění si skutečnosti, že se trosečníci nalézají v budoucnosti, byla celkem čtivá a záživná. Pak ovšem přichází rána na čtenářův solar. Příběhový mišmaš, kdy jsem se v textu každou chvíli ztrácel, aniž bych tušil, o čem čtu. Několikrát jsem se vrátil o pár stran zpět, a když tato situace nastala asi potřetí, řekl jsem si: no a co? vždyť mě je to vlastně fuk! Zopakoval bych vám dění příběhu těsně po jeho přečtení? Silně o tom pochybuji. V poděkování je napsáno, že byla již zakoupena práva na případné zfilmování knihy. Četli filmaři vůbec předlohu nebo vidí jen, že se kniha prodává a v očích jim naskákaly dolary za náštěvnost kin? Za sebe rovnou říkám: tenhle film vidět nepotřebuji.
Jsem ráda, že jsem na Vás nedala :-) a knížku přečetla. Jedním dechem. Byla skvělá, poutavá, akční a měla spád. Já jsem spokojená. Je pravda, že konec byl jak z červené knihovny, no ale já mám ráda dobré konce. Jinak.. nesnáším špatné konce!! Takže za mě Super počtení.
Začátek je naprosto úchvatný, pak se ale na scéně objeví Titáni a z příběhu o trosečnících ve stylu Ztracených se stává pohádka (viz akce Středozemní moře -asi zlikvidovali všechny ekology, meritokracie a miliony silných odhodlaných přistěhovalců, kteří budují nový svět - ha,ha, ha). Konec ve stylu červené knihovny dobrý dojem ze začátku naprosto zazdil.
Jak sám autor dodává, knihu bere s nadhledem i on sám a je spíše takovým zamyšlením nad budoucností. Myšlenka se mi líbí. Možná by však k vyprávění příběhu postačila obyčejná er-forma. určité pasáže by nevyčnívaly tak kýčovitě. Rozhodně bych Let 305 nezatracovala.
Tak to ne... Je pravda, že se od knihy člověk nemůže odtrhnout, ale spíš tak nějak aby to měl už za sebou. Po celou dobu to čtete s ironicky zdviženým obočím a čekáte, co z toho vyleze na konci. Větší blbost jsem už dlouho nečetla. A to sci-fi miluju, ale tohle fakt ne...
Strašně moc rád mám sci-fi a tématiku cestování časem. Jenže tahle kniha pro mě byla jedním velkým zklamáním. Ze začátku jsem si připadal jak v seriálu Ztraceni, navíc jsem byl i sám ztracen. Hlavní hrdinové se snažili adaptovat na novém kontinentě, tudíž na začátku bylo moc omáčky, která mi nechutnala. Bylo to nezáživné a ne moc čtivé a po zhruba sto stránkách se začala rozplétat hlavní zápletka celé knihy, která mě vůbec nezaujala a více odradila knihu dočíst. Došel jsem až nakonec, který je jak z jiného žánru. Škoda.
Ještě, že jsem nečetl ty komentáře tady, asi by mě to odradilo. Moje první scifi a první knížka od tohoto autora. Musím říct, že se mi hodně líbila. Autor výborně popisuje děj i detaily a byl jsem tak vtáhnut do příběhu, že jsem jí přečetl hodně rychle. Ano, druhá část je slabší, nicméně jsem byl napjatý až do poslední chvíle. Nápad mi přišel zajímavý a postavy sympatické. Určitě si od tohoto autora budu chtít přečíst něco dalšího.
Nevím co napsat. Takže to zkusím shrnout: knížka je čtivá, dobrodružná a když pominu podobu v první části s jedním nejmenovaným seriálem, je to i originální téma..nicméně si ale myslím, že se nad knížkou vznáší mnoho otazníků, stále jsem se z knihy nedověděla, jak to vlastně s tou časovou smyčkou je, jak přesně funguje a to mi dost ruší jinak dobrý dojem z knížky.. Taky je to trošku chaotické a já se v textu občas i ztrácela...Nakonec bych jen chtěla napsat, že i přes ty nedostatky se mi knížka líbila a jsem ráda, že jsem si ji přečetla. A rozhodně si nemyslím, že by to byla taková katastrofa, jak to mnozí popisují ve svých komentářích..
Štítky knihy
trosečníci cestování časem budoucnost konec světa apokalypsa
Autorovy další knížky
2015 | Atlantský gen |
2016 | Let 305 |
2018 | Pandemie |
2015 | Atlantský mor |
2015 | Atlantský svět |
Začátek byl velmi slibný, hned v první kapitole to všechno začalo bez zbytečných protahujících úvodů. Asi do půlky knihy byla samá akce, pořád se tam něco dělo a vtáhlo mě to do děje. Když se to vše vysvětlilo, proč tam byli a museli se rozhodnout, co udělají, od té doby se to celkem vleklo. Třetí - poslední - část byla nejnudnější, ale zajímalo mě, jak to dopadne.
Červená knihovna? Ale kdepak... Pokud chcete vědět, co patří do červené knihovny, přečtěte si Dvůr mlhy a hněvu ;)