Přidat komentář
Posloucháno jako rozhlasová hra. Dílo je poměrně statické, bez velkých a překvapivých zvratů, o to více vynikne originální jazyk a jemné významové náznaky. Oceňuji nejvíce postavu faráře Hory, tak citlivého a chápavého kněze i člověka bych chtěl potkávat i ve skutečnosti.
Ironie střídá duševní projevy. Silně cítit nadsázka, nesmyslnost mládí, výsměch morálce.
Četl jsem to na vysoké jako povinnou literaturu a nezaujalo mě to, teď po nějakých dvaceti letech mě to nezaujalo znova, zkusím to zase za dvacet let.
Zajímavé, četl jsem to asi před pětadvaceti lety, jako čerstvě dospělý, tedy v tom rozjitřeném věku, a líbilo se mi to, četl jsem to nyní, už ve zralém věku, a líbilo se mi to opět. Takže dílo skutečně prověřené časem. Za sebe doporučuji.
Divadelní hry mám ráda, ale tahle byla zvláštní. Závěr mě neohromil, v průběhu jsem občas zalíbení našla, ale vždy jen na chvilku. Nedovedu si představit, že bych na tuto hru šla do divadla, děj je nezajímavý.
Štítky knihy
rozhlasové hryAutorovy další knížky
1985 | Stříbrný vítr |
1911 | Modrý a rudý |
1967 | Splav |
2006 | Měsíc nad řekou |
1990 | Proč nejsem komunistou |
podobně jako další Šrámkovy texty je i Léto plné imprese, gest a synestetiky, žel pro dnešního čtenáře, případně diváka je tehdejší stylizace a způsob psychologizace přežitkem - v době vzniku pobuřovaly a prostřednictvím zobrazeného generační střetu upozorňovaly na strojenost, zkostnatělost a pózérství (malo)měšťáků, současný diskurs je ovšem svou otevřeností (často i vulgaritou) činí naivními až nepochopitelnými
nicméně postava Hory mi je sympatická... a exemplářů jako Chvojka je mezi námi taky stále dost