Léto plné neskutečných věcí
Rowan Coleman
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/365562/bmid_leto-plne-neskutecnych-veci-qCi-365562.jpg
4
149
149
Před třiceti lety se Lunině matce stala děsivá věc. Natolik děsivá, že si ji nechala celý život pro sebe. Pravda vyšla najevo až nyní, po její smrti.Odhalení matčina tajemství Lunu i její sestru silně zasáhne – a když zjistí, že se jim naskytla možnost vrátit se v čase do matčina rodného města a dát věci do pořádku, rozhodnou se to udělat. V New Yorku roku 1977 zpočátku nacházejí více otázek než odpovědí. Pak se ale Luně přihodí cosi neskutečného, téměř magického – potká svou matku jako mladou dívku. Zprvu si připadá jako blázen, ale pak pochopí, jaká šance se jí tím naskýtá. Když může cestovat v čase, může také změnit běh událostí. Může to udělat, nepochybně. Ale měla by? Jestliže se totiž odhodlá k činu – jakémukoli – a změní matčin život, nebude nakonec muset obětovat sama sebe?... celý text
Přidat komentář
No fuj, čo to bolo za nezmysel?! Táto kniha mi veľmi pripomína scénku Vichr z hor (Jára Cimrman ležící, spící), kedy hrali v roku 1911 v Pacově - niečo v zmysle "Nedělej si výčitky, milý synu. Já totiž nejsem tvůj otec. Jsem tvůj syn. A maminka? To je babička z otcovy strany."... Ešte že aj moje spomienky na túto knihu odveje víchor času a dúfam, že to nebude za dlho.
Luna se přemísťuje v čase. Dala si za úkol zachránit matku před znásilněním. Ale má právo měnit minulost? Co to pro ni a okolí bude znamenat v přítomnosti?
Tahle kniha byla zatím nejslabší a dost mě zklamala. Přeskakování v čase z přítomnosti do minulosti a nazpět na mě neudělalo moc dobrý dojem a spíše to rušilo. A následný přešťastný konec byl více než očekávaný a předvídatelný. Děj spíše stagnoval a dal by se určitě zkrátit tak o polovinu knihy. Bohužel mě autorka zklamala a ještě si rozmyslím, jestli se pustím do dalších jejích knih (pokud budou přeloženy).
Příjemné nejen letní čtení. Téma narušeného časoprostoru a možnosti cestovat časem bylo důvodem, proč jsem po knize sáhla (a také pěkná obálka). Kniha se četla téměř sama, nicméně ke konci jsem byla docela zklamaná.
SPOILER! Plot twist týkající se záměny osoby hlavního záporáka vůbec nesedl jako prdel na hrnec, spíše zanechal otazníky, jelikož autorka tady úplně důsledně nezametla stopy k původnímu podezřelému a pokud se čtenář vrátil v knize na začátek, tak si jen potvrdí, že závěr opravdu smysluplně nenavazuje na to, co bylo dáno na začátku a v průběhu příběhu. Autorka se zde trochu zamotala a rozhodla se z otazníků vymotat "koncem z červené knihovny", kýčovitým, ale tak sladkým, že čtenář zapomene na nezodpovězené otázky a spokojí se s dobrým pocitem z knihy.
Velmi dobré téma, poměrně dobře uchopené, avšak nedobře využité a nedůsledně dotažené do konce.
Mám ráda, když ve mně kniha vzbuzuje emoce. A to tahle dělala skvěle. Cesta k přečtení byla strastiplnejsi, nemohla jsem ji sehnat, pak jsem se nemohla zacist, ale pak to přišlo. Byl to nadhernej příběh, skvěle se knížka četla a mně je jen líto, že už ji mám za sebou.
1.) Jaký život asi musí žít někdo, kdo si pod pojmem "Léto plné neskutečných věcí" představí fyzičku s vyjadřováním motivátorů z ženských časopisů cestující v čase a ovlivňující budoucnost?
2.) V knize jsou místy nelogicky užívány spojky, což mohla být chyba překladu. Nicméně někdy jsou tam naprosto nelogické spojení (něco ve smyslu: Pro někoho možná existují závažnější důvody pro ztrátu vlastního života, ne však pro mě, proto vím co mám udělat). A tady zřejmě chybuje autorka.
3.) Závěr vůbec smysluplně nenavazuje na to, co bylo řečeno na začátku a nijak tu celou změnu událostí nevysvětluje.
Paní autorka se musí v životě hodně nudit, když vymýšlí takové blbosti.
"Ne všechno, co je logické, musí být automaticky správné."
Ze začátku příběhu jsem chtěla knihu několikrát odložit, ale jsem ráda, že jsem nakonec mávla rukou nad nelogičností a dočetla ji. Ve výsledku jde totiž o moc hezký (spíše pohádkový) příběh, který má hloubku.
A Michael .. to je prostě úžasná knižní postava :o))
Knihu jsem si vzala jako oddychovku, ale překvapilo mě, jak moc mě ten příběh vtáhl do děje... cestovala jsem časem spolu s Lunou a držela jí palce... i když mi logika nedovolí přijmout konec knihy takový, jaký je, moc se mi to líbilo..
Ke knize jsem se dostala náhodou, díky pěkné obálce ve vystavené sekci Nové knihy.
Tématiku cestování časem mám ráda. Sice spíš při neměnnosti minulosti, ale vzhledem k zaměření knihy na příjemné letní čtení mi ani změna minulosti až tak nevadila. Byla jsem ráda, že těch změn bylo víc. Dej díky tomu nebyl příliš přímočarý a rozvinul charakter Luny. Rozuzlení s vesmírem se mi sice moc nelíbilo, ale ke knize se hodilo. Romantická linka s Michaelem byla krásná.
Kniha byla sice trochu delší, ale stránky ubíhali rychle. Takže až na chvíli před výpadkem, která mi přišel trošku natažená, jsem to vůbec nevnímala.
Hezký námět, hezký konec, příjemné čtení, ale některé věci se tam zbytečně opakovaly a celkově by kniha vyzněla pro mě lépe, kdyby byla o fous kratší...
Romantika, tajemno, cestování v čase a zase romantika, příjemné klidné čtení, které by pro mne mohlo být tak o třetinu kratší. Asi už moc na tuto romantiku nejsem, ale dočetla jsem do konce, závěr se mi moc líbil. A kvůli tomu úžasně krásnému vztahu dcery k matce snad dám i ty čtyři hvězdičky.
Nepopírám, že jsou věci mezi nebem a zemí a proto jsem dala šanci tomuto zvláštnímu příběhu. Ale kdyby tam nebyla romantická zápletka Luny a Mihaela, asi bych to nepřeskákala až nakonec, protože těch slov a nadpozemských záhad tam bylo opravdu zbytečně moc. Možná nemám tu správnou fantazii a nebo cestování v čase prostě nerozumím...
R. Coleman napsala další velmi pěkný román, a ač tentokrát zabrousila do žánru, který já až tak moc nevyhledávám, líbilo se mi to.
Pátrání v 30 let staré minulosti netradiční formou, cestováním v čase s porcí tajemna i lehkého napětí a s troškou romantiky. Lze změnit minulost ve prospěch budoucnosti, kdybychom tu šanci dostali ? Je možné ochránit své blízké a zabránit dávné tragédii ?
Říkala jsem si, jak z téhle ,,duchařiny" autorka vybruslí a dostane nějaký přijatelný závěr, ale ano, povedlo se jí to.....a moc hezky.
Těšila jsem se na zajímavý příběh. Byla jsem ale hrozně zklamaná. Pro mě nejhorší z knížek, které jsem od ní četla. :-(
Z knihy jsem měla trochu strach, to se přiznám. Nejsem zrovna čtenář, který prahne po nereálných příbězích. Ale četlo se mi to dobře, autorka píše čtivě, o tom jsem se již několikrát přesvědčila. Nikdy jsem o cestování časem nečetla, bylo to pro mě něco nového a neotřelého. Ale bavila jsem se. Konec a celkové vyústění příběhu mě úplně nenadchlo, očekávala jsem ho malinko jinak, ale to už je asi věc každého čtenáře.
Jinak můžu knihu s klidným svědomím doporučit. Čte se dobře, a pokud toužíte po zajímavém příběhu, který se chvílemi odehrává tak trochu mezi nebem a zemí, a ve kterém nechybí romantika, určitě po nejnovější Rowan Coleman sáhněte.
Mám ráda všechny knížky od Colemanové a ani tato knížka mě nezklamala. Na začátku jsem sice měla strach, že to bude duchařina, ale naštěstí se mé obavy nepotvrdily. Knížka je úžasně čtivá, místy na zamyšlení a naštěstí nechybí ani romantika. Takže příjemná oddechovka. Každopádně doporučuji.
Autorovy další knížky
| 2015 |  Kniha vzpomínek |
| 2017 | Všichni jsme utkáni z hvězd |
| 2017 | Léto plné neskutečných věcí |
| 2015 | Není co ztratit |
| 2019 |  Zrcadlo, zrcadlo |
Nádhera, nádhera, nádhera. Ze začátku jsem si říkala, co jsem si to pujcila za knihu, nějaké fyzikální myšlenky, ale potom? To bylo něco neuvěřitelného, tak moc jsem se do toho příběhu zamilovala. Člověk až do poslední stránky nevěděl jak to skončí, vše bylo nakonec úplně jinak. Za mě proste nádherná knížka, která nesmí v mé knihovně chybět!