Léto s pihatou pannou
Andrej Chudoba
Jednoho letního večera zazvoní v bytě mladého učitele na malém městě telefon a ve sluchátku se ozve neznámý melodický ženský hlas. Tak začíná vypravěčovo podivuhodné přátelství „na dálku" s tajuplnou dívkou Likou, které vnese do jeho poklidného prázdninového života vzrušující záhadu. V té době mu také zmizí z bytu několik drobností a zároveň se v jeho okolí vynořuje a mizí tajemný muž, který něco usilovně hledá... Podnítily to nálezy prastaré keramiky, zlatých mincí, šperků a pověsti o bájných pokladech — tedy náhle propukla zlatá horečka? (Jsme totiž v kraji kdysi hustého keltského osídlení a starověké obchodní cesty.) Záhady se rozuzlují, když vypravěč příběhu neodolá, na vlastní pěst se rozjede hledat tajuplnou Liku... a shledá, že všechno je úplně jinak, než si představoval... Příběh, zasazený do romantické krajiny a podbarvený atmosférou sálavého léta a náhlých bouřek, proměňuje vypravěčova vznětlivá obraznost v hýřivě bohaté dějové pásmo. Tato novela nabízí hru, tajemnou a vzrušující, která nezklame ani nejnáročnějšího čtenáře.... celý text
Novely Romány Literatura slovenská
Vydáno: 1977 , PráceOriginální název:
Leto s pehavou pannou, 1970
více info...
Přidat komentář
zaujímavé najmä jazykom. je neuveriteľné, ako sa výrazové prostriedky za 50 rokov zmenili. občas som si pripadal ako pan Brouček medzi husitmi...
príbeh trochu rozťahaný, náznaky filozofovania, náznaky spoločenskkej reflexie, občas nie celkom logické posuny v deji...
fakt, ten jazyk stojí za prečítanie.
Autorovy další knížky
1988 | Lampa s růžovým stínidlem |
1974 | Sedemdesiatsedem povestí (spod Slovenskej brány) |
1986 | Stopárka |
1977 | Léto s pihatou pannou |
1993 | Zázrak na konci sveta |
Venkovský Murakami - asi tak bych nejstručněji charakterizoval Léto s pihatou pannou od slovenského autora Andreje Chudoby (1927-2014); novelu z roku 1977, na kterou jsem nedávno jen tak narazil v antikvariátu a bez rozmýšlení si ji okamžitě odnesl... A dobře jsem udělal.
A co že je na ní "murakamiovského"? Inu, máme tu typicky apatického vypravěče (mladého učitele), jeho manželku (která stejně jako Murakamiho manželky hraje v příběhu tu nejpasivnější možnou roli - dokonce se v něm nikdy přímo neobjeví), záhadnou dívku s labilní psychikou, která vypravěčův život převrací naruby, neskutečně živé popisy prostředí a fantazii mísící se s realitou (často do takové míry, že je těžké sledovat, co je vlastně reálné a co už ne). A svým způsobem dojde dokonce i na kočky.
Na každý pád se jedná o úžasně napsanou knihu, která jaksi neprávem upadla v zapomnění (aspoň mám ten dojem) a snad by si po letech zasloužila znovu oživit...