Léto v Provence
Lucy Coleman
Když manželé Fern a Aiden vyhrají v loterii, jejich plány s nově nabytým bohatstvím jsou velmi rozdílné. Zatímco Fern je odhodlaná splatit hypotéku a začít budovat hnízdo, aby mohli konečně založit rodinu, její manžel by radši podnikl cestu kolem světa. Jenže Fern není žádná velká cestovatelka, a tak se brzy zformuje nápad roční „manželské pauzy“. Aiden se vydává objevovat australskou divočinu a Fern zakotví v klidné Provence, na zámku ve Vernonu obklopeném nádhernou francouzskou scenerií, který nabízí skvělý úkryt před shonem všedních dnů. Brzy začne chodit na lekce malby, které jí nabídl majitel zámku, uznávaný, ale problémový umělec Nico. Rok Fern a Aidena se vyvíjí úplně opačnými směry a otázkou zůstává, jestli jim pomůže jejich manželství změnit k lepšímu, nebo je odloučí nadobro…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2021 , Ikar (ČR)Originální název:
Summer in Provence, 2020
více info...
Přidat komentář
Kniha byla hezky napsaná, ale dějově se tam nic moc nedělo. Díky obálce jsem čekala něco více romantického. Bylo to milé, ale chyběl tomu šmrnc.
Souhlasím s většinou komentářů. Něco tomu chybělo. Čekala jsem něco jiného. V průběhu četby jsem zvládla další dvě knihy a to svědčí o jediném... Kniha mě zkrátka nechytla. Na mě moc roztahané a jak to říct... ukňourané? Nesedlo mi příliš podrobné rozebírání nijak zvlášť zajímavých postav a jejich divné chování. Našlo by se toho víc a pro mě by popisované místo v Provence v kombinaci s lidmi, kteří tam pobývali, rozhodně nebylo. Život v komunitě není rozhodně pro mě. Obálka rozhodně zavádějící hledisko pro výběr četby.
No nevim,tolik jsem chtěla něco romantického až jsem byla docela zklamaná.Je mi líto,ale fakt mě to moc nebavilo,,,no nic jedeme dal venku je hnusne tak jdu lovit v knihovně třeba narazím na něco zabavnejsiho,cus a hezky den všem.
Změna představuje příležitost.
Někdy je další krok stejně děsivý jako vzrušující.
Vždycky se bojíte toho, jestli budete dost dobří nebo co si budou ostatní lidé myslet.
Někdy je dobré vystoupit ze své komfortní zóny.
Lidé někdy můžou litovat chyb, které nedělají, stejně jako těch, které dělají.
Lidské bytosti nejsou dokonalé a všichni děláme chyby. Být člověkem znamená i odpouštět, stejně jako nám to připomíná naši smrtelnost.
Cesty se kříží z nějakého důvodu. Je to, jako když zahlédneš padat hvězdu, někdy se ocitneš na správném místě v pravou chvíli a zažiješ okamžik čiré radosti.
Takový je život, nemůžeš si vybrat, jaké ti rozdá karty.
Problém se má řešit ve chvíli, kdy nastane, a pak má člověk jednat na základě informací, které má. Nemůžeš celý život trávit starostmi o věci, které možná nikdy nenastanou.
Svět může být děsivé místo a vždycky nevíme, co dělat dál.
Život se musí žít metodou pokus a omyl, což může být bolestivý proces.
Je důležité vážit si daru dobrého zdraví a chápat, že štěstí je stav mysli. Nejdůležitější je uvědomit si, co vám zvedá náladu, místo abyste se soustředili na to, čeho můžete dosáhnout, nebo se hodnotili podle měřítek druhých.
Žij, jako bys měl jen jeden život.
Nikdy nesmíš dovolit, aby tě něčí negativní myšlení táhlo dolů nebo ti bránilo si věřit.
Pořád chodíme po světě a kloudně nevnímáme, co v něm je. Kdybychom vypnuli ty myšlenky, co nám neustále víří v hlavě, možná bychom všichni začali věci vidět jinak.
Nemá cenu se zbytečně zabývat věcmi, které nemůžeme změnit, a možná je načase se smířit s tím, že osud už má svůj plán.
Velmi zajímavý nápad v příběhu. Dokážu si to představit v reálu.
Knížka má zajímavé téma - na rok pauza od manžela. Místo, které má historii, “duši” a zajímavé lidi. Lekce malování, meditace, zahradničení a všeho možného, co vede k uvolnění a mentálnímu odpočinku. Jenže celé je to zvláštní. Autorka se snaží popsat místo, pocity, příběhy, ale něco uniká. Jako bych tomu nevěřila a nebavilo mě to na 100%.
Manželé Fern a Aiden vyhrají velkou částku peněz v loterii a tak se dohodnou, že si splní sny. Zatímco Aiden cestuje po světě, Fern odjíždí pracovat jako dobrovolnice do Francie.
Knížka mne nějak moc nebavila, přišlo mi, že se tam nic moc nedělo, i když téma bylo zajímavé.
Měla jsem problém se začíst,a místy se nudila,ale dočetla jsem. Takový průměr. Kladně hodnotím zajímavý příběh a závěrečné ukončení.
Nádherná obálka zve k četbě, teď je tedy umí udělat, nejedno srdce upřímné romantičky se raduje a předem těší.
... Fern zakotví v klidné Provence, na zámku ve Vernonu obklopeném nádhernou francouzskou scenerií, který nabízí skvělý úkryt před shonem všedních dnů. Brzy začne chodit na lekce malby, které jí nabídl majitel zámku, uznávaný umělec Nico... Tak takové jsou moje oblíbené slaďáčky, pozvánka k četbě zabrala. Text nakonec není nadprůměrný, některé oddechovky mi oslovili víc, ale co už! Ať si to každý posoudí sám, někomu sedne, jinému méně, nechci nikomu kazit radost, hvězdičkami nehodnotím.
A mně se to líbilo! Knihu jsem si vybrala zprvu podle obálky a je pravda, že velké dějové skoky se tady nekonají, ale mělo to něco do sebe. Nejlepší je asi samotný závěr, kdy si nemusíte říkat:,, A co bylo dal?´´ Autorka to krásně uzavřela u všech postav a to se vám stane v málokteré knize. :)
Chyběl tomu šmrnc, bylo to hodně utahané, z Provence to moc nemělo. Spíš o vztazích. Špatné to nebylo, ale něco tomu přece jen chybělo. Líbilo se mi závěrečné ukončení.
Nějak mě to neuchvátilo. Místy jsem se nemohla začíst a nudila jsem se. Tři čtvrtě knihy o ničem, dialogy nezajímavé. Přemýšlela jsem, že knihu odložím, nakonec jsem to neudělala. Konec byl trošku překvapení, malinké zlepšení dojmu.
Také jsem se nějak do tohoto příběhu nemohla začíst i když takovou roční dovolenou ,jako Fern na zámečku v Provence bych si také dala líbit a k tomu ještě okouzlující Nica .Ale jinak taková lehčí oddechovka.
Dlouho jsem se nemohla do knihy začíst a nějak se mi to celé táhlo. Líbilo se mi jak autorka na konci stručně pokračovala v osudech hlavních hrdinů.
Lucy Colemanová nám dala krásně okusit přemýšlení dvou rozdílných povach. Zatímco Fern hluboce prožívala, že Aidenovi nestačí dosavadní život, který spolu vedou, Aiden se ocitl na životní křižovatce a sám nevěděl, co vlastně od života chce. Musím velmi pochválit autorku, jak hezky dokázala vykreslit jejich manželskou krizi. Oba hrdiny jste pochopili a vlastně jste docela nestranně pozorovali, jak se bude příběh odvíjet, aniž byste jednomu fandili více než druhému.
Od příběhu jako takového neočekávejte žádnou extrémně promyšlenou zápletku. Je to takový jednodušší, řekla bych snad i snadno odhadnutelný příběh.
Přestože se mi líbil vhled do přemýšlení hlavní hrdinky a bylo pro mne příjemné, že jsem jí rozuměla, dialogy mezi postavami se mi zdály poměrně plytké. Čekala bych něco více, což mi trošku ovlivnilo můj dojem z knihy.
Celý příběh byl rozdělený do 35 kapitol a na závěr si pro nás autorka připravila bonus v podobě dodatku, ve kterém hezky napsala, jak dopadly jednotlivé postavy příběhu.
Knize dávám spíše průměrné hodnocení, protože mi v ní něco scházelo. Při čtení jsem nezažívala žádný “wow efekt”. Ba dokonce jsem měla někdy pocit, že mne ty plytké dialogy krapet nudí. Od knihy jsem čekala prostě více, ale určitě dám autorce ještě další šanci, pokud v Česku vyjde nějaká její další kniha.
Knihu mohu doporučit těm, kteří mají chuť na něco jednoduššího, odlehčeného a odpočinkového.
Pribeh mi prisel prilis jednoduchy, knize chybela zapletka, dialogy byly prilis fadni a plytke (zejmena ty, odehravajici se v atelieru - obcas mi prislo, ze kdyby Fern neodpovidala na vsecko, co ji Nico vyklada, a jen poslouchala a pokyvovala, bylo by to stravitelnejsi a uveritelnejsi). prilis predvidatelny konec.
kladne hodnotim posledni pasaz, kde autorka venovala par stranek kazde z postav a vysvetlila, jak to s ni vlastne dopadlo.
Za mne 5 hvězdiček. Propracovaný příběh, žádná jednohubka, jak jsem čekala dle obálky. V závěru všechny postavy dotažené. Překlad také dobře provedený. S potěšením přečtu určitě znovu a budu sledovat autorku, co nového u nás vyjde. ??
Provence miluju, ale od té knihy jsem čekala něco víc.. byla to nuda,nuda,nuda.. dočetla jsem, jen abych se dozvěděla, jak končí příběh
Přemýšlím, kde začít, protože mám ke knize milion připomínek.
Možný spoiler.
Nezačalo to špatně, ovšem důvod roční pauzy manželství zněl šíleně nepřirozeně. Ale budiž, nějak se přece začít muselo a nějak ty dva rozdělit.
Dvě třetiny knihy se spíš točily kolem Fern a jejího prozatímního života. Tato pasáž byla moc pěkně popsaná, dokonce tak uklidňujícím způsobem, že bych sama toto prostředí a práci s chutí vyzkoušela. Nicméně po určité době se přitažlivost začala vytrácet a už mě to nebavilo tolik.
No a konec? Ani nevím jak to správně popsat. Myslím, že každý pochopí, kam směřovalo jejich manželství už od začátku. Ale bylo to nekonečně dlouhé a strašně protahované.
Něco se mi moc líbilo, něco zase vůbec. Mám z toho rozporuplné pocity.