Dědici zlatého krále
Ludmila Vaňková
Lev a růže série
< 3. díl >
Tento román je součástí historického cyklu o Přemyslovcích (Král železný, král zlatý, Zlá léta, Dědici zlatého krále) v němž autorka zobrazila slavnou epochu českých dějin. Děj je zasazen do doby panování Václava II., kdy vrcholí spory mezi Přemyslovci a mocnou jihočeskou šlechtou. Hlavní dějovou linii tvoří konfliktní stav Václava II. K Závišovi z Falkenštejna, vztah plný lásky i nenávisti, oddanosti i zrady, moci i slabosti. Ústřední motiv doplňuje milostný příběh Ulriky, dcery Záviše, a Hynka z Lichtemburka, jejich láska prošla mnohými úskalími, vzájemným nepochopením a vykvetla silným citem až po pětiletém manželství. Mladý Václav II. (tehdy třináctiletý) přijíždí jako český král do Prahy, aby se ujal moci. V jeho počínání mu nejvíce pomáhá Záviš z Falkenštejna, druhý manžel královy matky Kunhuty, velký bojovník a vůdce jihočeské šlechty. Zemi vládne prostřednictvím Václava vlastně on, což vyvolává nesouhlas mnoha pánů a hlavně biskupa Tobiáše, jenž nemůže uskutečnit své ziskuchtivé cíle. Autorka tu rozehrává spletitý příběh, který postihuje nejdůležitější události té doby a přibližuje silný citový vztah Václava k Závišovi. Dozvídáme se tak o přijetí královy matky a sestry Anežky ke dvoru, o příjezdu mladičké české královny Guty, dcery Rudolfa Habsburského, do Prahy, o mocenských zájmech šlechty věrné Habsburkům, proti nimž vystupovala jihočeská šlechta v čele se Závišem, o intrikách ohrožujících český trůn (politika Mikuláše, králova nevlastního bratra, Albrechta Habsburského apod.), ale i o snahách získat polské území a o úmrtí Kunhuty. Děj vrcholí sňatkem Záviše s Alžbětou, sestrou zemřelé Kunhuty. Vzbudí tím obrovskou nelibost u královského dvora a Václavovu žárlivost. Král podlehne našeptávání o Závišově zradě a nechává jej uvrhnout do vězení. Počíná tažení proti jihočeským pánům a Závišovým přívržencům. Jedním z vůdců se stává králův bratr Mikuláš. Ten také dává rozkaz k Závišově popravě. Je sťat před zraky svého bratra Vítka z Hluboké u bran obléhaného hradu. Spory však pokračují dál, ani jedna strana plně nevítězí. Vydání druhé.... celý text
Přidat komentář
Kdysi jsem četl pár knih od Vaňkové v pubertě a vnímal jsem je spíš historicky než jako beletrii. Teď jsem po této knize sáhl vyloženě jenom kvůli výzvě - máme jich doma spoustu, máma ji má moc ráda. Upřímně jsem se při čtení dost nudil, i když jsem si říkal, že by to mohlo mít úspěch v podobě filmu, tam by asi se dalo leccos prominout, co ten papír nese těžko, možná by to bylo i plus. Je vidět, jak autorka ty Přemyslovce nemusí, to si pamatuju i z těch knih, co jsem četl tehdy. Naopak Záviš je v této knize v podstatě polobůh a spousta postav je tak nějak podivně nahozená... No, nějaké hvězdičky jí dám, nebyl to nakonec už můj šálek kávy, ale zase mě to nevytočilo jako spousta jiných. Je mi jasné, že autorka své čtenáře má a je to dobře, protože odpad to rozhodně není (na to máme jiné grafomany historické prózy), jenom nuda.
Knížky paní Vaňkové, sérii Lev a růže jsem si koupila s velkou láskou v roce 1995 (poznámka v knize) . V té době jsem její knížky hltala, milovala, prožívala... Knížky se mnou zvládli několikero stěhování i třídění knihovny. Letos jsem si naplánovala pročtení knih které mám tak dlouho, jestli na mě ještě budou působit, jestli je nemám pustit dál. A s překvapením pro mě na mě působí stejně jako před lety. Nemohu se odtrhnout, hltám je, čtu do noci a jsem šťastná se svými hrdiny. Z celé série je pro mě 3 kniha asi nejvíc přitažlivá. Děkuji Vám paní Vaňková za to co jste dala světu, svým čtenářům. S hlubokou úctou. Dalšími knihami se budu postupně probírat, mám jich celou polici, některé i s vaším podpisem.
Rozhodl jsem se pro tuto knihu, protože mě zajímal příběh Záviše z Falkenštejna a musím říct, že paní Vaňková mě svým podáním nezklamala. Možná popisuje Záviše příliš idealisticky, ale každopádně se to velice dobře čte. Záviš a Václav měli mezi sebou dost komplikovaný vztah, na jedné straně se měli rádi, na straně druhé se jeden druhého bál, víc asi Václav Záviše. Na jedné straně boj o moc a na straně druhé, jak jinak, osudové ženy, žárlivost, výčitky a nepochopení. A aby příběh nebyl příliš jednostranný a jednotvárný, tak nám paní Vaňková do děje zahrnula i příběhy spousty jiných lidí z té doby - Závišovy dcery Ulriky a jeho zetě Hynka Lichtemburka, orientálního lékaře Alího, Václavova panoše Jana, panečnice Magdaleny atd. Prostě hodně povedená a zajímavá kniha a každému, kdo má rád historické romány, ji doporučuji.
Tak přečteno a opět to bylo pěkné čtení. Líbí se mi, že v knihách p. Vaňkové není jeden hlavní hrdina. V jejích knihách se vždy odvíjí dva i více osudů. Hned se vrhám na poslední díl série.
Nádherná knížka, prostě čirá krása a poezie. Jedna z tech na kterou nikdy nezapomenu. Mladičky Václav, Záviš, Hynek a Ulrika. A strhující závěr, který v člověku zůstane na hodně, hodně dlouho. Diky pani Vaňková !!!!
Třetí díl mě vzhledem k postavám, které mi nesedly nechytl. Občas jsem měla pocit, že je to o ničem.
Zabili mi Záviše!!! Třetí díl série byl zatím nejlepší - i když první a druhý byly také skvělé. Třetí chytne čtenáře za srdce. Bez slzy na závěr se to asi neobejde...
Kvůli obálce, na níž jsou (určitě) Záviš a (asi) Kunhuta (viz zde https://www.kosmas.cz/knihy/167313/dedici-zlateho-krale/ přičemž netuším, z jakého kodexu ten obrázek pochází :-(, což se u mě rovná katastrofě mezinárodních rozměrů) jsem si knihu musela koupit znova a postavit do vitrínky na viditelné místo. Když jsem ji četla, poprvé a naposledy (opakovaně jsem neměla odvahu a pochybuji, že ji budu mít v dohledné době), (probrečený) závěr knihy mi (ne zas až tak dávno) způsobil téměř takové trauma, jako kdysi (před dávnými léty, v mých cca 9 letech) Vávrův Jan Hus. Myslím, že kdyby mi během tohoto mého čtení někdo nabídl, že se mohu vydat v čase Záviše zachránit, tak jsem ani na vteřinku nezaváhala a šla...
Krásná kniha o mladém králi Václavovi II., Závišovi z Falkenštejna, jeho dceři Ulrice a jejím zamilovaném manželovi Hynkovi. Knihy paní Vaňkové jsem si opravdu dost oblíbila, mají v sobě zvláštní kouzlo. Jinak co se týče Záviše, četla jsem o něm již několik knih a stále si říkám , co byl ten člověk vlastně zač, nějak si o něm nemohu vytvořit nějaký ucelenější názor.
Štítky knihy
Přemyslovci Václav II., král, 1271–1305 romantika české dějiny Záviš z Falkenštejna, 1250-1290 český středověk
Autorovy další knížky
1997 | Cval rytířských koní |
1994 | Král železný, král zlatý |
2004 | První muž království |
1995 | Žebrák se stříbrnou holí |
2008 | Příběh mladšího bratra |
Třetí díl a čte se to jedním dechem.