Dítě číslo 44
Tom Rob Smith
Lev Děmidov série
1. díl >
Strhující kriminální příběh s reálným pozadím zasazený do Sovětského svazu 50. let minulého století. Brutální stalinský režim udržuje všechny občany ve strachu a přikazuje jim věřit, že socialistické společnosti se podařilo zcela vymýtit zločinnost. Mrtvý chlapec nalezený u železniční trati v Moskvě proto nemohl být zabit, jak tvrdí jeho příbuzní. Příslušník ministerstva státní bezpečnosti Lev Děmidov splní rozkaz nadřízených a pomůže zatajit fakta, začnou v něm však hlodat pochybnosti. Brzy poté se společně s manželkou Raisou ocitnou ve vyhnanství na Urale. Zdá se však, že k vraždám dětí dochází i tam… Román Dítě číslo 44 vychází ze skutečného případu sériového vraha Andreje Čikatila. Byl přeložen do 36 jazyků, nominován na 17 mezinárodních cen (mj. Man Booker Prize) a ověnčen sedmi z nich. Filmovou verzi – natáčení proběhlo v létě 2013 v Česku – produkoval Ridley Scott, v hlavních rolích se představí Tom Hardy, Gary Oldman a Noomi Rapaceová, známá ztvárněním Lisbeth Salanderové ve švédských adaptacích thrillerů Stiega Larssona.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2015 , Knižní klubOriginální název:
Child 44, 2008
více info...
Přidat komentář
Neskutečná kniha. Příběh o masovém vrahovi je tady spíše upozaděn a hlavním tématem je život v poválečném Sovětském svazu. Katastrofální poměry, nedostatek jídla, teplé vody, všudypřítomné udávání, bezdůvodné zatýkání... Příslušník privilegované skupiny Lev Děmidov je ze dne na den i s manželkou vyhoštěn do stovky kilometrů vzdálené oblasti, kde s pomocí kapitána milice zjišťuje, že podezřelé vraždy dětí se doslova zametají pod koberec a jsou za ně odsouzeni neviní lidé - blázni, bezdomovci, kriminálníci. Jenomže v tehdejším sovětském režimu neexistuje kriminalita, takže pátrání je nelegální a jeho život, stejně tak všech, kteří mu v pátrání pomáhají, visí na vlásku.
Velice silná kniha, která posouvá fanatismus zase o kus dál:-(
Uf...teď jsem dočetla... snad dvacetkrát jsem chtěla zavřít a už neotevřít...drsná... po skoro každé kapitole jsem zalapala po dechu...ale zavřít nešla ani náhodou! Nesmírně čtivá, nedala člověku oddechnout, napětí, zvraty, pocit bezmoci a zmaru... už hodně dlouho jsem nečetla tak dobrou knihu! ... rozhodně doporučuji! ...
90%
Strhující thriller, syrový, mrazivý, drsný, má ode mě vysoké hodnocení. Pokud jste jako já viděli film Občan X o Čikatilovi, tento thriller s ním má jen velmi málo společného. Ano, řádí tady sériový vrah, ale to podle mě není v knize to nejdůležitější. Je tady skvěle vykreslená atmosféra padesátých let v Sovětském svazu, otřesný obraz diktatury, ta beznaděj a každodenní strach, že můžete být za cokoliv zatčeni, což potom znamená s největší pravděpodobností smrt pro vás, rodinu i příbuzné. Lev Děmidov zjistí, že jeho úpřimná oddanost režimu nestačí. Aby si zachránil s manželkou holý život, musí vynaložit veškeré úsilí, aby sériového vraha dopadl. To se mu nakonec podaří a odhalí i podivný motiv vraha.
K přečtení rozhodně doporučím.
Velmi dobrá kniha. Chytlo mě to ale až od chvíle, kdy Lev prozřel a pak to teda byla jízda. Nedivím se, že Severní Korea žije tak, jak žije, když ideálním režimem jejich vůdců je toto.
Kniha je chytlavá, líbil se mi styl psaní autora. Popis sovětského komunistického režimu je vystižen hodně přesně, úplně stejně to znám ze slov svých babiček, které to zažily na vlastní kůži. Musela jsem si jako další knihu vybrat něco lehčího a jednoduššího, protože "pachuť" toho drsného příběhu na mě zůstala delší dobu.
Rok 1953 v Sovětském svazu. Doba Stalina, prověřování MGB, špionáže a doba naprostého vymýcení zločinnosti.
Jenže jednoho dne najde Lev Děmidov mrtvolu malého chlapce. Na vlastní pěst se rozhodne pátrat po pravdě a dá tím všanc svoji rodinu, svou důstojnost a své zdraví. Mučící praktiky režimu jsou děsivé a nepřítelem se může stát každý. Ale jen díky tomu zjistí Lev, kam se poděl jeho dávno ztracený bratr.
Současná dějová linka je protkaná minulostí - hladomorem, kanibalismem a sériovým vrahem Andrejem Čikatilem.
Knihu jsem četla jedním dechem, neskutečně mi odsýpala a inspirace skutečnými událostmi byla zajímavá a poučná.
Autor dobře vystihl hrůzy sovětského režimu. Kdo nečetl např. SOUOSTROVÍ GULAG, zde se může poučit. Vysloveně mne ale zklamal závěr. Jak z béčkového slaďáku. Chtělo to alespoň doslov o tom, jak to s Čikatillem bylo doopravdy.
Uspokojivé.
Skvelá dramatická kniha, výborně prokreslené prostředí nedůvěry připomínající Souostroví Gulag či Jeden deň Ivana Denisoviče. Postavy vykreslené bravurně, precizně, zároveň románu nechybí neuvěřitelné napětí.
Chvílemi čtenáře zahalí i veliký smutek při popisu násilných scén (např.) : "Pochopil, že není úniku. Celý ochabl, nohy mu začaly podklesávat. Zvedl ruce k hlavě, jako by ho mohly ochránit, a zavřel oči. Představil si, že se přece jen dostal zpátky do náruče rodičů."
Konečně chápu, proč se tolik lidí rozhodlo raději upít k smrti vodkou, než budovat až ke světlým zítřkům. Precizní detektivní příběh silný (někdy až příliš) hlavně prostředím a totalitním režimem, ve kterém se odehrává. Mohu doporučuji i těm, kteří nemají rádi detektivky - ani četbu z prostředí totalitních režimů. Bezútěšná a skličující atmosféra (podobně jak v 1984) mi o náladě a mentalitě tehdejší doby udělala představu jak nic jiného. Deprese, zmar, hloupost. Při sledování otáček kol establishmentu jsem měl pocit, že se proti režimu dřív nebo později postaví každý, ať už chce nebo ne - a že v gulagu jednou skončí všichni.
Hodně slušná kniha. Už je to nějaký rok zpátky co jsem ji četl, ale vzpomněl jsem si na ni, když mě jedna žena povídala, jak to bylo za komunistů všechno lepší, co se teď všechno děje a že dřív skoro žádný zločin nebyl...
Sladká nevědomost..
Je pravda, že dnes v době absolutní informovanosti by se člověk mohl zbláznit.
Nicméně, zpátky ke knize.
Dost silná káva, od které jsem se nemohl odtrhnout a tudíž, hodnotím pěti hvězdami.
Vynikající kniha, kde všechno do sebe zapadá. Atmosféra strachu, kdy se bojíte málo tleskat ve školních hodinách, kdy je riziko pozdravit "nevhodného" souseda, ošetřit "špatného" psa, a kdy nevíte, jestli můžete věřit své nejbližší rodině, je šílená.
Knihu som čítal v opačnom poradí, a za mňa som urobil dobre. Určite oveľa lepšia ako pokračovanie. Film som videl pred pár rokmi, ako zvyčajne, film zďaleka nedosiahol na kvalitu knihy. Jediné mínus vidím v tom, že som mal stále pred očami Toma Hardyho ako predstaviteľa Leva. Za plný počet hviezd...
(SPOILER)
65% - V době hladomoru na Ukrajině ve 30. letech vyráží Pavel se svým mladším bratrem Andrejem do lesa ulovit k jídlu kočku, malý Andrej se však vrací domů sám. O dvacet let později, v době nejhoršího stalinistického útlaku slouží válečný hrdina Lev Děmidov věrně režimu jako příslušník státní bezpečnosti MGB a je své vlasti a myšlence komunistického režimu natolik oddán, že neváhá ani na okamžik a přesvědčuje svého kolegu a jeho rodinu, že vražda jejich syna byla jen nehoda. Protože v Sovětském svazu, kde jsou si všichni rovni, přece nikdo nemá důvod páchat zločiny - ty jsou vyhrazeny pouze dekadentnímu Západu - a myslet si cokoli jiného rovná se vlastizradě. Brzy poté se ovšem sám ocitá v soukolí totalitního režimu, když je jeho manželka Raisa obviněna ze špionáže, Lev se k udání odmítne přidat a oba se tak ocitají ve vyhnanství na Urale. A tam Lev ke svému překvapení zjistí, že syn jeho kolegy zavražděný dost specifickým způsobem zřejmě nebyl jedinou vrahovou obětí...
Viděla jsem nejdřív film (natáčený v ČR), a protože nebyl špatný, tak jsem se těšila na knížku s tím, že se dozvím další podrobnosti, které se do něj nevešly. Kupodivu mi ale připadalo, že film po stránce příběhu knihu poměrně věrně vystihl, a nezdálo se mi, že bych si čtením nějak víc rozšířila obzory. Naopak bych řekla, že filmová zkratka alespoň zakryla to, co v knize působí nevěrohodně (náhlé prozření hlavního hrdiny po výslechu nevinného člověka, což bych čekala, že za těch pět let práce pro MGB by pro něj nemělo být překvapení, nebo třeba to, jak se z manželky, která se za něj provdala jen ze strachu a nenávidí ho, vcelku rychle zrodí neohrožená parťačka ve vyšetřování vražd na vlastní pěst a věrná životní partnerka, a to už ani nemluvím o těch početných zázračných únicích často s pomocí nepochopitelně loajálních cizích lidí anebo doslova legračních scénách, kdy se hrdinové plíží místností plnou spících lidí, ještě si tam třeba pokecají a nikoho přitom neprobudí), i když samotné rozuzlení a skutečný motiv vraha je tak přitažený za vlasy, že to nemohlo zachránit ani filmové plátno.
Je zvláštní, že se autor inspiroval sériovým vrahem Andrejem Čikatilem, který děsil zejména oblast Rostova na Donu svými sexuálně motivovanými vraždami dětí a žen o několik desetiletí později, přitom některé skutečnosti v příběhu ponechal (vraždy opravdu převážně podél železničních tras) a jiné tak velmi proměnil - jako právě pachatelovy motivy.
Což o to, děj je to i tak výživný a nečte se to úplně špatně. Co mi ale hodně nesedělo, byl ten styl zapracování sovětských historických reálií. To, že si autor nastudoval spoustu literatury o tom, jak to v SSSR v padesátých letech chodilo, je chvályhodné, jenže já bohužel měla neustále dojem, že to na mě z těch stránek strašně trčí - jak nám do toho načteného obsahu balí tak trochu neuměle příběh a snaží se vykreslit postavy a jejich přemýšlení, ale jaksi z toho pořád cítím, že takhle by o těch skutečnostech přemýšlel člověk ze Západu a ne opravdový Rus. Možná to jako narozená v době trvání sovětského bloku a po přečtení několika románů ruských autorů (v komentářích často zmiňovaný Doktor Živago) zkrátka vnímám nějak jinak. Román navíc na druhou stranu často působí až naivně, přehnaně romanticky a pak zas jak z Jamese Bonda, byť vzhledem k národnosti autora a věku, kdy knihu napsal, je to asi pochopitelné.
Štítky knihy
stalinismus Rusko zfilmováno politika 50. léta 20. století sérioví vrazi Sovětský svaz KGB státní terorismus podle skutečných událostíAutorovy další knížky
2009 | Dítě číslo 44 |
2016 | Farma |
2011 | Utajovaný projev |
2013 | Agent 6 |
2009 | Čas pomsty / Vzpomínáš si? / Dítě číslo 44 / V šachu - zkrácené verze |
Dost jiná kniha zejména pro zasazení příběhu do kulis padesátých let v Rusku, poznamenaného těžkou Stalinovou paranoiou. Autor věrně popsal budování strachu pomocí represivního systému postaveného na udávání, zatýkání na základě čehokoli a pěstování krutosti vykonavatelů, kteří nesmí pochybovat ani přemýšlet o rozkazech. Vše podpořené tvrdou propagandou, která je však v reálném prostředí v naprostém rozporu s realitou.
Z pohledu příběhu je hlavní hrdina celkem uvěřitelný, byť skoro nechlastá, což je podezřelé... a i jeho prozření, které ho stojí kariéru i výhody systému. Ale upřímně mi v příběhu nejak nesedí hlavní motivace Andreje, moc jsem ji nepochopil a hlavně jeho očekávání, protože vražda jako zločin byl propagandou vymýcen a tedy vždy šlo o politický zločin, za který pověsili kohokoli, kdo se nelíbil nebo nějak jinak nevyhovoval. Celý závěr mi připadl, že autor nevěděl jak dál a dopadlo to to tak nějak "šťastně".