Levandulové noci: Román z Provence
Sophie Bérard (p)
Levandulové noci série
1. díl >
Isabelle doufá, že najde na starém venkovském statku rodiny Le Ber na březích řeky Durance svůj domov. Avšak venkovské sídlo mladého Corina le Ber je velmi zadlužené. Bezohledný hoteliér větří šanci přebudovat statek na luxusní hotel. Rodina se rozdělí na dva znepřátelené tábory a nic netušící Isabelle se náhle ocitne uprostřed enervující intrikánské hry - a také zažije svou životní love story. Další dobrodružství rodiny Le Ber se si můžete vychutnat v druhém dílu s názvem Z nebe do ráje.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2003 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
Die Lavendel Nächte, 2001
více info...
Přidat komentář
Moc krásný příběh, dojemný, místy smutný. Rodina Le Berových má mé sympatie a na jejich sídlo, bych si ráda zajela odpočinout. Zalehnout do postele pratety Germaine, umístěnou v sadu voňavých broskví :) :) :) Rozhodně se brzy chystám pořídit si druhý díl tohoto bezvadného románu.
Příběh Isabelle se mi četl dobře hned od začátku. Hlavní hrdinka mi byla příjemná a hlavně Provance, popisování vůně broskvoní a levandule, která k této oblasti patří. Kdo má rád příběhy o lásce, tak doporučuji. Ihned se pustím do druhého dílu.
Není to žádné veledílo, ze kterého budete oslněni. Je to romantická kniha o tom, že odpovídáte za svůj život.A začínat znovu v krásné Provence na statku plném broskvoní a poznat tam lásku... To je Francie, jak ji vidím. Plná tolerance, porozumění a lidské sounáležitosti. Nikdy jsem se tam nesetkala s nadřazeností a vždy jsem měla pocit, že tam tak trochu patřím.
Tohle je pro romantičky a krásně se to čte.
Série Levandulové noci, ve vydání z roku 2016, mne zaujala především svými obálkami, které už z dálky připomínají Provence - kraj fialové a voňavé levandule.
Podstatně méně mne však zaujal samotný příběh, který se mi navíc poměrně těžce četl. Zpětně si myslím, že to nebyla až tak chyba románu, ale spíše mne. Přeci jen to byla má první zkušenost s románem z Francie. Dlouho mi vadila dikce a styl, kterým autorka knihy napsala. Zároveň mne vytáčela řada postav díky upjatosti a až přehnané touze po dokonalosti. Avšak nyní, když jsem přečetla několik dalších francouzských románů, jsem přišla na to, že to bylo především nepochopení značné kulturní rozdílnosti mezi Čechy a Francií. Každopádně Levandulové noci byly velice zajímavým ponaučením o francouzském způsobu života a těším se, až se do nich znovu začtu.
Kniha zaujme na první pohled krásnou obálkou. Bohužel jsem ji začala číst po příběhu, který byl napsán velmi svižně a takříkajíc „živě“. A to asi ovlivnilo z části i můj pohled na ni. Levandulové noci mi přišly takové rozvláčné, první polovina knihy mě v podstatě docela nudila, nic zvláštního se tam neudálo. Autorka mnohem lépe popisuje prostředí plné broskvoní a voňavé levandule než charaktery hrdinů příběhu. Postavy jsou vykreslené tak nějak povrchně, neživě, mnoho nezaujmou. Druhá polovina knihy je přece jen o trochu živější a četla jsem ji s větší chutí.
Doporučuji, pokud hledáte jednoduchý románek, protože nic složitého v knize opravdu nenajdete. Pokud vás láká prostředí Provence, pak si přijdete na své, jelikož krajina je popisována velmi sugestivně a krásně navodí představy voňavých levandulových polí a broskvoňových květů. Možná i proto jsem nakonec dala čtyři hvězdy.
Nejdříve jsem se zalekla toho, že hlavní hrdince je skoro 30, a tak jsem knížku odkládala. Hned po první kapitole jsem věděla, že to byla chyba. Děj mě pohltil...s věkem jsem se rychle smířila a ocitla se sama v nádherném prostředí PROVENCE.
Po počiatočnej nedôvere ku knihe som to nevzdala a som rada. Veľmi milá romantika z môjho obľúbeného Francúzska.
Docela nenáročné a romantické čtení pro období nemoci, kdy je hlava tak trochu mimo provoz. Věřím ale, že kdyby se příběh neodehrával v Provence, asi bych ubrala na hodnocení.
Jedna z mála knih, kterou jsem přečetla za necelé dva dny :) ... myslím, že bych to zvládla ještě rychleji, velmi dobře čitelná kniha, tedy alespoň pro mě.
Oddechovka. Příjemně čtivá knížka, stačily mi na ni dva večery. Místy jsem si připadala, že jsem přímo v krásném starém domě uprostřed broskvoní a levandulových polí. Přečtením jistě neprohloupíte. Ráda si přečtu i pokračování.
Pěkná oddechová a romantická kniha, i když se velice brzy dalo předpokládat jak děj dopadne, nebránilo mi to knihu dočíst až do konce a užít si ji.
Velmi oddechové, velmi předvídatelné, ale čtení ve vás vzbudí chuť zajet se podívat na levandulová pole a broskvoňové sady v Provence. Na letní čtení na dovolené to pravé.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2015 | Rudá jako rubín |
2014 | První stříbrná kniha snů |
2015 | Zelená jako smaragd |
2015 | Modrá jako safír |
2015 | Druhá stříbrná kniha snů |
Oddechovka, která nenadchne, neurazí. Pri čtení mě překvapilo že tohle skutečně napsala Kerstin Gier, kterou považuji za velice originální a talentovanou. Myslím že jako autorka má na víc, tahle kniha postrádá vše vtipné a neobvyklé a nabízí pouze levný kýč. Bohužel..