Levandulový pokoj
Nina George
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/230657/levandulovy-pokoj-230657.jpg
4
369
369
Levandulový pokoj série
1. díl >
Pařížský knihkupec Jean Perdu ví naprosto přesně, jaká kniha dokáže zmírnit určitou bolest duše. Na své lodi plné knih, kterou nazval Literární lékárna, prodává romány jako medicínu pro život. Jen sám sebe nedokáže vyléčit. Už jednadvacet let se trápí odchodem krásné provensálské dívky Manon, která ho opustila, když v noci spal. Nezůstalo mu po ní nic, jen dopis, který se nikdy neodvážil otevřít a přečíst. Až do letošního léta…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2014
,
MOBA (Moravská bastei)
Originální název:
Das Lavendelzimmer, 2013
více info...
Přidat komentář
Jednoznačně jsem si knihu vybrala podle obalu… který mu však jednoznačně přidal na atraktivitě. Bohužel to nezachránilo obsah. Příběh jsem dočetla velmi těžko, protože mě nic nenutilo zjistit, jak to vlastně celé bylo. Zpočátku mě kniha i bavila, dialogy mezi Jeanem a Jordanem byly poměrně vtipné, ale i tato vlna se postupně rozplynula a nakonec byla z knihy jen jedna velká a plochá louže.
Romantický příběh pařížského knihkupce, který na své lodi plné knih prodává romány jako medicínu pro život, jsem si asi tak do poloviny docela užívala. Když se tento muž vypraví po stopách milované dívky, která ho před dvaceti lety opustila, a do nekonečna líčí společné zážitky z doby dávno minulé, bylo už na mě toho srdcebolu a nostalgie příliš.
Nicméně jsem ocenila inteligentní erotické pasáže i krásné popisy přírody. Provence je v tomto románu opravdu kouzelná a inspirativní, ale jak se říká, někdy je méně více. To platí i pro tento čtivý román, který nakonec působil trochu překombinovaně a nevěrohodně...
(SPOILER)
Knihu jsem si vybrala kvůli čtenářské výzvě, ale už předtím jsem ji měla v seznamu knih, které bych si chtěla přečíst. Začátek mě tak docela nezaujal a chvíli jsem se obávala, že to bude dost propadák, ale po nějakých třiceti stránkách se to zlomilo a pak už jsem si knihu vyloženě vychutnávala. Vyklubal se z toho dojemný a cituplný příběh muže, který vzpomíná na svou nekonvenční jedinou lásku a tak trochu lituje sám sebe. Nyní ve zralém věku najde odvahu přečíst dopis na rozloučenou, který mu jeho milovaná zanechala a následně se vydává na cestu, aby splnil poslední přání své milenky, ale hlavně aby poznal sám sebe a smysl lásky a mohl se ve svém životě posunout dál a začít znovu milovat.
Příběh je plný hlubokých myšlenek a navíc je prošpikován odkazy na zajímavé a často i notoricky známé knihy jako inspiraci nebo pro zamyšlení.
Jednou za čas si potřebuji přečíst nějakou romantickou oddechovku z hezkého prostředí. Líbilo se mi moc téma ztráty lásky, odchodu milované osoby a smrti. Hezky byla také do příběhu promítnuta láska ke knihám. Ale během čtení jsem měla pocit, že je kniha možná moc ,,roztažená'', střed mi připadal pro příběh nepodstatný. Začátek a konec mě moc bavil.
Musím uznat, že tato knížka má něco do sebe. Nápad se mi líbil, Literární lékárna na lodi je originální, popisy francouzských říčních kanálů a městeček v okolí navozují příjemnou atmosféru, příhody z cesty jsou zábavné, má to duši, je to citlivé i dojemné. To vše ano. Bohužel místy je styl psaní až příliš rozvláčný, toho filozofování by stačilo méně. Nemůžu si pomoct, všechny hlavní postavy by potřebovaly pár za uši, aby se jim rozsvítilo, jednaly trochu rychleji a na události ve svých životech nezíraly ze všech možných i nemožných úhlů a nezvažovaly tak příšerně dlouho, co by kdyby. Rychlejší reakce by jim opravdu neuškodily. Trochu života do toho umírání! Jako celek to byla ale moc příjemná cesta z Paříže do Provence a mám chuť si koupit lodičku, dát si chvíli voraz a vydat se na výlet.
Za mě úžasná kniha, která hladí po duši a jejíž čtení jsem se snažila co nejvíc kouskovat, aby mi dlouho vydržela. Vlastně jsem měla pocit, jako by byla doporučená jako jeden z léků z literární lékárny.
Některé pasáže musím ještě vypíchnout navíc, protože mi opravdu utkvěly - rozhovor Jeana s otcem o ženách a koních, popisy hvězdné oblohy při plavbě po řece, část o podstatě a učení tanga..
Asi bych se obešla bez Manonina deníku a bez přesného data narození Victorie, protože je pak divné, že J. v srpnu netušil, že je těhotná... Ale popravdě, část knihy odehrávající se v Provence byla pro mě osobně už jen takový doplněk, podstata knihy byla v předcházejících stranách, proto hodnotím nadšenými pěti *.
Jedna z nejkrásnějších knih, které jsem kdy četla - a opět díky Čtenářské výzvě. Mám chuť se OKAMŽITĚ rozjet do Provance, Paříže :-) Miluji to tam a také miluji vše, co bylo v knížce důležité: jídlo, moře, lodě, západy slunce, levanduli, víno, přatelství, lásku a KNIHY :-) Děkuji za pohlazení na duši a za má osobní Světla jihu :-)
Přemýšlím, co vůbec psát. Obecně romantiku příliš nemusím, tuto knihu jsem četla jen kvůli výzvě a trošku jsem se ze začátku trápila. Příběh je tak nepravděpodobný a přitažený za vlasy... Ale pak mi došlo, že vůbec nejde jen o samotný příběh. Kniha mě místy donutila zamyslet se nad svými myšlenkami, pocity, postoji... Určitě mi to nakonec dost dalo a jsem ráda, že jsem vytrvala a dočetla. Zdůraznit musím popisy a vykreslení prostředí, to bylo skvělé.
Na knížku jsem narazila díky čtenářské výzvě. Podle anotace jsem předpokládala, že se bude odvíjet příběh úplně jiným směrem. Líbily se mi chvilky strávené na Literární lékárně, popis i vývoj postav. Místy mi některé pasáže nedávaly moc smysl, ale nakonec hezky zapadly do skládačky. Knížka hezky plynula, ale po celou dobu jsem měla pocit, že tomu něco chybí, nějaké završení té naservírované chuti. Takže nakonec dávám 4*. Rozhodně ale stojí za přečtení.
Tak tohle jsem nedala, abych knihu "dočetla" musela jsem číst mezi řádky. Někdy byly pasáže zajímavé, jindy se táhly a styl psaní mě vůbec nevyhovoval. I když námět byl docela zajímavý, ale smutný.
Knížku jsem si stáhla do čtečky jako výbavu na dovolenou a splnila očekávání, lehká čtivá, knížka s nádechem křupavych croissantu :)
Přečíst si tuhle knížku mi trvalo několik let od její koupi…
Moje první kniha autorky, a určitě ne poslední…
Takového knihkupce bych ráda poznala…
Milé čtení…
Byla to zvláštní kniha, neobvyklá pro čtení...některé pasáže nezáživné, ale plno krásných myšlenek o životě, lásce a smrti.
Kniha byla pěkná, trošku nezáživná, tématika byla ale netradiční.
Takového knihkupce bych si také přála :)
Ach, já jsem jen ignorant, který nepochopil sílu slov, uzavřených do nudných, nezajímavých vět a souvětí, kapitol, odstavců... Stránka za stránkou stejné utrpení, nuda, touha knihu odložit. Souboj vůle a touhy. Vůle dočíst a touha odložit. Ano, nějaká moudra do citátů se našla, ale nestačilo mi to. Tahle kniha prostě není pro mne.
To bylo krásné!
Hledala jsem něco lehkého na čtení a tato knížka si mě přitáhla díky názvu a pěkné obálce, taky mám ráda levanduli. Nic velkého jsem od knihy nečekala a asi proto mě tak příjemně překvapila. Romantický příběh neobvykle z pohledu muže nepůsobí vůbec lacině, má hloubku a úžasnou atmosféru.
Úplně se vidím v tom křesle u okna s výhledem na řeku a její okolí, s knihou v ruce a kočkou na klíně, hrnek čaje na dosah, nechávám se kolébat vodou a uklidňovat vůní levandule, tymiánu a dobrého jídla, obklopená spoustou knih a pár dobrými lidmi...
A jako bonus dostaneme pár knižních pilulek a několik receptů na dobroty z provensálské kuchyně.
Krásný zážitek.
Příběh, který se odvíjí v této knize, je krásný a zajímavý. Popisy Paříže a Francie také. Bohužel mi to tak nějak kazil hlavní hrdina a jeho pohnutky, psychologické úvahy a filozofování. Zhruba od strany 30 jsem přeskakovala některé odstavce, a od strany 135 jsem začínala přemýšlet, že přeskočím celý konec. Neudělala jsem to, knihu jsem dočetla, i když mi dalo docela práci z toho ten krásný příběh vypíchnout.
Krásné, pestré, vrstevnaté. Je v tom tolik lyriky, popisů Francie a spousta neotřelých slovních spojení. Ovšem - chybně tuto knihu knihovnice zařazují do romantických regálů. Tohle je úplně něco jiného! Je to vtipné, filozofické... těžko popsatelné a uchopitelné. Nečte se to snadno, na každé stránce máte tolik polemiky a úvah, že se to jen těžko stráví. Ale stojí za to.
Štítky knihy
Francie Provence Paříž psychologické romány knihkupectví bibliofilie, bibliofilství, knihomilství
Autorovy další knížky
| 2014 |  Levandulový pokoj |
| 2017 |  Kniha snů |
| 2016 | Přístav naděje |
| 2020 | Krása noci |
| 2021 | Světla jihu |
Čistý průměr. Nebylo to úplně špatné, ale táhlo se to jak med a vzhledem k tomu, že již od začátku je známý osud jedné z hrdinek, nenutila mě zvědavost číst dál a dál, spíš jsem se musela do knížky nutit. Jindy bych áchala nad krajinou Provence a vůní levandule, ale tady na mě to kouzlo prostě nějak nezapůsobilo.