Leviatan 2

dnes

Po konci prvního dílu Leviatana jsem se docela bál toho, jakým směrem se bude odvíjet další dobrodružství. Pánové Kjongtchak I a Mijong No nezklamali, ačkoli hororová atmosféra předchozího svazku je nenávratně pryč. Scénář je sice vyprávěn, na můj vkus až příliš, pomocí flashbacků, jež zas až tak důležité pro pochopení motivací nejsou, ale dobrá, jsme pořád na začátku série a klíčové protagonisty je třeba představit, stejně jako utopenou planetu a důvody, které k tomu vedly. Dostaneme se ale i k aktuálnímu ději a naši dětští hrdinové začínají poznávat, že kromě dobrých lidí existují také ti vypočítaví, jimž nedělá problém jít přes mrtvoly, obzvláště když jde o slabé a bezbranné. Pouze výtvarná fascinace tělesnými tvary harpunářky Kany mi přijde až zbytečně prvoplánová. Musím ale nechat, že ty bikiny a legíny jí vážně moc sluší. Jen nechápu, proč je nosí, neboť toho vážně moc neskrývají. Ale vraťme se k tomu skutečně podstatnému – bude je mít i v příštím svazku, nebo je konečně sundá?

dnes

Tak nám začala dvoječka. A já byla opět spokojená. Protože tohle bylo možná ještě o trochu lepší než první díl. Takže...

Sourozenci se sice dostali na loď, plovoucí město Union Busan. Takže sice nebojují o svůj život na moři, ale všem může být dopředu jasné, že možná právě lidi jsou mnohem větší příšery, než ty pod vodou. Navíc když se dostanou na místo, kde je sice hodně lidí, takže jsou z toho všeho kolem sebe, toho nového světa, poměrně rozhození, přestože zároveň nadšení. Jenže je to místo, které je nebezpečné. A skrývá spoustu tajemství z minulosti...

Takže se dozvíme i spoustu z minulosti a jak je toho součástí Káňa, která sourozence zachránila. Takže díky tomuhle se nejenom dozvíme, proč to budou mít na lodi náročný, ale taky tím dostaneme poměrně dost akce. Včetně fajnového závěru.

Takže já byla opět spokojená. A po druhém díle už chápu, jak je to s těma barvama, teď jsme převážně zase v jiném odstínu. Takže jo, fajn :)