Třikrát soukromý detektiv Lew Archer

22.12.2023

Najít oběť: Vzorového Chandlera Macdonald suverénně přerůstá: žádné trapné fórky, kulhavá přirovnání, roztěkané myšlenky, bludné dialogy, kostrbatý děj. Neméně otloukaný a paličatý Archer se prostě koncentruje líp než flegmatik Marlowe. 25/23

Pohled zpátky: Ať mě nikdo nebulíkuje, že detektivka je lehký, oddechový žánr! Leda snad překombinované salónní žvanírny v poirotovské nebo marplovské režii. Nic proti nim, ale o pravém životě zbla nereferují. Zato spravedlností posedlý Archer neváhá vykutat o lepší společnosti ono nelichotivé: navrch huj a vespod fuj. Až z toho mrazí. 3/24

Modré kladivo: Jako sousloví udeří, no vlastně zapulsuje jen jednou jedinkrát až skoro na konci, ale v takové alegorii žití a nežití, že zrekapituluje předchozí děj, kdy po něm ani nevzdechnete, ledaže ty zvídavější maně napadne, co ten knižní titul tedy znamená?! Co každého doufám trkne určitě, aby zapomněl na Marlowa, zapomněl na Chandlera, kteří prý inspirovali vznik Lewa Archera coby detektiva téhož střihu, leč druhé generace. Jenže když kopie je lepší originálu, co potom? 7/24

18.06.2021

Zdá se, že je úplně jedno, po které knize z edice 3x (nebo Třikrát) čtenář sáhne. Vždycky je to výběr toho nejlepšího od autora, popřípadě průřez dílem od rané tvorby po tu pozdější (jako zde). S Lew Archerem (i autorem) jsem se setkal prvně a hned to bylo na jedničku. Určitě se v budoucnu nebudu bát vyhledat nějaký další příběhy.

Lew se sympaťák, moc se s tim nemaže, takže občas lítaj pěsti (i když ne tolik jako u Phila Marlowa), je správně dotěrnej, takovym tim Columbovskym stylem, občas sklátí nějakou kost (ale ne jen tak pro nic za nic bezúčelně, čimž nechci zase říct, že by je využíval :)) a dost často svym přímočarym vystupovánim narazí na neochotu svědků, popřípadě místní policie, ale vždycky případ nějak rozklíčuje, jak jinak.

Případy jsou hrozný rodinný spletence, hodně postav a příbuzenskejch vztahů, na který by člověk potřeboval tabulku, ale když se to prostě nechá plynout a čte se v klidu a bez nervů a hádání (ne že bych se nepokoušel, leč marně :)) tak dostane parádní detektivku/kriminálku ze starý školy lehce líznutou drsnou školou. A co chtít víc? :)

12.04.2021

A zase jednou Kalifornie. Tentokrát jsem šla na setkání s Macdonaldem asi tak jako jdete za starým dobrým známým. A setkání se nadmíru vydařilo a rozhodně stálo zato! Není náhoda, že mým oblíbeným autorem je R. Chandler. Macdonald je jím v začátcích své tvorby ovlivněn a to právě v postavě Lewa Archera. Ale v popisu prostředí a atmosféry kalifornských měst nebo v ponoru do psychologie jednotlivých postav a jejich rodin je Macdonald svůj a naprosto nenapodobitelný. Je představitelem tzv. drsné školy, ale mě příliš drsný nepřipadá.
Není vůbec těžké vytušit autorův soucit s nešťastnými postavami jeho příběhů a já v duchu vidím i tu mužně zamáčknutou slzu v jeho oku... A na závě jeden postřeh z pera povolanější osoby než jsem já. Vynikající překladatel (nejen) Macdonaldova díla Pavel Medek o něm píše: "Nejde o salónní vraždy Agathy Christieové... Rozřešení případu není triumfem, ale pouze definitivní tečkou za příběhem, který otřásl všemi účastníky a vynesl na povrch zapomenutou minulost." Byly to krásné chvíle strávené s Lewem Archerem! Ale ty návraty! Čtenářce je najednou jaksi smutno a oddaluje loučení aspoň psaním komentáře...

21.11.2020

Příběhy ze staré dobré školy jsou kapku drsné, mají švih, nechybí jim osobitý druh humoru a hlavně dějové linky do sebe logicky zapadají jako skládačka. Doporučuji!

01.10.2020

Za mě pro všechny tři knihy plné hodnocení.Ovšem Modré kladivo absolutně nejlepší.Tady se autor ukázal jako opravdový mistr zápletky.

30.11.2019

Lew Archer a jeho příběhy patří k tomu nejlepšímu co bylo v téhle oblasti napsáno.Logicky navazující fakta,trochu i drsnější škola a dá se to všechno velmi dobře číst.

06.06.2017

Všechny 3 knihy byly opravdu čtivé, doporučuji, těším se na další díly

14.04.2015

Výborné detektivky s psychologickým pohledem. Pro mě jednoznačně nejlepší Modré kladivo, to je za 5 *.