Líbej mě ještě, cizinče!
Daphne du Maurier
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/32051/bmid_libej-me-jeste-cizin-32051.jpg
4
50
50
Místo anotace slova Louise Aragona : „Když čtu novely Daphne du Maurier, žasnu nad jejich dokonalostí a přestávám mít chuť dál psát, protože to už považuji za naprosto zbytečné. Jsou totiž tak jazykově vytříbené a tak psychologicky či spíše parapsychologicky strhující, že zasahují samotné dno čtenářovy duše. Proč tedy dál nesmyslně usilovat o něco, co se jinému už veskrze dokonale podařilo."... celý text
Přidat komentář
Okouzlení způsobem psaní mi vydrželo od začátku až do konce poslední povídky, a to i případech, kdy byl děj na mě moc mystický.
V tejto zbierke mi Daphne dokázala, že bez ohľadu na dĺžku textu má vždy všetko pevne v rukách. Dokáže navodiť krásnu atmosféru, vie vo mne vyvolať emócie a lapí ma hneď prvým slovom a nepustí ma, až kým neprečítam posledné. A pri tom všetkom dokáže vyrukovať so zaujímavým a v mnohých prípadoch prekvapivým rozuzlením. Pričom nezabúda ani na štipku fantastiky.
Skrátka, parádny zážitok. Nič iné som ani nečakala.
„Ženy by chtěly prožívat v lásce romány, muži kratičké povídky.“
Nekonvenční Daphne du Maurier nabízí další sadu barvitě vylíčených příběhů o touze – do nejmenších detailů vykreslených obrazů v oku lahodících barvách – čistá harmonie chutí a vůní … tajemné, romanticky popisované prostředí, mystická atmosféra plná vnitřního, emočně laděného, i vnějšího, hrůzu nahánějícího, napětí …
Budete shlížet z tajemných, nebezpečných a přitom zvláštně lákavých horských štítů, protože „z vrcholků hor zaznívala za starých časů významná poselství“, ucítíte jaké to je „bez touhy plout životem … bez cíle se nechávat unášet proudem“, poznáte, že „spousta lidí dělá totéž, třebaže každý jiným způsobem“, a taky, že existují tajemné „spirituální síly“, které uvádějí touhu do chodu … „tu naléhavou potřebu, vydat veškerou energii, veškeré myšlení“ na hledání … čehosi nedefinovatelného!
Povídky mám poslední dobou čím dál raději, a mysteriózně-psychologické povídky Daphne du Maurier pak byly sázkou na jistotu!
PS: Téměř nedefinovatelné se mi zdály i myšlenky - postřehy k jednotlivým povídkám, přesto jsem se pokusila – najdete je v sekci – povídky.
Šest povídek, které vám ukážou trochu jiný svět.
Pro mě je nejlepší a nejzáhadnější Monte Veritá. Nejšílenější Takový obyčejný fotograf (i když jsem na začátku povídky hlavní hrdinku nemusela, na konci ji lituji). I hrdinka Jezírka je na začátku nesympatická, ale změní se to i u ní. A u Starocha jsem konec četla několikrát, jestli jsem se fakt nespletla.
Pomalu a líně se dostanete do míst, která jste možná ještě nenavštívili, ale budete okouzleni, trochu šokováni a naplníte svoje duše něčím těžko definovatelným.
V této knize vás autorka opět nepřekvapivě snadno, jakoby mimochodem, zatáhne do jiné reality. Budete se honit za kamzíky, stoupat do hor za tajemnou sektou, prožívat lásku, utrpení a vraždy a nakonec odletíte s párem labutí do neznáma. Povídky plné života, mystiky, tajemné symboliky a neuvěřitelně živé drobnokresby charakterů. Nemnoho takových kouzelníků slova.
Tady se mohu jen přidat ke kladným komentářům - autorka patří mezi mé oblíbené...
I pro mne byla téměř mystická povídka Monte Verita /Hora pravdy/ - kdo takovou horu najde, už se nikdy nevrátí...
Doporučím.
Ke knihám autorky nemám už co dodat, vše podstatné jsem napsal v komentářích k jejím knihám jinde a tohle je opět dokonalé, takže čtení je nádherný zážitek. Všechny povídky jsou skvělé, a z mého pohledu obzvlášť výjimečné se mi jeví "Monte Verita" a "Líbej mě,cizinče" to jsou opravdové skvosty. Se slovy obdivu Louise Aragona k autorce souhlasím. Výjimečný talent.
Nádherna kniha, rozdelena na sest povidek. Nejvice me zasahla Monte Verita. Bravurne napsano. Miluji tuto spisovatelku a hodlam od ni precist uplne vse.
Když čtu povídky Daphne, mám tak trochu až mysteriózní pocit - neodbytně se mi do hlavy doslova vnucuje myšlenka, že je autorka jakýmsi křížencem či hybridem Walpola (s jeho anglickým gotickým románem) a Maupassanta (s jeho vypravěčským uměním) a rozhodně to není míněno jako negace, spíš naopak.On ten Aragon nebyl žádný blbec a to co řekl, neříkal rozhodně ze zdvořilosti k dámě.
Autorovy další knížky
| 2019 |  Hospoda Jamajka |
| 2019 | Mrtvá a živá |
| 1972 | Dům na pobřeží |
| 1991 | Únik |
| 1995 | Má sestřenka Rachel |
Nečtenou knihu jsem našel u vlaku. Po přečtení jsem nadšený, zejména titulní povídka, i když s trochu předvídatelným koncem, se mi líbila nejvíce, naopak Monte Verita na mě byla až příliš fantastická.