Libeňský román
Richard Erml
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/471144/bmid_libensky-roman-Ggy-471144.jpg
4
6
6
Richard Erml je autorem žánrově nejednolitých knih. Než se stal i spisovatelem, pracoval jako dramaturg dokumentů, novinář či divadelní recenzent. Pro Ermlovy tituly je příznačná autobiografičnost. I současný rukopis má takové stopy, například v tom, že se odehrává v bezprostředním okolí autorova bydliště v Libni. Ovšem odvíjí se v nedaleké budoucnosti, což je v Ermlově tvorbě novum. Příští lidský svět je tu líčen jako temný, státoprávně, společensky i vztahově rozvrácený. Důležitou, nenásilně paralelní roli ve zdivočelém lidském světě sehrávají psi, přesněji smečka psů jedné z hlavních postav románu. V tomto kontextu jsou tedy patrné tři silné dominanty: člověk–pes–smrt. Navzdory líčenému zmaru, kterému sotva lze uniknout, je dobré si povšimnout Ermlova podání. Namísto objektivního vypravěče volí působivou ich-formu v podobě vícehlasu pěti postav či jakoby překlápěnou časovou linku. Vládne líčením jemných psychologických i brutálních dramatických scén — takže čtenář míří stržen textem k finální apokalypse. Citové pohnutí nad zkázou a na druhou stranu nad tím, co ještě zbylo, vyvolá až mučivou potřebu naděje, že budoucnost se bude ubírat jinou cestou.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) *SPOILER* Tento "pejskařský román" byl zmíněn v anketě Lidových novin Kniha roku 2021 a takto jsem jej i objevil. Jsem spíše "cat person", tak mě pasáže o oddaných pejscích a venčení bulíků nechávaly chladným. Troufnu si říct, že první část knihy je skvělá svou obrazotvorností a obratností v jazykovém vyjádření, které je působivé, požitkářsky se čte a přitom není na efekt, což je jinak výjimka v recentním proudu české "spotřební" beletrie. Střídání vypravěčů kulhá: pro stejný styl je nelze odlišit - zkrátka každá postava postrádá svůj osobitý hlas. Tragické osudy, diagnózy a rodinné vzorce dělají z knihy místo, ve kterém neexistuje humor, jen depka a máte problém fandit alespoň jedné postavě. To by samo o sobě zas tak nevadilo, ale od druhé části jako by si autor nevěděl s příběhem dramaturgicky rady a tak nechává postupně zmizet všechny postavy ze scény a následně se přepne do módu jakési podivné dystopické vize, které Libeň slouží jako jen nezřetelná kulisa. Dobrý pocit z první části naprosto přebily další části románu, a čtenář zůstane s pocitem jako když stojí nad psím hovínkem uprostřed ulice a ptá se sám sebe: "Proč?!"
Kniha je silná v evokaci atmosféry různých zákoutí a prostředí. Příběhu a postavám mi ale dělalo problém věřit, místy mi to přišlo trochu násilně vykonstruované a projevy postav místy infantilní, místy toporné a nevěrohodné. Čtenářsky velmi splavné, očekávání z výsledného požitku byla ale větší než realita.
Vynikající - a to včetně poslední, předřečníky odmítané části. Pětihlasý zpěv o posledních šancích, všeobjímající samotě, lásce, která pokud přichází, tak nikdy vhod, smrti, stále intenzivněji přítomné a tu a tam přirozenější než život, zvěři lovné i domestikované, nevyléčitelných chorobách a existenci osekané na dřeň. Nejspíš mačetou... Od banálního začátku - chlapech v domobraně včetně Bruna, co si hrajou se psy na hustý lovce, přes novináře Románka, co dostal nezajímavý kšeft, a staré dámy Dáděnky, co se chce ospravedlnit před ztraceným synem aspoň písemně - to přejde do spletence rodinné historie (přidává se melodie bílé cikánky Beatky a později "potomka lidí" Riška), milostného příběhu (i když tam slovo "láska" nikdy nepadne, a když, tak ne v nadějných souvislostech) a thrilleru (nemusím znát Libeň, abych některé její proměny a celkově "ztemnění" neprožívala) - a v poslední části do podmanivě podané zprávy o konci světa, jak ho známe. Mnohé nutno vnímat mezi řádky, čtenářská nepozornost se nevyplácí, atmosféra je velmi sugestivní a některé odstavce jako by se Richard Erml učil u Davida Mitchella. Jasně, je to víc fascinující než komfortní čtení - ale díky, díky za ně. Jo! A fotky Karla Cudlína výborně.
Jak hodnotit knihu, která mi do tří čtvrtin připadala mimořádně zajímavá ale pak nastal zlom a já četl jakési apokalyptické finále, dokonale přitažené za vlasy… Škoda. 3,5*
Náhodně vybrána kniha, která mě zaujala v regálu v knihovně.
Z počátku jsem moc nechápal, kdo je kdo, než jsem se pořádně začetl. A musím říct, že kniha byla vážně skvělá volba. Krátké kapitoly z pohledu několika hlavních postav, postupně se dozvídáme celou historii a důvod všeho. Jen ta poslední část mě trochu zklamala, ale i tak to bylo skvělé čtení.
Autorovy další knížky
| 2021 |  Libeňský román |
| 2018 | Vinnetou naší doby |
| 2017 |  Můj muž, má žena |
| 2007 | Tibetské nebe, peklo, ráj |
| 2002 |  Zuzanka a tibetské velehory |
Nikdy jsem neslyšela autorovo jméno a nikde jsem neviděla tuto knihu, dokud mi ji nepřinesla přítelkyně.
Je krásná. Takhle by literatira měla vypadat. Přinášet něco starého a nového a umíchat z toho moderní knihu.
Tahle je navíc velmi jemná, dojemná a moudrá. Budu na ni ještě dlouho myslet, přitom jsem z Olomouce a v Libni jsem nikdy nebyla.