Ozvěna věcí budoucích
James Islington
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/429186/bmid_ozvena-veci-budoucich-sof-429186.jpeg
4
62
62
Druhý díl epické fantasy série Licanius Po ničivém útoku byla pro všechny Augury vyhlášena amnestie, takže směli vyjít z úkrytů a otevřeně se postavit temným silám, které hrozí Andaře. Davian a jeho noví spojenci spěchají na sever směrem ke stále slabší hranici, avšak nové hrůzy, s nimiž se cestou setkají, naznačují, že jejich povolání možná přišlo příliš pozdě. Davianův spojenec v hlavním městě, nový Strážce severu, bojuje s vrahy a odhaluje nebezpečné politické tajemství. Mezitím Asha začíná potají vyšetřovat, proč zmizely Stíny. A Caeden závodí s časem, aby splnil svou zrádnou smlouvu s Lythy. Když se mu ale vracejí vzpomínky, začíná si uvědomovat, že rozdíly mezi dvěma stranami v této pradávné válce nemusí být tak zjevné, jak se zpočátku zdálo…... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2020 , HostOriginální název:
An Echo of Things to Come, 2017
více info...
Přidat komentář
Tato fantasy má určitě velký potenciál. Kniha se čte velmi dobře, jen je asi potřeba jí číst více uceleně, aby se člověk neztrácel v postavách a ději, neboť se mi párkrát stalo, že po nějaké pauze jsem se opravdu ztrácela, kdo kde kdy a s kým :) Rozhodně jsem zvědavá na třetí díl.
Temnější a akčnější než první díl..I přes hromadu postav a několik dějových linek je to neskutečně čtivé, a jak se Caedenovi vrací vzpomínky, i nápadité. Chápu, že tohle asi nebude fantasy pro každého,chce to hromadu soustředění,ale já jsem si to hrozně užíval.. Tohle je epická záležitost s velkým E.
Druhý díl epické ságy Licanius jsem konečně přelouskal. V porovnání s předchozím mě ale až tak nezaujal a neustále mi nějak trvalo se začíst. No škoda, bylo fakt super nakročeno. Třeba se to v poslední části spraví.
Ze začátku jsem v tom teda dost plavala. Od prvního dílu už pro mě uteklo dost času a já si na některé věci nemohla vzpomenout.
Na můj vkus se děj celkem táhl a já se nemohla začíst, pak už se to celkem rozjelo, ale první díl na mě zanechal větší dojem.
Mám z toho takové spíše smíšené dojmy.
(SPOILER)
Ten úplný konec s Caedenem a Davianem super. Báječné. Takovéhle věci miluju (ne napíchávání hlav, ale když se nějaká zmínka dočká vysvětlení, ale až za nějaký čas, když začnou věci do sebe zapadat). A jestli takhle Davian opravdu zemře, tak wow, paráda a autorovi smekám. (Taky by mě zajímalo, jak to ovlivní třetí díl, když čtenář ví, jak by měla skončit jedna postava (a uvědomuje si to i ten, kdo ho má skončit:). Dufám jen, že to tak dopadne a jestli ne, tak proto bude nějaký super sci-fi vysvětlení a následky a nebo něco podobného…)
Caeden je určitě jedou z nejzajímavějších postav, co jsem kdy četla. Prostě jeho rozhodnutí a činy jsou všechno jen ne černobílé (to samé víceméně platí pro všechny a celá filozofie knihy - kdo je vlastně záporná postava? Co je dobro a co zlo? Kdo s kým a jak manipuluje? A manipuluje vůbec? To je v knize velmi těžko rozlišitelné, ale to mě taky moc baví - je to něco jiného a vlastně hodnocení jako dobré a špatné si každý jedinec nastavuje sám podle vlastního přesvědčení. Ve skutečnosti věci prostě jen "jsou":).
Snad to do sebe všechno zapadne (a pak si to budu muset přečíst všechno znovu, abych si potvrdila, jestli to dává smysl – takhle je tam toho tolik, že si prostě nejsem jistá, ale zatím mi přijde, že celkem jo – i když mám výtku k té bariéře a co Caeden vymyslel, aby jí pohánělo a udržovalo, ale poté to všechno ruší. Každopádně mi možná něco uniklo nebo mi něco nedocvaklo a nebo se to ještě vysvětlí). Je tam ještě spousta věcí, které nejsou odkryté a vysvětlené, což je ale z mého pohledu určité fajné a zatím to vypadá, že si je toho autor vědom a ve třetím díle snad spojí i zbytek.
Jinak doufám, že Asha zůstane, tam kde je. Dave skončí, tak jak by měl (nic proti němu) a Ishelle někdo konečně odkrágluje (tu teda fakt nemusím, zvorala, co mohla (i když to nebyla její vina, ale i tak)).
Dále, autor píše pořád stejně – což znamená nic moc. Všechno je takové stejné, každou situaci, postavu, myšlenku, rozhovor, reakci postav popisuje stejně, píše stejným stylem, používá stejnou slovní zásobu. A přitom se autor snažil, aby každá postava byla jiná, ale napsal je všechny stejně. Proto nikdy nemůžu dát 5 hvězd. Nápad je super, ale provedení horší, strašně sterilní psaní.
Zatím mě tato série baví. Druhý díl je podle mě mnohem lepší. Odkrývá stále více tajemství a odpovídá na otázky, které si čtenář pokládal u prvního dílu. Chvíli mi sice trvalo se začít a po roční pauze jsem si někdy nemohl vzpomenout na odkazy z prvního dílu, ale stejně mě kniha nakonec pohltila a nemohl jsem od ní odtrhnout oči. Těším se na další díl.
První i druhý díl se mi moc líbil. Už se těším na ten třetí a doufám, že přijde brzy, dokud mám vše v živé paměti. :-)
Za mně mnohem slabší než první díl. Ten mně zaujal, přišel mi sice spletitý, detaily práce s esencí a kanem mě moc nezajímaly, ale celý příběh byl fajn.
Tento druhý díl přišel s velkým odstupem, spoustu věcí jsem si už nepamatovala, a unavovala mě spousta postav, složitá jména, neustále se střídající děj, v současnosti i minulosti, a podle mě velké množství zmatených informací, moc mluvení a málo příběhu.
Tak čekám na třetí díl, jestli se to nějak všechno spojí.
Lepší, než první díl. Zatímco tam je čtenář vhozen do děje a absolutně neví, co se děje (a když už si myslí, že to trochu začíná chápat, je pro jistotu alespoň dvakrát vyveden z omylu), tady už začíná příběh dostávat zřetelné kontury (ale nebojte, pořád je toho dost nejasného, takže ve třetím díle je s čím pracovat). Autor je zcela zjevně do jisté míry geniální, protože, jak už naznačují komentáře níže, držet v hlavě tolik dějových linek a vrstev, přičemž ve svém celku to dává smysl a příběh se nerozpadá, si rozhodně zasluhuje uznání. Na druhé straně, koncentrace na příběh je natolik velká, že některé jiné aspekty vyprávění tím trochu trpí. Především, dějových linek je tu tolik, že, zpětně vzato, v zásadě není prostor pro nějakou situační gradaci (snad s výjimkou závěru). Děj tedy plyne velmi rychle, protože se neustále něco děje, ale klíčové situace, pro které jako by tu byl budován prostor (např. zásadní objev) poté proběhnou bez zvláštní pozornosti. Trochu potlačené jsou také celistvé charaktery, které se tak plně soustředí na svůj "úkol" a případné emocionální odbočky působí značně izolovaně a možná i místy nepatřičně. Přesto stojí Ozvěna za přečtení, už jen kvůli onomu "koncertu dějových linek", jakožto i poměrně propracovanému světu (zejména po magické stránce, politicky a prostorově popisně už méně).
Příběhu není moc co vytknout, provázející postavy mi však přijdou naprosto ploché, navzájem od sebe téměř nerozlišitelné, mnohdy i otravné a pro mě tedy zcela neoblíbitelné. Nebýt toho, tak je Ozvěna věcí budoucích na plné hodnocení. Dobrý a spletitý příběh mnohdy nestačí.
(SPOILER)
už zase, začínám nenávidět slovo supět.... ale tentokrát toho tam nebylo tolik jako v prvním díle.... aspoň něco.... za to se přidalo nově šklebení.... :-/
ke knize - připadalo mi to hodně rozvleklé, hlavně prvních 200 stran, už sem to skoro chtěla odložit, fakt mě to štvalo.... naštěstí se začlo něco dít, ale když se to už dělo, tak mi přišlo, že se to celé ještě více zamotává a komplikuje, více než rozmotává a vyjasňuje, to mě strašně rozčilovalo.... připadala sem si, že v tom příběhu začínám plavat více a více.... další věc, co mi vadí, je to, že "nejde poznat" dobrá strana od zlého - jinak řečeno - kdo je tedy na té správné straně a kdo slouží zlu.... aspoň tak na mě celá ta věc s veneráty působí.... prostě nejistě....
přesto mě to k sobě dokázalo upoutat, hlavně sympatickými postavami (a to i přesto, že v minulosti nečinily správná rozhodnutí) a asi i vývojem děje, který prostě chcete, aby se dál posouval, zajímavý je taky svět magický, jde vidět, že autor to má celé dobře promyšlené, ale jak to může udržet v hlavě a spojit ty šílené dějové linie takhle dohromady, to nechápu.... člověk musí číst opravdu pozorně, což u odpočinkové četby je někdy na škodu....
poslední ze zmíněných věcí, co mě upoutává, je to, jak to dopadne, stavět příběh na tom, že mají být odstraněny prakticky všechny hlavní sympatické postavy jinou sympatickou postavou, aby byl zachráněný svět jako takový - tak to je fakt velký ořech, který je třeba rozlousknout....
hodnotím zatím za 4, ale možná hodnocení není definitivní, druhý díl byl pro mě dost rozporuplný....
Parádní druhý díl trilogie Licanius lepší než první díl a upřímně se nemohu dočkat třetího za mě zasloužených 5 *
Prostě pecka! Je pravda, že mi chvilku trvalo, než jsem se dostala do děje, přece jenom už uplynul nějaký čas, co jsem četla Stín věcí ztracených. Ani druhý díl trilogie Licanius nezklamal a nabídl parádní epickou fantasy. Spousta otázek ze Stínu věcí ztracených je zodpovězena, jiné zase vyvstanou. Všechny dějové linky nabídnou nové zápletky, spoustu akce a čtenář se ani chvíli nenudí. Vím, že situace na knižním trhu nyní není moc přívětivá vzhledem ke koronavirové pandemii, přesto ale doufám, že se dočkáme překladu i posledního dílu. Čím dříve, tím lépe :-)
Autorovy další knížky
| 2018 |  Stín věcí ztracených |
| 2020 | Ozvěna věcí budoucích |
| 2021 | Světlo věcí konečných |
Druhý díl se četl už lépe a to především díky tomu, že jsem věděla, do čeho jdu. Jaký bude příběh, text a postavy, takže jsem ho vnímala jinak. Už od počátku to bylo čtivé, ale přesto hlavně velká výplň. Nejvíc se stránky zabývaly Caedenem, jeho vzpomínkami, což tvořilo obrovskou část. Tyto odstavce zalepovaly mnoho mezer v příběhu, šlo o návraty do minulosti, které mnohé vysvětlily. Bylo jich však hodně a ne každá část podle mě byla tak důležitá. Navíc jsem musela u toho dávat větší pozor, abych si dokázala jednotlivé fragmenty poskládat chronologicky...
Co se týče ostatních postav, ty měly o něco méně prostoru a téměř víc jak polovinu času se u nich projevoval minimální proces vývoje. Spíše jsem měla pocit, jakoby šlo především o pátrání po střípcích, které dávaly dohromady. V podstatě se dostávaly ke Caedenově minulosti, ale mnohem pomaleji. Vzhledem k tomu, že jeho dřívější život začal hodně zasahovat do přítomnosti, ovlivňovalo to i další dění.
Přestože se tato kniha věnuje právě vysvětlování, doplňování chybějících informací a vzpomínkám, jde o neskutečně dlouhou výplň a posun je hodně pomalý, začalo to být v tomto bodě fakticky napínavé a zajímavé. Konečně jsem se do toho dostala, a na rozdíl od prvního dílu, kdy šlo o pomalé vykreslování obsahu, mě to teď pomalu pohlcovalo. Nemohla jsem přestat číst a zvědavost prostě vítězila.
Měla jsem však jeden problém a to s orientací v linkách z minulosti. Šlo především o Veneráty, dlouhověké bytosti a jednoho z bohů, Ela. Občas jsem zjišťovala, že jsem dost zmatená z toho, kdo vlastně stál na jaké straně. Kdo chtěl svět chránit a kdo zničit. Nevím, kde byl zádrhel, jestli v textu, překladu, v množství všech těch odboček a linek, nebo to prostě moje hlava nestíhala pobrat. Byla jsem z toho trošku dezorientovaná.
Chvílemi to vypadá, jakoby těch problémů a odboček přibývalo zbytečně moc, nesmyslně. Jenže nakonec budete vyvedeni z omylu, jelikož autor využije snad úplně všeho co zmínil a pospojuje to hezky dohromady. Jakmile se prokoušete první knihou, seznámíte se s daným světem, lidmi, magií a základní problematikou, pokračování už vás vyloženě strhne. Takže tomu odpustíte tu spoustu stránek a miliony informací a budete si děj užívat. Protože je to obrovský a bohatý příběh. A posledních asi dvě stě stránek budete hltat jednu za druhou. Mě to tedy příjemně překvapilo.