Lidská ZOO
Desmond Morris
Lidská zoo proslulého britského zoologa a etologa Desmonda Morrise (poprvé vyšla v roce 1969) navazuje na jeho předchozí kontroverzní bestseller Nahá opice (1967). Příběh moderního člověka je v Morrisově pojetí příběhem lidské snahy vyrovnat se s následky komplikovaného pokroku. V Lidské zoo ho pak především zajímá povaha civilizované společnosti ve velkých městech, všímá si jednání jejich obyvatel, které přirovnává ke zvířatům drženým v zajetí zoologické zahrady. Člověk tak uzavřel sám sebe do obřího neklidného zvěřince, kde se nachází pod neustálým enormním tlakem. A Morris ve své knize zkoumá, jak tyto náročné podmínky působí na lidskou agresi a frustraci, jak ovlivňují sexuální chování, rodičovské postoje i společenskou hierarchii.... celý text
Literatura naučná Sociologie, společnost
Vydáno: 2018 , JotaOriginální název:
The Human Zoo, 1969
více info...
Přidat komentář
Nahá opice byla dobrá, ale tohle je průměrné. Výklad je příliš schematický. Snaha vidět člověka jako další živočišný druh je časem šablonovitá a předvídatelná. Má to příliš blízko k banálnímu popisu.
Evolučně jsme lovci a sběrači. Jsme přizpůsobeni žít v početně omezeném kmeni. Dnes ale žijeme ve městech. V prostředí, kterému nejsme evolučně přizpůsobeni. Autor vysvětluje jaké problémy to přináší.
Jsme sice společenská zvířata, ale život ve městech na nás klade mnohem větší nároky. Navíc jsme součástí ještě větších společenských celků. Státy či národy nazval autor superkmeny.
A právě charakter superkmenů povýšil ostatní naše vlastnosti na super. Člověk je sexuální tvor a tak se ze sexu stal supersex. Vůdce kmene lovců a sběračů měl status, ale vůdcové superkmenů mají superstatus.
Jako zvídavé zvíře má člověk vyšší potřebu podnětů a to se v superkmeni také změnilo. Jenže autorův pohled biologa je poměrně konzervativní a tak už to trochu zastaralo. Navíc je to poplatné své době.
Nebýt úspěchu Nahé opice, tak by to nenapsal. Strašení populační explozí je dnes směšné. Pozorné čtenáře může pobavit, že revolta mládeže má původ v biologii. To by měl vědět každý mladý intelektuál.
Potěšil mě závěr. Kritizuje dnešní racionalistickou kulturu. Školství zaměřené na výkon ubíjí přirozenou lidskou kreativitu. Je tam dost sexu a tak by to mohlo zaujmout mladší čtenáře. :-) Na mě moc zjednodušující a tak mě to nudilo. 60%
Podnětné zkoumání lidské povahy a neotřelý pohled na dějiny a vztahy mezi lidmi. Děduška Marx a jeho nohsledi včetně dnešních koryktníků by asi nebyli úplně nadšení, ale určitě by museli v mnohém souhlasit např. s nenápadnou tendencí autora k sociálnímu inženýrství. Na některých úvahách dnešní čtenář snadno pozná, že byly psány v dřevních dobách počítačů, žádného internetu, bez znalosti viagry, korektního vyjadřování a s dnes již opuštěným přístupem k homosexualitě - tedy asi v 60. létech minulého století. Určitě by tak autor musel v současnosti rozbor smeček a supersmeček vyšperkovat trochu jinak, nicméně o chování lidí je zde pro nás opravdu hodně nového i dnes.
Desmond Morris je vyborny autor. Jeho knihy jsou plne zajimavych a inspirativnich postrehu. Je akorat obrovska skoda, ze Lidska zoo byla prelozena az po temer padesati letech. Dnes uz je spousta veci prekonana ci rozvinuta dalsimi autory (napr. Robert Wright). Kniha ma svuj vyznam spise jako okenko do minulosti - napriklad nazory na homosexualitu, ci vyznam rodicovskych roli...
Kniha se mi líbila, ale už si z ní nic nepamatuji. Je to takový zvláštní pocit, na jednu stranu zajímavé informace nad kterými se člověk zamyslel, ale v hlavě nic nezůstalo.
Autorovy další knížky
1997 | Lidský živočich |
2000 | Bodytalk – řeč těla |
1970 | Nahá opica |
2006 | Nahá žena |
2004 | Psi |
Tato kniha mě bavila snad více než Nahá opice od téhož autora. Líbilo se mi srovnání zvířat a jejích chování v přírodě vs zajetí a k tomu pohled na chování člověka kdysi a dnes v "zajetí" velkoměst.