Liščí oči
Petra Hůlová
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/475829/bmid_lisci-oci-Oam-475829.jpg
3
50
50
Ve svém první románu pro mládež kombinuje známá literátka prvky fantasy s dobrodružným příběhem a alternativní historií. „Opravdu jsem v naší koupelně viděl lišku?“ pomyslí si čtrnáctiletý Eda, když se mu zvíře poněkolikáté mihne před očima. Se sestrou Zuzkou, svým dvojčetem, políčí na šelmu granule. Ráno je v koupelně čeká další překvapení. Granule jsou pryč a v podlaze zeje veliká hluboká díra. Když do ní Zuzka vleze, najednou se kamsi propadne a Eda musí za ní, aby jí pomohl ven. Netuší, že se ocitli v tunelu vedoucím do jiné doby. Po pražských silnicích duní ruské vojenské kolony, ale děti se vojáků bát nemusí – staly se neviditelnými. Z náhodně získaných novin pak zjistí, že je 22. srpna 1968. Děti se rozhodnou vyhledat babičku, která celý život bydlí na stejné adrese. A když ji najdou, začíná dobrodružství, v němž se dostanou k lidem, o jakých dosud četli jen v učebnicích dějepisu, a na místa, kam se jen tak někdo nepodívá. Co kdyby se jim podařilo změnit běh dějin? Pomůže jim liška?... celý text
Přidat komentář
Druhý komentář píši po rozhovoru s redaktorem jednoho nakladatelství. Ten mi vysvětli strukturu sci-fi příběhů. Cestování v čase do minulosti, změna skutečnosti v té době, návrat v čase ne do skutečnosti, kterou opustili, ale i tady posun dopředu, vrací se do nové reality. (tady-společnost bez aut, změna přístupu k dovolené a další). Realita je změněná ve fantazii, děti si s tím poradí. Kdo prožil rok 1968,oprostěte se od skutečnosti a čtěte jako sci-fi. Neudělejte stejnou chybu jako já. Teď už hvězdy dám. Kdo čte sci-fi běžně, tak tu chybu asi neudělal.
Jedná se o knihu pro děti, proto výborný nápad přesun v čase. Fikce se spojuje se skutečnou závažnou částí našich dějin. Děti, ale i dnešní třicátníci o tom mnoho neví. Zajímavé naivní názory dětí propojené s názory rodičů a prarodičů. Kniha je fikce, ale přesto mi vadilo na konci překroucení skutečnosti ve vztahu Dubček, Kriegl. Pro dětské čtenáře kniha příliš dlouhá s příliš mnoha nesourodými informacemi. Tentokrát hvězdy nedávám. Kdo tu dobu zažil, určitě vnímá knihu jinak, než děti. Čtěte a udělejte si vlastní názor. Podle mne je kniha pro děti 13 +.
Knihy Petry Hůlové jsem přečetla skoro všechny, patří k mým oblíbeným současným autorkám, mám ráda její jazyk, smysl pro etnografii. S tímto tématem jsem však měla problém, cením snahu přiblížit politický problém mladým, ale nějak jsem se v tom neorientovala, asi to je určeno mladým, mají větší smysl pro to fantasy. Druhou polovinu jsem jen tak prolítla, nebylo to ono.
Kniha me zaujala uz kdysi v edicnim plánu Arga. Sama se spisovatelkou mam problem, neni mi sympaticka. Ale. Namet mi přijde super. Lepší než suchy dějepis, se hlavni hrdinové podivali do historie a rovnou na okupaci 68. Vadilo mi nejake takove "opakovani dějove linky": tak uz se vratime, nevratime mame dalsi ukol, vypada to, ze uz se nenajdeme, a zas znovu. Ale je to pro deti, tak nepitvam moc. A predchozim komentarum: chci říct ze jsem pravicovy volic, narozena 88' rok, to co tu bylo o unora do 89 neuznavam, kritizuji atd. Ale marne jsem v knize hledala "propagand komunismu", naopak kritika okupace, tanku, zabiti lidí, ukazani praktik k donucenemu podpisu Dubčeka a spol. A to jestli nekdo v knize hanil kapitalismus? Zadny smer a zrizeni neni dokonale a ma sve stinne stránky, ac bych v jine dobe zit nechtěla. A ze na konci možná hajili myslenku komunismu? Komunismus neni z podstaty spatny, je to "odnoz anarchie", všechno je vsech...jen tu byl zneužit v politice, podle me v nerealne velkem množství lidi...A vzdy když je neco povinne, nedobrovolne, je to špatně.
(SPOILER) Kroutím hlavou, mohu si ji ukroutit... Po letech jsem zase zkusil Hůlovou (Strážci dobra a Macocha mne kdysi znechutili, ale Stanice tajga přece nebyla tak špatná, nebýt vystavená na jediné pointě, a Přes matný sklo je vážně dobrá knížka...), hlavně mě zaujal námět. Že čtu knihu pro mládež, jsem záhy pochopil, takže určité věci bych měl odpouštět. Je to jakože pohádka, co? Že jsou ale hrdinové nekonsistentní, to je prostě fakt a literární šmíra (mentálně osmileté dítě z první kapitoly fakt nevyzraje za čtyři dny na deváťáka). A teze? Že stačilo málo a českoslovenká zlatá střední cesta socialismu mohla být naplněna? Že můžeme být neutrální? Že zpravodajské služby mocností si sednou na prdel z lítacího transparentu a uvěří malé jednoduché lži? Že dnešní děti by rády vyměnily svůj životní styl za rovnostářskou společnost s babičkami s nebarvenými vlasy, s byty na příděl, s pionýrskými šátky? A co ten chudák, který by si chtěl knihu přečíst, ale bohužel chodí na víceleté gymnázium?
Nejhorší kniha, co jsem kdy četla. Komunistická propaganda. Měla jsem to jako povinnou četbu do soutěže ze školy a musela jsem se hodně nutit, abych to dočetla. I z mého pohledu žáka (chodím na osmileté gymnázium lol) se tam všichni chovají naprosto blbě, trapně a nereálně. Jak tohle mohl někdo vydat ????!!!! Sorry, ale tohle je fakt hrůza.
Opravdu nechápu hodnocení a komentáře některých lidí. Že je kniha dětinská, iracionální? JE TO KNIHA PRO DĚTI! Panebože, proberte se! Mně se kniha moc líbila, naopak mi přišlo moc hezké, jak je zde ukázaný sourozenecký vztah. Jak se o sebe brácha se ségrou starají, ale zároveň se i štvou. :D Manipulaci s dětmi vidím dnes na mnoha místech, ale v téhle knize jsem tedy nic takového neobjevila. Moc hezká knížka o odvaze a přátelských vztazích. A ilustrace knize jen přidávají hodnotu. Knihu moc doporučuji a odsuzuji všechny lidi, kteří se tady ohánějí nějakou trapnou propagandou, která v ní rozhodně není. Koukněte se nejdřív na dnešní vládu a pak o něčem takovém mluvte chytrolíni.
Nekonzistentní, nedomyšlená hloupost. Celý příběh je jeden velký nonsens, postavy se chovají iracionálně, dětinsky a trapně, děj je náhodný a hloupý. Nedoporučuji.
Téma knihy jedním slovem skvělé, první půlka strhující, pak to začíná být trochu rozvláčné a celý příběh končí podivnou směsicí černobílých/zkratkovitých/nepodložených a hlavně ve výsledku VELMI manipulativních názorů (ne levicově, ale doslova pro komunisticky zaměřených), které fakt nejsou vhodné pro dospívajícího čtenáře, který jen nelehce zjistí, co je pravda, jaký je kontext, kde začíná fikce a fantazie a kde mají historická fakta váhu. Za mě pro děti a dospívající nevhodná kniha.
Docela zajímavé čtení, nejsem si jistá, jestli přespříliš levicové, já se nepovažuju ani za jeden směr a tak si nejsem jistá.
Možná mají ten pocit ti, co to zažili osobně, ale pro ty kniha původně není - v tomhle bude asi ten konflikt...jde o to, že kniha je fikce, NE dokument o realitě, tedy jeenom subjektivní fantazie autorky, takže se tak musí brát. Pohádce o dracích také dětičky neuvěří. Aspon myslím. :-)
Vím, že nejsem cílová skupina, ale téma mne zaujalo a tak 3/4 knížky bylo super. Říkala jsem si, že to dětem zábavnou formou přiblíží 68, ale pak se tam začala objevovat naivní představa, že by komunismus mohl být skvělý. Věřím, že chudině je ta představa blízká (proto se tu vlastně po válce tak lehce uchytil), ale je to bohužel jen představa, že by to mohlo fungovat, protože všechno je o lidech a lidi si nikdy nebudou všichni rovni.
Tohle je moc hezká knížka a hlavně chytře napsaná, takže si myslím, že může chytnou i lidi, kteří nejsou přiznivci fantasy žánru. Je z toho cítit autorčina pokora k formě, žánru i jazyku jako takovému. Doporučuji k přečtení nejen mladistvým.
k současné literatuře pro děti a mládež bych často potřeboval vysvětlivky, a z komentářů níže se bavím, jak Hůlová zaskočila malé princezničky vychované v modelu idealizovaného feudalismu, jejichž jediným životním cílem je získat krásné šaty a provdat se za bohatého prince
v životě by mě nenapadlo, že budu číst o Dubčekových teplácích a menstruační krvi, ale o víkendu se určitě vydám do Prokopského údolí a zkusím projít časoprostorovou zkratkou do roku 1968
Tohle není úplně vhodné čtení pro děti. Už jen proto, že je hlavním hrdinům doporučeno lhát, aby dosáhli svého a ti to pak hned několikrát udělají... Nápad je možná zajímavý, ale spousta věcí nedává smysl, příběh je nedomyšlený (teď nemyslím tu ideologickou linku). Můj komentář mi přijde krutý, ale nemůžu jinak. Teď nevím, co s tou knihou; v knihovně ji nechci a dál ji taky nepošlu...
Koupila jsem dceři 11 let k Vánocům, žijící české autory ráda podporuji. V rádiu jsem zaslechla celkem poutavou pasáž z knihy. Zbystřila jsem v momentě, kdy mi dcera po přečtení sdělila, že "mami, ten komunismus zase tak špatnej nebyl". To mě dost vyděsilo, myslela jsem si, že dcera asi něco špatně pochopila, tak jsem knihu přečetla také a nestačila jsem se divit. Souhlasím s předchozími komentáři o čisté propagandě. Nemám nic proti jinému názoru, ale takto naservírovaná "pravda" do knih pro děti podle mě opravdu nepatří, myslím, že desetileté dítě si nemůže spoustu věcí zařadit do kontextu a kriticky se nad nimi zamyslet. Námět se mi zdál výborný, ale zpracování jak z Leninovy knihovny. Kdyby zůstalo na úrovni příběhu bez tendenčních hesel a komentářů, které se bohužel táhnou celou knihou a jsou vpravovány do dějové linie, bylo by to pěkné dobrodružství se zajímavou zápletkou. Takže pokud tuto knihu dát dětem do ruky, tak jedině s následujícím posezením a vysvětlující debatou na téma, že ten komunismus opravdu "zas tak dobrej nebyl".
První kniha Petry Hůlové pro mládež Liščí oči přináší řadu atraktivních podnětů, jak psát o historii pro tuto věkovou kategorii. Nakonec ale zůstává v zajetí ohraných historických klišé a mýtů. (vizte recenzi)
Plno lidí v Rusku komunisti zabili, hlavně ty, kteří s nimi nesouhlasili. U nás jich prý komunisti taky pozabíjeli hodně, ale to že kapitalisti taky. A já myslela na to, že kapitalisti zabili i fůru zvířat a ničí deštné pralesy a že každý den kvůli kapitalismu vymře několik živočišných druhů.
Kdybychom nebyli členy ani jednoho ze soupeřících bloků, tedy ani NATO řízeného Američany, ani Varšavské smlouvy řízené Rusy, byli bychom rozhodně svobodnější než teď.
Tak jo, odpad.
Kontroverzní kniha, to každopádně. Hodně mě potěšilo, že se někdo rozhodl psát pro děti o roce 1968 a přiblížit okupaci Československa - obzvláště, když tato hrozba i v současnosti stále nad někým visí. Chvílemi mě kniha moc bavila a zasmála jsem se u ní, měla velmi silné momenty popisující například události v Praze - v tom vidím její přínos pro představu o historické události. Často mi však připadla rozvleklá, se spoustou drobných událostí a popisů, které neposouvaly děj. Kladla jsem si otázku, jestli tohle děti vůbec přečtou, já bych to asi jako dítě vzdala. V tom však nevidím hlavní problém. Od začátku mě kniha provokovala množstvím názorů, se kterými jsem se nemohla vůbec ztotožnit. Možná je to záměr a nějak se to vysvětlí, říkala jsem si. Čekala jsem napnutě, ale konec ve mně pohřbil veškeré naděje na obrat k lepšímu. Bohužel - knihu nebudu doporučovat dětem, možná tak dospělým, aby si na ni udělali vlastní názor, než ji vloží do rukou svého dítka.
Byla jsem na ni fakt zvědavá. Na to, jak nám všem a dětem zvlášť tuto dobu paní spisovatelka přiblíží a osvětlí. Zvláštní pojetí. Děti by mohlo bavit.
Autorovy další knížky
| 2002 |  Paměť mojí babičce |
| 2008 |  Stanice Tajga |
| 2019 | Zlodějka mýho táty |
| 2006 |  Umělohmotný třípokoj |
| 2014 | Macocha |
Za mě to je slušný paskvil a dokládá to jedna recenze a komentář od náctiletých uživatelů zde.
Absolutně nechápu jak toto může osmileté gymnázium dát do povinné četby? (ani to, že tato zrůdnost ještě existuje - myslela jsem, že už pouze doporučená četba, ale ani do té bych toto nedala. Maximálně do zájmového kroužku nebo do ZSV s následnou diskuzí)
Začátek mě pomyslnýma dětskýma očima hodně bavil a dávala jsem příběhu velkou šanci. Ale i pražské události se trochu vlekly.
Od příletu do Moskvy jsem knihu začala odkládat a četla si raději v recenzích. Je tam namixovaná směsice pohledů a názorů a dorazily to naprosto zbytečné tepláky Dubčeka.
Ano - kniha je promarněnou šancí a méně je často více. Kdyby autorka ubrala na popsaných stránkách a přidala na svižnosti, mohlo být líp. Nevěřím, že zaujme natož poučí mnoho dnešních dětských čtenářů.
Nečetla jsem v tom komunistickou agitku, ale myšlenkový paskvil a dětem bych spíš nedoporučila.
2/2