Listopad
Irena Eliášová
Severní Čechy devadesátých let, jeden bar poskytující erotické služby, nadmíru přitažlivá prostitutka a nový člen barové kapely... Po oceňované vzpomínkové prvotině Naše osada romská autorka Irena Eliášová v novele lavírující na hranici červené knihovny a detektivky rozehrává skutečný příběh z prostředí obchodu se ženami.
Přidat komentář
Nechápu tyto recenze. Mně se tento příběh moc líbil nebo spíš nelíbil, a proto tu brečím jak malá holka. Spousta autorů píše knížky moc dlouhé, protože víc stránek se prodává dráž, ale tady bylo všechno, co mělo být.
zaujímavé, bavilo ma to... o to viac, že niekto s podobnou minulosťou môže bývať vo vedľajšom vchode, za najbližším plotom, za rohom našej ulice... ..
Domnívám se, že samotný příběh může stát za zaznamenání a opravdový spisovatel by ho dokázal předat tak, aby čtenáře zaujal. V podání autorky však vyznívá velice amatérsky. Popis, charaktery postav, vývoj příběhu, dialogy i celkový dojem z knihy působí velmi jednoduše a podle mne z něj až urputně čiší snaha o "velkou literaturu". Připadá mi, že i ze strany vydavatele převládá snaha představit autorku jako spisovatelku, v souladu s tím, co uvádí na svých stránkách jako svůj cíl (podporovat vznik, propagaci a rozvoj literatury Romů), na úkor kvality. Knihu bych zařadila spíš do prezentace výsledků činnosti členů nějakého amatérského literárního zajmového kroužku.
Ehm, ehm, tak tedy... Obsah knihy byl strašně naivní, místy až trapný na to v jakém prostředí se děj odehrává. Postavy ploché, všichni se v knize chovali nelogicky a hloupě. Motalo se to pořád dokola, samé fňukání a hekání a kde nic, tu nic. A potom tu byl konec a to bylo to jediné, co mě v knize překvapilo a trochu zaujalo, jelikož jsem čekala velké klišé, které nepřišlo a za to dávám jednu hvězdu.
Velmi silný a smutný příběh. Přečteno díky čtenářské výzvě a nelituji. Člověk si pak uvědomí, jaké má v životě štěstí. Jsou lidé, kteří se musí prát s tím, co jim osud nadělil. Mě se kniha moc líbila.
Přiběh zajímavý. Nějaké skutečnosti se mi nezdají až tolik skutečné.Dialogy jsou velmi jednoduché...vypovídá to nejen o prostředí, ze kterého příběh je, ale i o "jiskrnosti" romského etnika. Děkuji za čtenářskou zkušenost.
Rychle získaný bod do ČV, toť tak jediné pozitivní, co bych k tomu řekla. Nevím, zda ona prostoduchost byla zámėrem, nebo vrchol autorčiných schopností.
Možná to patří k vrcholu romské literatury, ale formou to odpovídá slohové práci žáka základní školy. Sice má jít o skutečný příběh, ale pro mě to bylo chvilkami až neuvěřitelné, hlavně chování některých postav.
Pokud si chcete rychle splnit bod ze ČV, tak doporučuji, jinak ne...
Vyzkoušela jsem si stáhnout do mobilu a přečíst knížku, která je na databázi k dispozici zdarma. Podařilo se. Taky jsem poměrně rychle splnila další úkol čtenářské výzvy. To byla pozitiva této knihy.
Jinak nicmoc. Je to takové naivňoučké, ale nejspíš napsané od srdce. Za to jedna hvězdička.
Tak jestli toto dílo je významným reprezentantem současné romské české literatury, no tak to potěš koště. Snad hlavním motivem sepsání a vydání tohoto díla nebylo naplnění grantového záměru „Podpora romské literatury“, kde 20 neromů žilo dva roky z dotačního titulu, u kterého, aby bylo možno vykázat výsledek, se na závěr grantového období vydalo tohle.
Zkusím přesto vystihnout některé silnější stránky knihy, byť se hledají dost obtížně:
- ty dílčí popisy některých bizarních dílčích jevů asi nejsou úplně nerealistické (zbraně, drogy, prostituce, gangy), a může asi být celkem věrným obrazem určité subkultury, a takový obraz asi může být i cenný (ale pokud mi nějaký znalec onoho prostředí řekne, že je to nesmyslná slátanina, tak mu to nebudu nevěřit).
Slabší a slabé stránky:
- velmi naivní až slaboduché formy popisy dějů, vnitřních myšlenkových procesů postav, různých motivací a prezentace různých mouder apod., přičemž u této naivity se obávám, že to není záměr, ale mez autorčiných literárních možností a schopností,
- celkově to byla vlastně příšerná monotónní nuda, pořád o tom samém, základní zápletka strašná hloupost.
Asi bych nikomu nedoporučoval tuto knihu číst a považuji ji ze všech možných hledisek za ztrátu času.
Hned na začátku se dozvíte: „Tato kniha vznikla bez vynaložení jakýchkoliv finančních prostředků.“ Řekl bych, že někdo to snad zaplatit musel.
SPOILER
Romská spisovatelka Irena Eliášová nám přináší příběh Lili (vlastním jménem Hana Říhová), která je jedináček, přírodní zrzka, má byt v němž bydlí sama, je skromná, stydlivá a zásadová nekuřačka. Její spolupracovnice v erotické práci jsou Eva, Jana nebo Jarmila. Pasák a majitel hotelu (v Liberci) se jmenuje Pepa. Za celý den si od ní bere tisícovku. Pak přijde nenadálý zvrat, po kterém dostane Lili AIDS. Z mého pohledu by možná bylo přiléhavější pojmenovat tuto „knihu“ Apríl.
Jednu hvězdu dávám za to, že jsem se musel těm absurditám občas zasmát.
Velmi poutavý, smutný a dojemný příběh. Kniha mě bavila hned od začátku a přečetla jsem ji jedním dechem.
Četla jsem v rámci výzvy a bohužel cítím velké rozpaky. Příběh dost jednoduchý, dialogy hrozně osekané. Ničím mě to neoslovilo.
Knihu jsem si vybrala kvůli Čtenářské výzvě a vůbec nelituji.
Moc se mi líbila, velmi dobře se četla...v každé kapitole se něco nového dělo, takže se čtenář nestihl vůbec nudit. A závěr? No přečtěte si sami...doporučuji.
Mám ráda příběhy a tady jeden silný je, a hlavně také zamyšlení nad morálkou, to se mi líbilo moc... je horší být děvka a nebo chlap podvádějící jednak hodnou slušnou holku, především tím, že ji nemiluje, a hlavně svoji životní lásku...
Přiznávám, že u dialogů jsem se často musela usmívat, jazyk opravdu je jednoduší, ale na druhou stranu je tím podpořena atmosféra příběhu :-)
Jako vážně? Tohle někdo vydá? Naprosto amatérské, naivní, nereálné. Četla jsem jenom kvůli výzvě. Už nikdy více!
Štítky knihy
prostituce severní Čechy romská literatura
Autorovy další knížky
2013 | Listopad |
2014 | Slunce zapadá už ráno. Sborník současné ženské romské prózy |
2019 | Krajina našich slov 2019 / Landschaft unserer Worte 2019 |
2008 | Naše osada |
2019 | Oheň přestal plápolat |
Krásný příběh, bohužel napsaný autorkou, která psát neumí. Námět měl velký potenciál, ale při čtení máte pocit, že to sepsal žák základní školy. I tak dám čtyři hvězdičky, protože jsem knihu zhltla s potěšením. Příběh je z Liberce, kde léta bydlím a to, myslím, hodně přispělo k pěknému pocitu ze čtení.