Literární a teologický úvod do Nového zákona

Literární a teologický úvod do Nového zákona
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/119167/bmid_literarni-a-teologicky-uvod-do-nove-pU8-119167.JPG 5 13 13

Dlouho byl Nový zákon pokládán za soubor textů, které vznikly na okraji antického písemnictví, za dílo prostých sběratelů křesťanských tradic a prvních misionářů, povzbuzujících svými dopisy společenství raných křesťanských obcí ve víře. Již od čtvrtého století se však biblické texty staly významným zdrojem inspirace všech oblastí umění a prokázaly svou hodnotu jako modelové příběhy významné pro celou životní orientaci. V posledních letech přineslo biblické bádání nové poznatky o jednotlivých novozákonních spisech a osvětlilo jejich myšlenkovou strukturu i psychologickou hloubku. V práci Petra Pokorného hledisko literárně-historické vyváženě doplňuje výklad teologických koncepcí knih Nového zákona. Na závěr knihy připojený slovníček s výkladem odborných výrazů zpřístupňuje toto dílo všem, kdo chtějí porozumět řeči a duchovnímu odkazu biblické zvěsti.... celý text

Přidat komentář

kirkous
28.05.2022 4 z 5

Téměř po třiceti letech je Pokorného úvod stále skvělou knihou. Nemohu to sice srovnávat s druhým vydáním, které Pokorný napsal spolu s Heckelem, to nemám k dispozici, ale srovnáním s jinými úvody, s úvodem Ladislava Tichého a s nejnovějším úvodem kolektivním (z nakladatelství Mlýn). Zatímco Tichého úvod je přehledový, učebnicový, úvod z Mlýna je rozsáhlejší, Pokorného úvod, připadá mi, má stále svoje místo. Jeho součástí je teologický výklad z pozice evangelické teologie, což se samozřejmě projevuje výkladu nesporných listů apoštola Pavla. Zajímala by mě ale důkladná diskuse s katolickým pohledem. Pro ni ovšem musím sáhnout někam jinam.

mirektrubak
15.07.2020 4 z 5

Ze dvou přídavných jmen v názvu této knihy mě výrazně víc zaujalo to druhé. Jazykovědné prozkoumávání pramenů Nového zákona a cesta proti proudu času až ke zdrojům sice byla bezesporu zajímavá sama o sobě, ale teprve teologický kontext dal mému studování pravý náboj – byl zároveň motivací i odměnou.

Známý bonmot tvrdí, že kdo má rád uzeniny a demokracii a chce, aby to tak i zůstalo, neměl by se dívat, jak vznikají :-) Při čtení Úvodu jsem na to občas myslel, říkal jsem si, že tohle pitvání se v evangeliích a epištolách by u někoho mohlo narušit důvěru v Písmo, zbavit Božího slova jakéhosi magického puncu nadpřirozenosti. Na mě to tak ale nepůsobilo, právě naopak, připomnělo mi to, že Bůh v našem světě působí průběžně a vytrvale, že se prostě Hospodin nezjevil před apoštolem jako mirakulum a nepoložil před něj sepsaný text, ani neovládl mysl evangelisty jak ve špatném sci-fi filmu a nenadiktoval mu přesné znění listu.
Biblický kánon jako dílo zbožných lidských rukou, mozků a srdcí, zdánlivých náhod a omylů je mi blízký – takové působení Boží prozřetelnosti odpovídá způsobu, jakým nahlížím na svět. Moji úctu k Písmu nijak nenabourává, že v posvátných textech jsou pozdější vsuvky a dodatky, ani fakt připsání mnoha epištol jiným autorům – v tomto je asi nevýraznějším případem list svatého Pavla Židům, který ani nenapsal Pavel, ani nebyl adresován Židům a nebyl to ani dopis :-))

Hodně mě při čtení bavilo sledovat drobné rozpory a napětí mezi jednotlivými částmi Nového zákona. Třeba v rámci jednotlivých evangelií, ve vnímání misie v podání Petra a Pavla, nebo ve vztahu víry a skutků, které jinak prezentoval Pavel a jinak Jakub (lépe řečeno: autor Jakubova listu :-). Myslím, že takto čtený Nový zákon umožňuje chápat, že text NZ je sice důležitý a úctyhodný, ale to opravdu podstatné nejsou konkrétní napsaná slova a věty, ale událost, na kterou texty ukazují. To by nám mělo pomáhat nevnímat Písmo se slepou poslušností, ale přijímat ho aktivně, rozumem i srdcem, a nechat ho v nás pracovat, kořenit a růst.