Literární brak
Pavel Janáček
Operace vyloučení, operace nahrazení, 1938-1951. Monografie se zabývá zobrazováním, odmítáním a cenzurou populární literatury v moderní české literární kultuře, jakož i souběžnými procesy nahrazování odmítnutých forem literárnosti formami jinými, žádoucími z hlediska kulturních elit. Hlavní pozornost věnuje období 1938-1951, v němž spatřuje vyústění dlouhodobých trendů, zdaleka ne přítomných jen v kultuře české. V tomto období se - proti tendencím meziválečné avantgardy a moderny - prosadilo konzervativní pojetí národní literatury, vyhrazující veškerý literární prostor pro beletrii sledující horizont uměleckých hodnot. Od roku 1945 začalo být toto pojetí všestranně vymáháno a stávající populární literatura cenzurně potlačována. Literatura poúnorová byla již programově konstruována jako literatura bez literatury populární.... celý text
Přidat komentář
Tristní čtení.
Soubor několika studií o cenzuře literatury v období protektorátu, letech pokvětnových (1945-1948) a poúnorových (1948-1951). Na základě obdivuhodně rozsáhlého studia archivních fondů, zápisů z jednání, pozůstalostí a dobových článků z novin a časopisů autor dokládá obecně fungování a zásahy různých dohlédacích komisí a orgánů na literaturu, zejména na tzv. lidovou četbu (označovanou jako škvár, brak, kýč). V některých případech ještě podrobně rozebírá zvlášť příznačné jevy určitých období – Rodokaps, přerod autora Eduarda Kirchbergera v Karla Fabiána, počáteční vývoj edice Románové novinky jako pokračování rodokapsů apod. Jako přílohy jsou přidány některé zápisy z jednání nejrůznějších komisí a autentické texty některých zákonů.
A tristní čtení je to proto, že dokumentuje, jak snadno a lehce se i v literatuře z katů stávají oběti a naopak z obětí kati.