Literární brak přehled
Pavel Janáček
Operace vyloučení, operace nahrazení, 1938-1951. Monografie se zabývá zobrazováním, odmítáním a cenzurou populární literatury v moderní české literární kultuře, jakož i souběžnými procesy nahrazování odmítnutých forem literárnosti formami jinými, žádoucími z hlediska kulturních elit. Hlavní pozornost věnuje období 1938-1951, v němž spatřuje vyústění dlouhodobých trendů, zdaleka ne přítomných jen v kultuře české. V tomto období se - proti tendencím meziválečné avantgardy a moderny - prosadilo konzervativní pojetí národní literatury, vyhrazující veškerý literární prostor pro beletrii sledující horizont uměleckých hodnot. Od roku 1945 začalo být toto pojetí všestranně vymáháno a stávající populární literatura cenzurně potlačována. Literatura poúnorová byla již programově konstruována jako literatura bez literatury populární.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Literární brak. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Literární brak v seznamech
v Přečtených | 10x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Knihotéce | 6x |
v Chystám se číst | 7x |
v Chci si koupit | 2x |
Tristní čtení.
Soubor několika studií o cenzuře literatury v období protektorátu, letech pokvětnových (1945-1948) a poúnorových (1948-1951). Na základě obdivuhodně rozsáhlého studia archivních fondů, zápisů z jednání, pozůstalostí a dobových článků z novin a časopisů autor dokládá obecně fungování a zásahy různých dohlédacích komisí a orgánů na literaturu, zejména na tzv. lidovou četbu (označovanou jako škvár, brak, kýč). V některých případech ještě podrobně rozebírá zvlášť příznačné jevy určitých období – Rodokaps, přerod autora Eduarda Kirchbergera v Karla Fabiána, počáteční vývoj edice Románové novinky jako pokračování rodokapsů apod. Jako přílohy jsou přidány některé zápisy z jednání nejrůznějších komisí a autentické texty některých zákonů.
A tristní čtení je to proto, že dokumentuje, jak snadno a lehce se i v literatuře z katů stávají oběti a naopak z obětí kati.