Literární kronika první republiky
Petr Šámal , Tomáš Pavlíček , Vladimír Barborík , kolektiv autorů , Pavel Janáček
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/391539/bmid_literarni-kronika-prvni-republiky-JMX-391539.jpeg
5
7
7
Publikace představuje v 21 oddílech soustředěných vždy k jednomu roku z období 1918–1938 Československou republiku jako mnohonárodnostní stát, v němž literatura vznikala a byla čtena nejen v češtině, ale také ve slovenštině, němčině, ruštině, ukrajinštině, maďarštině či polštině, kde se na literárním dění podíleli nejen spisovatelé, ale také překladatelé, nakladatelé či čtenáři, kde společensky nerezonovaly pouze umělecké výboje či politické provokace avantgardistů, ale také mezinárodní bestsellery a rovněž produkty lokální populární kultury. Literární kronika první republiky je obrazově-výkladová kniha určená širší veřejnosti. Obrazová složka v ní má stejnou důležitost jako výkladová. Sestává z více než tisíce pečlivě vybraných knižních obálek, fotografií, reklamních materiálů, karikatur, ukázek rukopisů a dalších vizuálních dokumentů.... celý text
Přidat komentář
Píše se datum 29.10.1918 a český časopis Venkov oslavuje jako první básní svého šéfredaktora Karla Jonáše nový stát :
Rudolfe Habsburku, jenž první jsi meč vnořil v hruď nám na Moravském poli -
dnes z hrobu zříš, jak celá sláva se jako hlína rozpadá a drolí !
A stát se snaží. I TGM musel tak trochu zalhat při rozpravách s prezidentem Wilsonem o počtech dalších zde žijících národností . Zejména hodně "ubral" u Němců a Poláků.
Zásluhou ministra Rašína se upevňuje měna a vedle u Němců začíná inflace.
Bohudík se probouzí kulturní život.
Zásluhou výtečného nápadu tvůrců v čele s nakladatelstvím Academia vzniká tato úžasná kniha.
Mapuje vydávání českých a slovenských knih (i jiných národností-třeba ruské, tištěné u nás v azbuce) v období let 1918-1938. Výtečný nápad !
Čtenář XXI. století sleduje s úžasem co vše u nás vyšlo. Špičková nakladatelství Aventinum, Borový nebo Vilímek nabízejí kulturně založené veřejnosti opravdové skvosty, stačí pomalu listovat a vidíme si mohli naši prarodiče kupovat. Už jen výčet básníků je uchvacující.
A vedle toho pro paní a dívky - Červená knihovna !
Pro mladé drsné muže se vydávají Rodokapsy (začíná se s 80.000 výtisky za pouhé 2 Kčs).
K tomu v červené kůži u Vilímka - Verneovky - inu krása nesmírná ! Stačí si jen vybrat a mít i na knihy peníze.
Čtenáři, a že jich bylo, oceňují kvalitu, v prvé řadě úžasnou práci některých tiskáren v Liberci a zejména na Moravě, třeba v Kroměříži.
Jednoduše - úžasné počteníčko !
Literární kronika je stručně řečeno knižní klenot - nádherně vypravená a nabitá informacemi a zajímavostmi z jednotlivých prvorepublikových let. Můžete ji otevřít na libovolném místě a pak už se jen kochat a nasávat nové informace. Jednoznačně jedna z nejkrásnějších publikací v mé knihovničce.
Vynikající, obsáhlá publikace pro každého zájemce o literární historii i o dějiny první republiky. Myslela jsem, že půjde spíše o encyklopedickou příručku k vyhledávání nebo prohlížení, ale nakonec jsem ji přečetla s chutí od první do poslední stránky. Oceňuji opravdu komplexní pohled na prvorepublikové literární dění napříč žánry i národnostmi, právě menšinové literatury jsou méně známé, takže v tomto směru je to opravdu průkopnické dílo. Velmi se mi líbí věcný, nezaujatý styl knihy seznamující s fakty aniž by sklouzával do dnešními postoji ovlivněného hodnocení. I struktura knihy - rozdělení podle let a v každém roce kronika událostí, fotografie, nejvýznamnější vydané knihy, podrobnější rozbor vybrané knihy a esej na některé dobově aktuální téma - je velmi vydařená. Počin hodný stého výročí republiky!
Autoři knihy
česká, 1972 Tomáš Pavlíček
česká, 1972 Vladimír Barborík
slovenská, 1965 kolektiv autorů
Pavel Janáček
česká, 1968
Nemám slov. Zážitek. Krásná kniha (i od pohledu i na omak), obrazová složka je rovnocenná s textovou. Po její konzumaci - to není pěkné slovo - po jejím labužnickém přečtení zůstává v člověku mnohovrstevnatý pocit literárního života v tzv. první republice, člověk má dojem, že se "na nic nezapomnělo": němečtí i maďarští autoři, literatura Podkapatské Rusi, hledání kulturního centra na Slovensku (soubor Martina s Bratislavou) a jeho vztah k Praze, literární projevy levicových intelektuálů (od avantgardy přes surrealisty až k Levé frontě), pátečníků, ruralistů, katolických spisovatelů, stav knižního trhu a sítě knihoven, stát a oceňování literatury.... prostě naprostý komplex. A k tomu je kronika vyprávěna v několika rovinách: kromě kalendária je zde jedno dominantní téma za každý rok (1918-1938), obsáhlá kapitola o jednom vybraném díle, dvoustrana pohledu do výlohy knihkupectví toho roku. Je to opravdu labužnický zážitek.
Týmu skutečně gratuluji, jsem nadšen!