Lodní kufr
Miloš Hoznauer
Oblíbený češtinář a vynikající učitel, který ovlivnil několik generací studentů, po celý život schraňoval své texty do lodního kufru. Z jeho pedagogického působení vznikla kniha Cesta do hlubin kantorovy duše (2004, 2016). Nyní, téměř v devadesáti letech, svůj kufr znovu otevřel a vybral z něj vzpomínky na nejzásadnější chvíle svého života. Vrací se ke svému dětství v malé polabské vesničce, popisuje cestu do Prahy za vzděláním a za svým životním snem stát se slavným spisovatelem, navrací se i ke dvěma letům na vojně. Celou knihou se vinou vzpomínky na jeho dvě bývalé manželky a stěžejní část věnuje své současné paní, s níž spoluprožívá radosti i strasti stáří. Chronologický tok vyprávění přerušují dvě intermezza ? jedním z nich jsou kratší samizdatové texty odkrývající některé absurdity komunistického režimu, druhé je humorně laděný popis chodu domácnosti jeho dcery Milany a jejích deseti dětí.... celý text
Přidat komentář
Znám autorovo jméno a chci věřit jeho i oblíbenosti v profesi učitele. Při čtení Lodního kufru jsem ale kroutila hlavou, jak je možné tak rychle ze sebe vyrobit protivného, nesympatického chlápka. Vadily mi dvě věci: výběr vzpomínek a výběr textů. K prvnímu: u mě nemůže získat body ten, kdo se ve stáří pitvá bez nadhledu v dětských křivdách a pak si honí triko (jak „zlobil“ za totality a co dokázaly jeho děti). K druhému: koncept „lodního kufru“, z něhož autor jen tak vytáhl texty, omlouvá nesourodé vyznění knížky jen částečně. Jednu hvězdu přidávám za část závěrečnou (a trochu se za to stydím, protože ta jen potvrzuje můj problém s ním jako člověkem). Něco takového jsem ale v žádné vzpomínkové knížce ještě nečetla; autor popisuje veselé kousky své třetí ženy (kterou zřejmě miluje) a dělá z ní frigidní blbku, neschopnou samostatného života. Rozumím nadsázce, ale i tak je to drsňárna.
Další knížky mě nelákají.
Vzpomínání uznávaného učitele na život,jak ho prožíval nejen po boku svých třech manželek.Slušné čtení,které se mi nelíbilo v závěru,při vzpomínání na "kuchařské umění" jeho třetí ženy.Osobně bych takovou ženskou do kuchyně nepustil :-).65%.
Jsou to fragmenty, nebo mystifikace? Každopádně jde o vzpomníky na pestrý a bohatý život a na dobu, která je naštěstí minulostí.A jen tak mimochodem podotýkám, že i já mám svůj Lodní kufr...
Autorovy další knížky
2015 | Stařec na čekané |
2004 | Cesta do hlubin kantorovy duše |
2017 | Lodní kufr |
1992 | Česká literatura po roce 1945 |
2000 | Čítanka české a světové literatury pro 1. ročník středních škol |
Úplně nevím, jak se mám k hodnocení postavit. Některé pasáže pobavily, některé jsem četla s utrpením. Nadsázce myslím, rozumím, ale místy to bylo dost na sílu a celkový dojem je rozpačitý. Kdybych nebyla trochu autista a jakoukoli rozečtenou knihu nemusela dočíst, asi bych jí odložila.