Lord Jim

12.03.2024

Opojná, sebezpytující meditace ve společnosti jedné velmi uvěřitelným způsobem ztrápené duše. Joseph Conrad je skutečná spisovatelská třída.

28.12.2023

Je to tak, Conrad je můj srdcový autor, ať od něj čtu, co čtu. Jeho patrně nejslavnější dílo není výjimkou, ač není tak přímočaré jako Srdce temnoty, nebo tak akční jako Tajfun. Je to klasická conradovská sonda do duše. Tak hluboká, že se až tají dech. A to je ostatně, společně s nezaměnitelně krásným jazykem, drsně zkoušejícím každého překladatele, i rodilé mluvčí, hlavní důvod, proč mi jako autor tak učaroval.

„...pevně věřím tomu, že nikdo si úplně neuvědomuje své vychytralé vytáčky, jimiž se snaží uniknout ponurému přízraku sebepoznání.“

16.01.2023

Chápu výtky některých kritiků, kteří o téhle Conradově knize říkají, že je nechutně ukecaná a s dějem, který by stěží vystačil na povídku. Jenže pro mě je holt tenhle Conradův styl neskutečně uhrančivý. Stejně jako v jeho opus magnum Heart of Darkness je tu vypravěčem Marlow, se svými úvahami o životě, kudrlinkováním zdánlivě bezvýznamných detailů a komentováním sebemenších pohybů a pohnutek. Víc než polovinu knihy musíte počkat na klíčovou událost, která rozehrává celý děj románu. Na druhou stranu doslova akční závěr sprintuje do konce jak splašený kůň, až nepozornému hltači stran může uniknout, jak to s hlavní postavou dopadlo. To množství náznaků, a přece vše tak jasné… Tohle je Srdce temnoty před Srdcem temnoty.

28.08.2021

Tak jsem si po letech román zopakoval se zjištěním, že pro mne neztratil svou poutavost. Není to sice lehké čtení, vyžaduje klid a soustředění, ale na druhou stranu dává čtenáři dost námětů k zamyšlení.

29.11.2018

Přelouskala jsem se přes nic neříkající polovinu knihy a v té druhé jsem jen hltala řádek za řádkem. Nebyl to úplně příběh, který mě oslovil, ale spisovatel. Jak všem postavám dokázal připsat myšlenku, která samozřejmě byla výplodem jeho mysli. Tolik názorů se kterými jsem se ztotožnila, tolik věcí popsaných tak, že bych to lépe nikdy nedokázala a mluvilo to za mě. Dokázal do postav vdechnout život. Jedna z mála knih, ze které si beru opravdu hojný počet myšlenek, ke kterým se hodlám určitě ještě jednou v budoucnu vrátit.


- ,,Jsou okamžiky, kdy naše duše jako by se vymanily ze všeho temného, co je zahaluje, a jsou schopny tak jemné vnímavosti, že jsou pak některá mlčení výmluvnější než sebedelší řeči."

03.06.2017

Nikdo není dost dobrý.

Ta vášnivá potřeba dostát své představě je zneklidňující, nutila mě přemýšlet, nakolik je zdravá. Přiměje člověka točit se v kruhu, nebo povede ke světlu? Krásná kniha. (Ano, místy se táhla až moc, ale nevadí, aspoň mě to nutilo číst pomalu a nechat pěkně usadit.)