Morituri
Simon R. Green
Lord Morituri série
1. díl >
Lord Owen Morituri patří k nejvýznamnějším šlechticům Říše, a jako takový se rozhodl uklidit do ústraní, aby se vyhnul komplikovaným říšským pletichám. Chce si v klidu bádat v rozsáhlých archivech a studovat říšskou historií, jejíž podobu vždy tvořili vítězové. Lidskému impériu vládne železnou rukou císařovna Kamenná lvice XIV., v ústraní přezdívaná Železná čubka. Moriturimu se však ze dne na den změní celý život. Jeho úžasná milenka, dárek k šestnáctým narozeninám, se ho pokouší zabít a záhy zjišťuje, že je postaven mimo zákon. Stručně řečeno, každý, kdo ho potká, má oprávnění vymazat ho z genetického fondu lidstva.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2005 , WalesOriginální název:
Deathstalker, 1995
více info...
Přidat komentář
Morituri patří k mým srdcovkám od tohoto autora. Pro fandy Duny je to čisté béčko, ale já si říkám, že by se z toho, jak někteří zde uvádí, dal vytěžit docela slušný seriál ve stylu Strážci galaxie. Jen trošku morbidnější. A ano, je tu pár nelogičností, nicméně nevím, nakolik je za to odpovědný autor, nebo náš překlad, nicméně, je dokážu odpustit.
Takže, tentokrát se zdržím hvězdičkového hodnocení, protože jsem knihu pouze "slyšel" a navíc v angličtině. Tato série se rázem stala mojí oblíbenou, protože je to za a) skvělá (parodie) space opera, za b) Simon perfektně míchá akci, humor a dokonce i hororové pasáže a za c), protože jsem ji slyžel v produkci Graphic Audio, jejichž motto je "Movie in your mind" a je naprosto přesné - skvělá práce s audio efekty. Proč se ale zdržuju hodnocení? Protože bych musel dát české verzi hodně nízkou známku z důvodu překladu. Ano, chápu, že překládání názvu věcí je vždy ošemetné, takže jsem ochoten překousnout překlad názvu zbraně Darkvoid jako Temnoprázdno, možná bych i snesl "rasu" Hadenmenů přeloženou jako Hádoidé, ale proč je sakra císařovna Lionstone přeložena jako Kamenná lvice, když Hazel D´ark je pořád Hazel D´ark a ne třeba Líska Č´erná (popř T´mavá či jiná krávovina). A co mě na tom všem opravdu se¤e nejvíc? Owen Morituri. Proč (následuje série nepublikovatelných vulgarismů) je (opět následuje série nepublikovatelných vulgarismů) Owen Deathstalker přejmenován na Owena (sorry, ale znovu následuje série nepublikovatelných vulgarismů) Morituri? PROBŮH PROČ?!? Morituri = jdoucí na smrt, ten, který jde zemřít, kdežto Deathstalker (když už je nutno to překládat) znamená stopař smrti. V některém z dílů je to i zmíněno přímo Gilese Deathstalkerem - "Jmenuje se Deathstalker, protože přinášíme smrt našim nepřátelům pro dobro našich poddaných." Takže nejen, že to (imho) hůř zní, ale zároveň je překlad Morituri spíš významovým opakem oproti původnímu Deathstalkerovi. Proto nemůžu knihu hodnotit a, bohužel, si ji v češtině nikdy nepřečtu.
Všechno výše uvedené je pouze můj názor. Pokud máte nějaké rozumné vysvětlení pro to, proč jsou výše uvedené věci přeloženy tak, jak jsou přeloženy, klidně mi to napište (opravdu by mě to zajímalo). Pokud chcete jenom nekonstruktivně dehonestovat můj názor, tak raději ušetřte čas sobě i mi a běžte si raději pustit další díl Ordinace v růžové zahradě :-)
Simon R. Green je znám především jako vynikající „béčkař“. Jeho cykly patří k tomu nejlepšímu z klasického pulpu, a přestože opakovaně pracuje s tradičními zápletkami, dělá to svěžím způsobem, který jen málokoho může urazit. Ano, občas je to hloupoučké, černobílé a naivní, ale rovina nadsázky dává na srozuměnou, že to si uvědomuje i sám autor. A tak nešetří odlehčenými dialogy, hrdinskými pózami a absurdními situacemi, nad kterými plesá srdce každého fanouška fantastiky.
Co však zjevně není jeho předností, jsou romány delší dvě stě padesáti stran. Nemluvím teď o kvalitě, protože ta s tím nemá co dělat - co dokáže na dvou stech stránkách, dokáže i na šesti stech. Jde spíš o rozsáhlost, ve které se sám ztrácí, jakoby sice měl jasnou představu, kam chce příběh dovést, ale na cestu si toho nabalil prostě moc. A i když ve třinácti kapitolách vypráví různé životní osudy, celek splývá v jednu velkou mýdlovou operu, jež se atmosférou příliš neliší od Hvězdných válek. Úsměvných Hvězdných válek.
Idealni predloha pro kultovni film nebo televizni serial.
Green splacal dohromady space-opery z padesatych let, prihodil tam Nadaci, Dunu i Hvezdne valky, a vse ochutil douskem humoru, extremnim nasilym a spoustou karminove rude tekutiny.
Hlavni hrdina se mu ale moc nepovedl. Jestli ten tvrdak na obalce je Lord Morituri, tak ja jsem ta kraska po jeho pravem boku. Zaporaci vsak zde hraji prim a favoritka, cisarovna Zelezna cubka vede prvni ligu.
Tak to já mám tuhle sérii ráda, i když je plná chyb a nelogičností... Jenom nevím jestli to má na svědomí autor nebo překlad. Jinak děj porcovaný do krátkých intenzivních epizod s různými představiteli v hlavní roli má něco do sebe
První díl série mě vážně nadchnul. Přečteno na jeden zátah. Pamatuji si, že jsem na knihu padnul náhodou v antikvariátu a ještě týž den s ní odjel na chatu. Odpoledne jsem chtěl přečíst pár stránek než půjdu do hospody na " jedno ". Začal jsem číst a skončil až někdy k ránu.
První kniha ze série. Asi takhle: Nápad zajímavý, stvořený vesmír taktéž zajímavé, intriky politiků za oponou, moc královny také dobré a zajímavé. Ale styl, kterým je to spaný? V tomto úvodu to není moc vidět, ale v dalších dílech? Tolikrát opakované věty jsem v žádné knize neviděl a to vždy naprosto stejně. Jako kdyby si autor vzal ctrl+c a ctrl+v a psal s tím. Ale i jen za další nový stvořený vesmír aspoň 3/5 ostatní knihy série 2/5(občas jen tak tak...) úprava: nějak mi to nedá a musím někde snížit hodnocení ještě o jednu hvězdičku. Srovnání s jiným sci-fi si tuto úpravu knihy, dle mého, zaslouží.
Zbožňuji Noční stranu a ani Droodové nejsou úplně k zahození, ale tady jsem se musela vypnout k maximálnímu výkonu, abych to nezahodila po prvních stránkách. Naštěstí jsem si ji půjčila z knihovny, tak mě netrápí špatně vynaložené peníze, i když "prodělek je taky kšeft" jak se říká v židovské anekdotě. Roztříštěnost mezi několik mnoho dějů a těžkopádný rozjezd vysvětlují poslední věty knihy: "Scéna stojí a herci jsou na svých místech." Ovšem na úvod do série je to straaaašlivě nečtivě dlouhééééé! Bojím se sáhnout po jakémkoliv dalším dílu.
Tak toto som kúpil v slabej chvíľke, keď som zabudol, že už nemám sedemnásť. Neznášam už len pomyslenie na to, že by som mal knihu odložiť a už nikdy nedočítať, ale tu som proste nemal síl. Hanbím sa to priznať, no nedostal som sa ani po stranu 100. Nehodil som to do odpadu iba preto, lebo chápem, že pre mladých nadšencov to môže byť zábavná oddychovka. Tým, ktorí chcú niečo viac, než len zabiť čas, rozhodne neodporúčam.
Space opera jak bejk, mimořádně zábavná, která nelíčí pouze zápas bílé a černé, ale mnoha odstínů šedé, charaktery a hlšáky k sežrání, morbidní humor, napětí, mrazení v zádech. Jaj, a to je jen začátek celé ságy!
Štítky knihy
space operaAutorovy další knížky
2005 | Něco z Noční strany |
1999 | Jestřáb & Rybářka |
2000 | Východ Modrého měsíce |
2008 | Muž se zlatým torkézem |
2011 | Šance pro ducha |
Rozjezd je strašně pomalý. Byla jsem zvědavá, co Green předvede na dvoj až trojnásobku svého běžného rozsahu a bylo to totéž, co předvádí jinde, ale ve větším měřítku. Četla jsem Noční stranu i Tajné dějiny (Hledače duchů jsem nedala), takže tak nějak vím, co od autora čekat a řekla bych, že po rozjezdu už to byla taková jeho klasika. Můžete se dobře bavit, pokud u toho nezkusíte přemýšlet. Zároveň jde o první díl, takže se ještě nestihl projevit autorův sklon v dalších dílech čtenáři pro jistotu omílat všechno stále dokola stejnými větami. S překladem jména Deathstalker na Morituri také nejsem spokojená. Kdyby se jednalo o autora, kterého mám nějakým významným způsobem v oblibě, určitě bych dala přednost originálu, ale vzhledem k tomu, že mám Greena v kategorii "nechci u toho ani na chvíli zapnout mozek", tak jsem ochotná se s překladem smířit. Jako úvod do série to bylo poněkud dlouhé, ale ještě aspoň druhý díl si přečtu.