Lord z planety Země
Sergej Lukjaněnko
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/474420/bmid_lord-z-planety-zeme-kcQ-474420.jpg
4
102
102
Může se stát, že odvážný mladík zachrání v parku holčičku před dotěrnou partou chuligánů. A po čase se ukáže, že se jednalo o princeznu vzdálené hvězdné soustavy, která ho požádá o pomoc. Jeho souboj s nežádoucím nápadníkem je pouhou předehrou v lavině událostí, v nichž hraje stále významnější roli. Účastní se mezihvězdných válek kosmických civilizací, které zaplňují celý vesmír, odhaluje tajemství civilizace Rozsévačů. Vzdálenosti ani čas nejsou omezením, zbraně jsou hodny velikosti bitev. Populární autor se v této trilogii (vydáno v jednom svazku) rozmáchl skutečně v kosmickém měřítku. Obsahuje: Princezna stojí za smrt -- Neexistující planeta -- Skleněné moře.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2016
,
Argo
, Triton
Originální název:
Lord iz planěty Zemlja, 2004
více info...
Přidat komentář
No očekával jsem mnohem víc,ale dalo se číst.Místy jsem viděl podobu s knihami Město šelem a Vládce pavouků,kde hlavní roli hraje člověk z jiné planety a princezny.
Za mě jedna z nejlepších knížek od Lukjaněnka. Má to drive, má to spád, má to filozofický podtext, má to sympatické hrdiny a navíc je to trochu i fantasy. Jen mám trochu pocit, že moc nevěděl jak to ukončit. Za mě poslední část, kde se řeší odloučení, mi připadá tak trochu vykrádačka první části s rozsévači a je tam zbytečná. A celkově konec mi přijde takový nijaký. Škoda, protože kdyby tyto dvě věci zmáknul líp, bylo by to pro mě na úrovni, ne-li lepší než Tance na sněhu, které jsou prostě da best.
môžete túto knihu brať ako prvotinu, pero ranného autora, no potom treba povedať, že tu zo seba dostal také priehrštie nápadov, čo iných autorov nenapadne za celý život, ale samozrejme nazabrúsené pero nežne cítiť, ale v tom istom okamihu odpúšťate lebo ďalšia strana nám otvorí oči dokorán a napätie stúpa ako v tlakovom hrnci, dejová linka nech sa zdá akokoľvek naivná /hrdina, žena, dub, stroj/ poskočí vždy ďalej a ten komu Lukianenko "sedí" si nájde, veľkú a mocnú hĺbku fantastiky a poteší sa, že cenzor /rusofóbny/ povolil aspoň akú takú ochutnávku ruskej veľkej duše a bystrého pera /pre mňa bolo ruské sci-fi vždy vysoko!/ tak toľko priatelia, nechajte si chutnať
Upřímně řečeno jsem čekala víc - mnohem víc. Také se mi líbila první část, i když mi místy připadala až příliš dějově jednoduchá. Další části měly zajímavé momenty, ale tak nějak mi to všechno neladilo dohromady. Co se Lukjaněnkovi nemůže upřít, je fantazie a čtivost jeho knih, k téhle se už ale určitě nevrátím.
Mé druhé setkání s Lukjaněnkem. První část se mi asi líbila nejvíc, v dalších jsem se občas ztrácela, ale celkový dojem dobrý. Nejsem zvyklá číst sci-fi, možná to bude tím. Ale určitě se k ní někdy vrátím.
První povídka je téměř dokonalá. Má napětí, atmosféru, tajemství i spád. Dan Simmons by se jí mohl chlubit. Druhá je mírně slabší, ale pořád výborná. Vystřízlivění přišlo až u té třetí. Lord z planety Země má sestupnou kvalitu, což je problém. Spoustu knih je nevyrovnaných, ale pokud jsou horší na začátku a skvělé na konci, čtenář jim to raději odpustí. Nebo paměť provede svá kouzla a nudný úvod zmizí tam, kde zmizely hodiny chemie, biologie a všechny ty fyzikální vzorečky, které jsem kdysi dávno určitě uměl.
Z mého podledu naprosto nejhorší autorova kniha. Možná je zajímavá jako doklad doby kdy vznikla. Autor byl ještě hodně nevypsaný a neměl soudného editora. Celá kniha se podle mého názoru zmítá chvilku v poloze pokusu o sci-fi pro dospělé, chvilku je to nacionalistická agitka, chvilku prvoplánová naivní pohádka. Pokud bychom opustili první dvě složky, mohla by to být docela pěkná pohádka/rodinná knížka typu Hobita. Nicméně silácká postava místního zapšklého karatisty a další obsobné reálie to celé staví do zcela absurdní roviny. Kniha má řadu pěkných myšlenek a momentů, ale snaží se být psychologickou (čti orientovanou na charaktery postav) a to autor podle mě ani v nejmenším nezvládl. Rozhodně nedoporučuji.
I díky této knize jsem pochopil proč beletrie a poezie patři do "krásné literatury". Nádherný příběh plný energie, citů, filosofie...
Mám rád knihy, kde je představen ucelený svět, unikátní s novou technologií a pohledem na střed různých kultur podobně jako u Vernorna S. Vinge Hlubina.
Z lásky k Lukjaněnkovi je pro mě osobní nutností mít tuto knihu přečtenou, na druhou stranu je pravda, že toho ve mně příliš po dočtení nezanechala.
Je zde cítit, že autor je na začátku spisovatelské dráhy (+/-).
Bezesporu zajímavý nápad. Nicméně odkazy na rozpad Sovětského Svazu a autorova depka z toho, že něco velkého je pryč, mi občas lezly na nervy.
Pokud knihu vynecháte, o nic nepřijdete. Jestliže, jako já, chcete mít přehled o autorově tvorbě, račte se seznámit, avšak nečekejte nic převratného.
opet to vypada tak ze komu prijdou nejlepsi lukjanenkova dila hlidky, tomu se jeho vesmirne pribehy nezamlouvaji, u mne je to presne naopak, prvne 2 hlidky sice celkem zajimave, ale zbytek nastavovana kase jak tv serial bez vetsiho napadu, a celkove mnohem slabsi nez toto
Kniha je čtivá a dějově zajímavá, jak je u Lukjaněnka samozřejmé, ale přesto mě maličko zklamala. To proto, že jsem zvyklý na jeho fantasy Hlídky a toto dílo se s nimi nedá srovnávat. Jsou zde patrné slabé inspirace či podobnosti s Nadací a Vesmírnou Odyseou. U Lukjaněnka bych prostě čekal víc. Víc jedinečnosti. Ale ono to ve sci-fi dost dobře ani nejde. Dle mého velmi pěkná sci-fi se spoustou jedinečných okamžiků, ale přesto je tu opět obrovská galaktická civilizace a Země, která musí za každou cenu dokázat, že je jedinečná, nejdůležitější a nejlepší. A něco mi tu chybí, možná cit pro reálnost space opery nebo hloubka psychologického střetu mezi civilizacemi... to, čím se vyznačují nejlepší autoři žánru. Desetkrát raději se vrátím k Hlídkám nebo k jeho ostatním fantasy románům, ve kterých je mistrem nad jiné.
Autorovy další knížky
| 2005 |  Noční hlídka |
| 2005 | Denní hlídka |
| 2007 | Bludiště odrazů |
| 2005 | Šerá hlídka |
| 2006 | Poslední hlídka |
Lukjaněnka mám ráda, ale tentokrát mě nějak nechytl. Nakonec jsem se přistihla, že se nevyznám v rasách, které existují, pořád se ztrácím v ději, a tak jsem to vzdala.