Loupežník
Karel Čapek
https://www.databazeknih.cz/img/books/57_/57947/loupeznik-57947.jpg
3
370
370
Komedie poprvé provedená r. 1920, je "hrou o loučení s mládím, o vystřízlivění z jeho krásného, neodpovědného siláctví, které nakonec musí kapitulovat před životní zkušeností a odpovědností starých". V postavě titulního hrdiny ztělesnil autor "veselou zvůli a životnost" mladé generace, jež se vždy cítí "novotářem, dobyvatelem, loupežníkem života". Hlavní konflikt hry je v střetnutí loupežníkově s představiteli měšťáckého světa, hlavně se zkostnatělým profesorem, rozhodným obhájcem měšťácké ideologie a morálky. Edice: Knižnice divadelních her... celý text
Přidat komentář
Nebylo to nijak špatné, ale zrovna jedna z těch slabších knih od Karla Čapka. Rozhodně, ale zajímavý příběh.
Nebylo to špatné, dej odcejpal, místy se člověk zasmál. Ale vadilo mi tam nářečí, někdy jsem opravdu nerozuměla.
První Čapkovo dramatické dílo. Děj se odehrává v prostředí české vsi. Stěžejní zápletka, je celkem jednoduchá, ale vtipná, dobře vyvrcholená, celé to má spád. Hlavní myšlenkou je souboj mládí a lidí, co mládí už dávno nepřejí. Upřímně jsem nečekal od Loupežníka nic moc, ale byl jsem překvapen, nutno podotknout, že kvalitou a myšlenkou je to o laťku níž, než R.U.R a Bílá nemoc. I přes to hra má něco do sebe. Na konci jsem si říkal, že takový humor a to prostředí, ve kterém se děj odehrává, je pro nás Čechy typické a doporučuji přečíst každému, kdo má rád český folklór a jednodušší, vtipné, láskyplné zápletky.
Ohromně se mi líbí myšlenka hry - souboj mladých a těch, kteří už mladí nejsou. Vřele doporučuji všem, ať už se za Loupežníka považujete sami nebo ho znáte ze svého okolí :-)
Dramatická prvotina Karla Čapka, která která má své počátky v Paříži i částečné ve spoluautorství bratra Josefa. Při čtení asi ne každého strhne, i když mne osobně ano. V divadle Je to vlastně drobet o něčem jiném, hlavně záleží na režiji. V každém případě je to nádherný příběh nespoutaného a lehkomyslné mládí a až přespříliš opatrné rodičovské generace, úzkostlivě chránící to jediné, co jim ještě zbývá.
Prvně jsem si říkala,že to nebude nic slavného,protože kdo to četl v mém okolí,nebyl z toho moc nadšený. Pak jsem se do toho pustila a nelituji!
Hra mě okamžitě pohltila humorem a veselými scénami. Loupežník je pro mě takové to ztělesnění veselého bezstarostného člověka, ten neuvážlivý a prchlivý typ. Poté se ovšem zamiluje do Mimi. Ovšem konec jsem velice silně prožívala.
Také vztah a vývoj samotného profesora je velice zajímavý. Samozřejmě každý máme jiný vkus,ale za zkoušku to stojí!
Spoustě lidem toto drama nesedí, ale mne rozhodně bavilo ho číst. Ale je pravda, že jsem Loupežníka ocenila hlavně až potom, co jsem viděla i divadelní představení – vlastně díky němu jsem pořádně pochopila, co ta postava loupežníka má přesně znamenat, představovat. Slovo loupežník je samo o sobě výrazem pro někoho, kdo krade. V této hře to však není o krádeži nějakých hmatatelných statků, ale dá se to brát metaforicky jako někdo, kdo nám krade mládí, iluze, lásku, ideály, vysněnou budoucnost. Každá z postav si uvědomuje, že takového loupežníka někdy ve svém životě potkala – někoho, kdo jim v životě něco vzal, na čem si ti lidé zakládali. A je to vlastně ve výsledku celkem smutná hra, taková deprimující, protože každý v životě někdy něco ztratíme, na čem nám záleží. Ale přesto si to určitě ještě někdy jednou přečtu. A snad se mi poštěstí tuto hru ještě jednou vidět někde v divadle. :)
Je vidět, že se jedná o autorovo první dílo. Kniha není špatná, ale ani nijak zajímavá. Bohužel jsem ji já osobně moc nepochopila, hlavně ten konec...
Je znát, že se jedná o Čapkovu prvotinu. Čte se to dobře, hra je vtipná, svižná. Je to jakási krásná oslava mládí. Samozřejmě se tu najde hlubší myšlenka, jako ve všem od Čapka.
Nevím, jestli tahle hra má vyloženě nějaké chyby či nedostatky, prostě mě asi jen nezaujala tak, jako jeho ostatní díla. Každopádně rozhodně není na škodu si to přečíst, má to co do sebe a má to čtenářovi rozhodně co předat, postavám se dá smát, dá se jich litovat, dá se do nich vcítit, dají se posílat někam. Stojí to za přečtení.
Smutná i veselá milá hra, která oslavuje mládí, lásku a to, co vše je ochoten člověk pro osudovou lásku udělat.
Zajímavý námět, ale nijak zajímavě zpracovaný. Četba mě nudila, ale protože mě přece jen závěr zajímal, knihu jsem dočetla. Jenže bohužel mě i ten závěr zklamal. Podprůměrná hra ...
Knihu jsem četl na střední a jednotlivé charaktery mě natolik upoutaly,že jsem chtěl hru okamžitě zdramatizovat,což se mi bohužel nakonec nepovedlo. Mrzí mě to,protože kniha je dramatická, čtivá a srozumitelná i mladšímu čtenářovi.
Slabší Čapkova hra, občas se člověk zasměje, ale nic na co bych po pár týdnech nezapoměl.
Parádní začátek, ale postupem času se Loupežník stával ukecanějším a rozvleklejším, jako by Čapkovi docházel dech.
Štítky knihy
láska zfilmováno česká literatura divadelní hry morálka divadlo morální dilema morální hodnoty
Autorovy další knížky
| 1948 |  Bílá nemoc |
| 2004 | R.U.R. |
| 2017 | Válka s Mloky |
| 2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
| 2004 | Matka |
Krásné a svižně napsané drama. Jak člověk jednou ochutná něco z tvorby tohoto spisovatele, bude se k němu neustále vracet. Pro mne je tohle už několikátá jeho kniha v letošním roce a zatím jsem ani jednou nebyla zklamaná. Všechny pro mne měly nějaké poselství, stejně jako tahle, týkající se lásky:
"Neptej se orla, co je to život, zeptej se raněné holubice. Neptej se sebe, co je to láska, zeptej se té, kterou miláček opustil."
"Zeptej se děvčete ztraceného, zeptej se rodičky opuštěné, zeptej se žebračky, kterou potkáš; řekne ti, že ji někdo měl rád a to že je láska!"
"Láska je, co tě opustilo, láska je to, co pominulo, láska se nikdy nevrátí; sedni si na břehu, natrhej květin, neplač a házej je do černého proudu, ať každý vidí, co je to láska; ať každá vykřikne, běda mně, běda, snad mne už opustil! Ach děvče, opustil už v té chvíli, kdy poprvé mluvil o lásce."