Loutkář z ghetta
Eva Weaver
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/426673/bmid_loutkar-z-ghetta-1Ye-426673.jpg
4
297
297
Úchvatný příběh o malém chlapci z varšavského ghetta, který chce přežít válku. I v nejtěžších chvílích lidského života musí existovat naděje. A někdy se tato naděje vtělí do malého kluka, který je vyzbrojen loutkami… Varšava 1939. Mika žije s rodinou v ghettu. Když zemře jeho dědeček Jakob, zdědí vnuk tajemný kabát, ve kterém objeví loutku. Vyrobil ji děda, stejně jako loutky krokodýla, krále a šaška. I Mika začne loutky sám vyrábět, hrát pro obyvatele ghetta a vytvářet v čase strachu a klíčící beznaděje okamžiky radosti a zapomnění na děsivou válku. Jednoho dne chlapce nachytá německý voják Max. Pokud se chce Mika zachránit, musí hrát i pro Němce. Brzy pochopí, že to je cesta, jak zachraňovat životy malých dětí...... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2019 , Levné knihyOriginální název:
The Puppet Boy of Warszaw, 2013
více info...
Přidat komentář
Kniha na mě zapůsobila hlavně díky příběhu vojáka Maxe. Hrůzy války z pohledu řadových německých vojáků se v knihách často neobjevují. Doporučuji k přečtení.
Dějiny lidstva obsahují mnoho hrůza. Moc pěkně napsaná kniha, která vyvolává spoustu otázek nejen o samotných postavách knihy,ale i o sobě samotných.
Příběh židovského chlapce, který si myslí, že je zbabělý, přitom prokazuje neskutečnou odvahu a příběh vojáka, který se podílí na ohavnostech páchaných v ghetu. Díky bohu jsem takovou dobu nikdy nezažila, tak nemůžu nikoho soudit, protože netuším, jak daleko bych já sama zašla, abych přežila? Knížku určitě moc doporučuju.
Hodně čtivé příběhy polského židovského chlapce a německého vojáka, jejichž příběhy spojily loutky a zejména jedna. Jsem ráda, že sem si knihu přečetla. Byl to velmi zajímavý pohled na dějiny během 2. světové války a po ní. Bylo mi smutno u příběhu Miky a u příběhu Maxe taky a u toho jsem hodně přemýšlela o lítosti a provinění. Mělo by mi být Maxe líto nebo ne? Pochopili Němci, čím se provinili? Zasloužili si takový trest? Uvědomili si tu realitu, ty hrůzy?
Nádherně napsaná kniha se silným příběhem. Pořád musím myslet na Mika ale i na Maxe. Rozhodně doporučuji přečíst, stojí to rozhodně za to.
Dala bych víc hvězdiček než 5, kdyby to šlo.
*"Ano, ale hudby ani loutek se nenajíme. K čemu tedy jsou?" Podíval se na mě pronikavým pohledem a položil mi paži kolem ramen. "Drahý chlapče, kdyby lidé jako ty neexistovali, Němci by už vyhráli, protože by nás zničili tam, kde je to důležité." Ukázal si na hruď, na srdce. "Otupili by naše srdce, zadupali našeho ducha, sebrali by nám duši. Tvoje loutky mají v sobě jiskru a světlo, jež nás zahřívá. To je moc důležité, Miko. Víc v téhle chvíli dělat nemůžeme."*
Příběhem nás provází nejen Miko, ale i Max. Žid a voják. Jejich osudy spojila loutka- princ, který je svědkem toho všeho. A hlavní postavou je i kabát, jehož kapsy skrývají nejedno tajemství.
Poutavě napsané dílo Evy Weawerové o
hrdinovi chlapci Mikovi, který přežil peklo
holocaustu a o otřesných osudech varšavských židů. Na tyto zločiny se nesmí
nikdy zapomenout.
Čtivý příběh o statečném chlapci za druhé svět. války ve varšavském ghettu. Nepředstavitelné, smutné, ale čtěte, ať není zapomenuto ...
Velmi krásný příběh, podaný zajímavým způsobem jak z pohledu Miky, tak i vojáka Maxe. Jistě nejsem jediná, kterou tato kniha chytla za srdce.
Jsem moc rada, ze si ke me tato kniha nasla cestu. Zajimave zpracovany pribeh , tema 2. svetove valky, zidovstvi , ghetta, osudy lidi, kteri se snazi prezit. Hlavni roli zde maji loutky. Loutky, ktere maji svuj vlastni pribeh, maji dusi, umi naslouchat, umi rozesmat a mohou i zachranit ne jeden zivot.
... škoda, že nemůžu dát vyšší hodnocení. Nádherný příběh, po němž jsme se pár dní nemohla soustředit na další knihu. Velké srdce malého kluka vykouzlilo v tak těžkých dobách úsměv na tváři tolika lidem.
Krásně napsaná kniha o smutných věcech. K loutkovému divadlu jsem nikdy netíhla, ale v této knize nelze loutky nemilovat. Kniha ve mně zanechala silný dojem.
Nádherná kniha o síle přežít, o tom jak loutky v době nejkrutější války utiší bolest, hlad, strach..Dějové linie napříč generacemi dávají příběhu šmrnc. Kniha o tom, že naděje umírá poslední. Doporučuji!!
Na knihu jsem byla opravdu zvědavá. Holokaust je téma, které by neměl minout žádný čtenář i nečtenář. A jak vnímám tuto knihu? Příběh Miky a jeho rodiny byl samozřejmě strašný, ale jelikož je to příběh v podstatě vymyšlený a autorka jej sama neprožila, nepřišel mi tak sugestivní jako jiné knihy od přímých svědků těchto strašlivých událostí - např. Deníky Helgy Weissové nebo Rivky Lipszycové apod. O to víc mě, na rozdíl od většiny, zasáhla více druhá část. Eva Weawer je 2. světové válce generačně vzdálena, ale velmi dobře se jí podařilo popsat pocity Maxe a Mary, asi právě proto, že je uvědomělá Němka, které není historie jejího národa lhostejná.
Konec knihy měl hořkosladký nádech, jenž vzal za srdíčko.
Knihu mohu s klidným srdcem doporučit, je čtivá, další z příběhů zapadajících do mozaiky historie 2.sv. války obohacené i o pohled z druhé strany, z pohledu příběhu německéh vojáka. Život musel být moc těžký i po všem tom utrpení, kdy se muž vrátil ke své rodině, když měl štěstí, že rodinní příslušníci žili, ale život šel dál na všch stranách a že to byl mnohdy nadlidský úkol zařadit se zpět do života a žít se všemi vzpomnkami, děsy a nočními můrami, i o tom je tato kniha. I slzička ukápla na konci...
O židovské tématice a ghetech jsem četla už více knih,ale Urisovi a knize Milá 18 se zatím nic nevyrovnalo.
Ja nemam slov...tento pocit jsem opravdu dlouho u knihy nezazila...pribeh vychazi da se rict ze skutecnosti - smutne ze se tohle bohuzel delo..
Moc krásná kniha, přečetla jsem ji během dvou dnů.