Lov
Bernard Minier
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/487409/bmid_lov-Dka-487409.jpg
4
698
698
Martin Servaz série
< 7. díl >
Existuje temnota, kterou nerozjasní ani slunce. Sedmý případ kriminalisty Servaze. Jasná záře úplňku osvětluje hranici lesa, ze kterého se vynoří vyděšený jelen. Není to ale obyčejné zvíře… jeho oči jsou lidské. Kriminalistu Martina Servaze přivolají na místo nehody, kde auto srazilo nahého muže s jelení hlavou. Muže, který má na hrudi vypálené slovo „spravedlnost“. Ať už to znamená cokoli, jedno je jasné – v lesích francouzského Ariege se stal lovnou zvěří člověk. A to je pouze začátek děsivých událostí, které se daly do pohybu. Minierův nový thriller směřuje tentokrát ke složitým otázkám o úpadku společnosti. Martin Servaz se během vyšetřování zaplétá do velmi citlivé situace, kdy pomalu odkrývá důsledky morální, sociální, politické a zdravotní krize, kterou prochází francouzská společnost.... celý text
Přidat komentář
Tak tohle je obrovské zklamání, oproti předešlím dílům odpad. Taková nehorázná nuda. Jestli na to měl dopad koronavirus, nevím, ale tohle jsem nečekal
Čtenářská výzva....Bernard opět nezklamal. Takovou blbost jsem už dlouho neslyšel. Na co si to hraje? Na Orwella? Začátek slibný, ale pak zabrednul do politiky, covidu, žlutých vest, korupce a příběh byl v pr... yč. Těšil jsem se na thriller a dostal politickou sračku. Ale jsem hrdina, dal jsem to až do konce. V životě už od tohoto chlapa nechci číst ani nadpis. A to jsem to napsal v podstatě slušně.
Z celé série (pro mě osobně) asi nejslabší kniha. Nějak jsem se do ní nemohla začíst a v průběhu čtení Lovu jsem stihla dočíst dvě jiné knihy, abych se pak zase otráveně vrátila sem. Nechápejte mě špatně, děj byl dobrý a vlastně ani pořádně nevím, co mi zde vadilo. Možná už jsem Servaze jenom přesycená a zdá se mi, že je i autor. Absolutně jsem třeba nechápala postavu novinářky, která tam ve výsledku byla vlastně i zbytečná. Konec už byl ale zase dobrý a napínavý, ale už jsem to chtěla mít za sebou, tak jsem si ho nestihla ani pořádně vychutnat. Dávám tři hvězdy, možná si to zaslouží víc, ale čtyři jsem dala knihám, které mě bavily mnohem víc.
Pro Annyshga: Ostatní knihy jsou o hodně lepší, tohle mě taky trochu zklamalo. Neposlouchat to jako audio, tak bych to nedala. A ještě jsem od něho nedočetla Zkurvenej příběh, moc mě to nebavilo.
Minulý díl mě svou zápletkou, tedy spíše rozuzlením, docela vykolejil. Ale s tímto jsem byla spokojená. Myslím, že se vracíme ke starému dobrému Servazovi. Kniha se četla dobře, byla napínavá. A navíc se docela dotýkala aktuální situace.
Netradičně jsem nezačala prvním dílem série ale hned sedmým. Musím říct, že tuto sérii jsem měla v hledáčku dlouho ale jaksi nebyl čas. Teď ale upřímně nevím jestli se vůbec pustím do nějaké další . Prvních 100 stran jsem byla vážně nadšená jak se vše parádně rozjelo a příběh se četl v podstatě sám. Pak ale nastal zlom... Jakmile se do děje začala míchat politika, zkorumpovanost, barva pleti a covid děj pro mě přestal být zajímavý. Tyto témata v knihách vážně nemám ráda, proto zjevně v hodnocení vybočuji od ostatních. Z čeho jsem ještě nebyla úplně nadšená byla spousta jmen, ve kterých jsem se chvilkami ztrácela. Možná to bylo i tím, že jsem nečetla předchozí díly, těžko říct ️. Jinak až na střípky života detektiva Servaze vůbec ničemu nevadí nečíst popořadě. Mě kniha moc nesedla.
Bohužel nejslabší kniha série... Příběh byl nijak a když k tomu přičteme otravné mletí o rouškách apod. tak to bylo spíše čtení za trest. U knihy se chci odreagovat, určitě to tam nemuselo být zmíněno x krát stále dokola..ani příběh to nevylepšil, konec bez napětí,.. Za sebe doufám, že další díl už bude zase top a bez těch blbin okolo.
(SPOILER) Už žádný Julian ani Marianne. Opět je tu zpátky Martin Servaz, kterého jsme měli možnost poznat úplně na začátku série. Nejdříve jsem se na to těšila, pak přišly menší rozpaky ale třetí třetina se zdá všechno vylepšila. I když mi zde přebývala omáčka, nevysvětlené vsuvky bočních dějů, které tak jak začaly tak i skončily - nijak. Ano i tento příběh ovlivnil covid, ostatně co dnes ne. Konec mi přišel lehce uspěchaný a možná otevřený? Jen proboha už žádní Hirtmannové a jemu podobní. Proč mrtví ožívají a mstí se dál ? Tak snad podruhé nevstoupíme do téže řeky.
Tak tohle j trochu zklamání. Politika, covid a ještě spousta detailů. To vše příběhu spíše škodilo a zpomalovalo ve čtení.
Za mne asi nejhorší díl.
Tahle série je jak na houpačce, 1-3 díly velmi dobré, Noc průměrná, Sestry výborné a dále jedeme zase z kopce. Ovšem pokud jsem si myslela, že Údolí je nejslabší ze serie, budu muset své hodnocení asi ještě pozměnit. Tato kniha je Božek ještě horší.
Na Lov jsem se velmi těšila, bohužel mě čekalo zklamání.
Začátek byl velmi slibný, ale jak se dále příběh vyvíjel.. najednou jsem měla pocit, že než thriller, detektivku, jsem najednou četla politický román. Velká škoda. Zvažovala jsem mezi 2-3*, ale v tomto případě jsem se nakonec rozhodla pro 2*, protože Noc a Údolí se mi líbily více, ale zase méně než 1-3. Uff tato série se mi velmi těžce hodnotí.
Má představa dobrého thrilleru bohužel vzala za své, když jsem si uvědomil, že hlavním nosným tématem nejsou zajímavě vymyšlené vraždy či únosy, ale palčivé problémy francouzské společnosti před a v covidovém období...
Nemám nic proti tomu, když se v příběhu zrcadlí společenské problémy, ale tady to bylo na úkor příběhu, který ač s dobrou myšlenkou, vyzněl poněkud hluše...
A je tady znovu - major Martin Servaz ....
bezúhonný radikální nonkonformista a milovník Mahlera ....
Mám ráda tuto literární postavu - kolik v sobě nese z názorů autora ?
Zde je nosné téma " a spravedlnost pro všechny ...."
Ano, proč ne.... ale pravda není absolutní....
Ten příběh, který zde autor odekrývá, je alarmující ....
Ovšem díky Servazovi a jeho partě se z lovců může stát lovná zvěř ....
Ráda jsem si přečetla, určitě budu očekávat další titul ....
A co mne zaujalo?
Dostojevský :
Někdy se stane, že srovnáváme krutost lidí s krutostí zvířat - ale to je vůči zvířatům
velmi nespravedlivé ....
Jak už je u Miniera zvykem, tohle není obyčejná detektivka. Autor pojmenovává nejpalčivější potíže nejen Francie, ale i naší společnosti. Žijeme v liberální demokracii, která každému nabízí šanci v životě uspět, ale ne každý svou šanci dokáže popadnout za pačesy a využít. Neúspěch je pak snazší hodit na okolní svět - na nefunkční státní instituce, policii, nebo dokonce na liberální demokracii samotnou. Mrazí mě z úvah, které si sem odložím, abych se k nim mohla vrátit. Jsou zdviženým prstem i pro nás.
"Na sídlištích, která ovládají dealeři, je z prodeje drog financován i fundamentalismus. Prodej omamných prostředků nevěřícím je považován za halal, povolenýá, protože financuje kauzu a solabuje nepřítele. Mladí lidé jsou oblíbeným cílem fundamentalistů, kteří se je snaží naverbovat, zavést v sídlištích právo šaría a vytvořit tam sociální a kulturní hranici se zbytkem společnosti."
" Pro spoustu mých kolegů - učitelů platí, že Francie je strukturálně rasistickáa že dluh vůči potomkům otroků nebo lidem z kolonií je nesplatitelný. Nechápou, že první oběti současné situace nejsou běloši z krásných čtvrtí, ale obyvatelé předměstí, místní děti... Znáte Camusům citát:" Špatně pojmenovávat věci znamená přispívat k neštěstí světa."
V tomto lyceu jsou kluci, kteří veřejně prohlašují, že upálí homosexuály... Jsou tu holky mluvící o nadřazenosti černé rasy... Dvě stě metrů odsud je tělocvična, kam nesmí chodit Židé a ženy. V mnoha školách se nesmí vyučovat určité předměty, protože by došlo k zastrašování od některých žáků a rodičů. Jedná se samozřejmě o holokaust, ale i o evoluci druhů, vznik vesmíru, sexuální výchovu, teorii ras...
Každý den se setkávám s rodiči potrestaných žáků. Když se jejich děti dopustí něčeho špatného, říkají: "To je vaše chyba!"
"Ester Kopelmanová litovala, že si nebude moci ke kávě zapálit, stejně jako litovala doby, kdy mohla říkat kočce kočko, nosit minisukni na ulici, aby jí nikdo nenadával do děvek, nebo dokonce říkat svůj názor, aniž by ji napomínali samozvaní cenzoři, kteří v ústraní sledují dodržování nových a přísnějších norem. Těm, kteří se pokoušejí vnutit jí i jejím kolegům, zastrašují je a vztekle tweetují. A fungovalo to. Měla čím dál víc kolegů cenzurujících sami sebe."
"Nemyslíte si, že kdybychom v posledních desetiletích poskytli těmto mladým lidem větší možnosti se integrovat a prosadit se v naší společnosti se stejnými šancemi, jaké má zbytek populace, kdybychom nevytvořili ghetta a kdybychom vložili miliony do politiky jednotlivých měst, byli bychom pořád ve stejné situaci?"
"Musela se dostat do doby, kdy papír byl král, kdy si stovky a tisíce čtenářů kupovaly tištěné noviny a časopisy u stánků, kdy lidi ještě hladověli po konkrétních článcích a konkrétních autorech, po podstatných analýzách a ověřených informacích. Do doby, kdy ještě věřili novinářům a kdy jimi neopovrhovali jako dnes. Vzpomněla si na jeden román, který kdysi četla: Zatímco se někteří novináři snažili vyrvat ze země pravdu, jiní se snažili ji zakopat. To byla možná příčina záhuby. Nebo její potvrzení. Čím dál větší počet lidí už nesnášel informace, které nepotvrzovaly jejich názory, a kašlal na pravdu."
Minier mě opět bavil. Nabídl pohled na současnou situaci ve Francii... A vůbec mně tedy nevadila zmínka o epidemii - sotva může autor zasadit příběh do roku 2020 a přitom dělat, že se postav epidemie netýká.
Příběh byl zajímavý a byl napsán velmi člověk. Nicméně mě zklamalo rozebírá í politiky a bohužel i "covidové vložky", která byla podle mě naprosto zbytečná je rušila v příběhu.
Rozhodně si nemyslím, že by to byl nejslabší díl z autorovy série o majoru Servazovi. Hlavně je poněkud jiný. Ona i realita se ve Francii bohužel změnila. Přečetl jsem, ale už se k této knize vracet nebudu. Ne proto, že by mě nebavila, nebo že by byla málo napínavá. Nechci jen opakovat jediný pocit, který se mě zmocňoval při jejím čtení opakovaně. A to je pocit bezmoci. Stav francouzské společnosti, jakkoli je v knize popsán ještě velmi umírněně, je totiž daleko a daleko horší (doporučuji - Olivier Norek - Teritoria nebo Vysoké napětí).
Jsem tak zklamaná, předchozí díly mě moc bavily,ale tento...ještě do chabého příběhu zamotat koronavirus a roušky s bylo po radosti ze čtení.Konec mně navíc připadl jaksi rychle ukončeny, nedopsaný.Me tato kniha zkrátka nebavila a jsem docela překvapená,že jsem ji vůbec dočetla do konce.Davam hodnocení 2,za víc to nestálo.
Velké těšení, velké zklamání. První knihy byly bomba, do této jsem se vůbec nemohla začíst, napětí skoro žádné. Téma divné, nezáživné. Knihu jsem bohužel ani nedočetla.
Za mě nejslabší počin z této série.